Rating podílových fondů: jak se vyznat v bodovací džungli

Na našem trhu je k dispozici více než dvanáct stovek fondů, které mají povolení k veřejné distribuci od České národní banky. Na zahraničních trzích je takových fondů tisíce a i domácí investoři, kteří se rozhodnou nakoupit fondy přes obchodníka s cennými papíry, mají k dispozici několik tisíc fondů. V hlavních kategoriích jako akcie svět, Evropa nebo USA jsou jich stovky. Jak se ale mezi tak širokou nabídkou zorientovat?

Pokud nemáte přístup k rozsáhlým databázím a nemáte dostatek času nebo kapacit se věnovat rozsáhlému průzkumu, nezbývá než využít průzkumů třetích stran. Doporučení k nákupům různých fondů jsou rovněž tisíce, potom se ovšem dostáváte do stejné situace - kterým průzkumům věřit? Jednou z možností je využití odborně zaměřených periodik, které se problematice věnují. 

Fondová džungle si proto vyžádala potřebu nezávislého a jednoduchého hodnocení, které by investorům jednoznačně napovědělo. Otevřel se tak prostor pro ratingové společnosti.

Není rating jako rating

Idea byla jednoduchá, vytvořit bodovací škálu a na základě předem stanovených parametrů hodnotit fondy od nejlepšího po nejhorší. Hlavním cílem bylo ukázat srozumitelnou formou, který fond je kvalitní a který není. Investoři by tak dostali jasný impuls, které produkty jsou pro ně v daných kategoriích vhodné. Na první pohled to zní logicky. Myšlenka měla ale hned na začátku několik háčků.

S rostoucím počtem poskytovatelů ratingu vzniká nepřehledné množství hodnotících systémů, ve kterých se investoři ztrácejí

Hodnocení fondů a jeho pravidelná kontrola na stanovené periodě ovšem vyžaduje sofistikovanou analýzu a kapacity, které nesou nemalé náklady. První otázkou tedy je, kdo bude tyto náklady financovat? Odpověď není težké nalézt, veškerá finanční zodpovědnost padá na investiční společnosti, protože se analyzují jejich produkty. To je ovšem "mírně" v rozporu s počáteční ideou o nezávislém hodnocení produktů, protože když si má investiční společnost zaplatit za hodnocení vlastního fondu, požaduje logicky pozitivní výsledek. Zde je asi největší kámen úrazu ratingových hodnocení. Ratingové společnosti to ale vyřešily poměrně šalamounsky. Ve většině případů totiž zveřejňují pouze pozitivní rating, zatímco o negativním hodnocení se nezmiňují. Investiční společnosti tedy nejsou poškozovány a svým způsobem si platí ratingové agentury za "mlčenlivost" o nekvalitních nástrojích.

Druhým problémem ragingu, který se vynořil postupem času od vzniku myšlenky hodnocení fondů, je nepřehlednost. Stejně jako byla na začátku nepřehledná nabídka fondů, se zakládáním nových a nových ratingových agentur se znepřehlednily i hodnotící škály, kterých je nyní velké množství. Podle sdružení investičních společností v Německu (BVI) působí na tamním trhu 14 společností, které se zabývají ratingem fondů, investičních společností nebo asset managementů.

A jsme opět na začátku, jak se mají investoři v tak nepřehledné nabídce abecedních značek, číselných značek a hvězdiček vyznat? Z džungle fondů jsme se dostali do džungle ratingů. Jedním z cílů tohoto textu je zpřehlednění a srovnání měření a postupů jednotlivých poskytovatelů ratingů.

Rating a ranking

Při analýze nabídky poskytovatelů ratingů je třeba začít od základního členění na rating a ranking. V zásadě se jedná o přístup k hodnocení kvality nástrojů, který spočívá v kvalitativní nebo kvantitativní analýze.

Fond nelze vybírat jen na základě jednoho parametrického hodnocení.

Rating je tedy přístupem, který využívá společného efektu kvantitativní a kvalitativní analýzy, většinou ve stejném pořadí. Tzn. nejdříve jsou na základě analýzy historických dat vybrány fondy, které jsou na dané periodě nadprůměrné vůči indexu nebo průměru konkurence a tyto fondy jsou následně analyzovány kvalitativně. Do kvalitativní analýzy spadá například investiční přístup, hodnocení managementu nebo investiční procesy. Následně je stanoveno hodnocení fondu. Zástupci tohoto přístupu jsou například agentury Standard& Poor´s, Feri Trust nebo Fitch. Zde je nutné podotknout, že podíl využití kvantitativních a kvalitativních dat se u ratingu v rámci jednotlivých společností různí.

Druhým přístupem je tzv. ranking nebo též kvantitativní rating. Tento přístup vychází čistě z hodnocení historické výkonnosti fondů na bázi zvolených ukazatelů, nejčastěji se jedná o poměr výkonnosti vůči riziku ve srovnání s průměrem kategorie. Mezi zástupce tohoto přístupu patří společnosti Morningstar, Lipper nebo Standard & Poor´s.

Rating, ať již v podobě prvního nebo druhého přístupu, ovšem není v žádném případě měřítkem toho, zda fond nebo trh, na kterém se daný fond pohybuje, zapadá do individuální investiční strategie investora či nikoliv. Jedná se "pouze" o hodnocení kvality fondu v rámci kategorie na základě vybraných kritérií.

Srovnání ratingů

Srovnání poskytovatelů ratingů a jejich služeb je poměrně komplikované především díky vysoké míře specifických prvků a parametrů vstupujících do konečného výsledku. Prvním rozeznávacím znakem je tzv. "měřený objekt". Může jím být právě jednotlivý fond v rámci otevřených podílových fondů, investiční společnost, asset management nebo poskytovatelé ratingu hodnotí například jen fondy z vybraného segmentu (otevřené nemovistostní fondy). Existují ale i ratingy jednotlivých manažerů a jejich kvalit.

V první řadě je tedy nutné vědět, jakou informaci hledáte. Dalším parametrem je již výše zmíněný přístup, tzn. kvantitativní nebo kvalitativní. Vzhledem k rozdílným postupům poskytovatelů není výjimkou, že se hodnocení v rámci ratingů více společností mohou u jednoho produktu lišit. Navíc nelze srovnávat i jednotlivé ratingové známky od stejných poskytovatelů mezi různými kategoriemi fondů. Ve většině případů je známka závislá na pozici (umístění) fondu v rámci kategorie a závisí tedy na kvalitě obsazení té které kategorie. Při obsazení množstvím nekvalitních fondůtedy může dojít k případu, kdy fond dostane vysoký rating, ale ve své podstatě je méně kvalitní než fond s nižším ratingem v "kvalitnější" kategorii.

Názor odborníků není příliš pozitivní

Profesionálové z řad portfolio manažerů fondů fondů jsou vůči využitelnosti ratingu skeptičtí a provádějí si raději vlastní analýzy produktů. Podle jejich názoru má rating především marketingovou funkci a slouží pro retailovou klientelu. Jediné na co se profesionálové dívají, jsou změny v ratingu (převážně snížení ratingu), u kterých analyzují proč k nim došlo. Dobrý rating ovšem není pro portfolio manažery fondů fondů důvodem, proč fond nakupovat do portfolia.

Ze studie společnosti Cerulli Associates vyplynulo, že rating má rozdílný vliv na retailové investory v Evropě a USA. V USA jde 98 % čistých přítoků do fondu v horním stupni ratingu a chce-li mít fond šanci, musí se na žebříčku pohybovat vysoko. Nové fondy musí s nižšími objemy pod správou naopak čekat, než mají delší historii, aby mohly požádat o rating. V Evropě je situace odlišná. V Německu jde do fondů s vyšším ratingem jen 60% čistých přítoků a ve Španělsku, Francii a Itálii je to dokonce jen 40 % čistých přítoků. Investoři jsou zvyklí kupovat i nové produkty bez ratingu. V minulosti přitom měl rating v Evropě pro investory daleko větší význam. Nyní se investoři zaměřují spíše na obsah než na obal.

Náš názor vůči ratingům není tak skeptický jako názor portfolio manažerů fondů fondů, ale druhým dechem zároveň dodáváme, že informaci o ratingu musí umět investoři používat. Jednoznačně dáváme přednost varitantě společného použití kvantitativní a kvalitativní analýzy. Samotná analýza minulé výkonnosti je pro budoucí vývoj jen velmi málo využitelná. V našich portrétech fondů zveřejněných v časopisu proto zohledňujeme rating od společnosti S&P. Podle našeho názoru má velmi sofistikované hodnocení společnosti S&P kvalitní vypovídací schopnost, na které se dá stavět. V žádném případě však nelze vybírat fond jen na základě tohoto jednoho parametrického hodnocení. Jedná se pouze o jeden střípek z mozaiky, kterou je nutné před konečným rozhodnutím o investici složit.

Vyberte si poskytovatele ratingů:
Zobraz všechny poskytovatele ratingů
Feri Trust
FondsConsult Research
Lipper
Moody´s
Morningstar
Standard & Poor´s Fund Services
Sauren Fonds Research
Fitch
RCP Partners
Scope Analysis

Článek vyšel v časopisu FOND SHOP 17/2006.

Zajímáte se o rating fondů? Jak moc na výsledek ratingu dáte?