Fondy v ČR: jsme nejlepší. Ale co dál?

Analýza sektoru podílových fondů pochází z pera Reného Činátla a Petry Novotné, analytiků CRA Rating Agency, přidruženého partnera Moody´s Investors Service (a také našeho partnera pro scoring českých podílových fondů). Z obsáhlé studie vybíráme stručné informace o situaci na trhu v České republice, na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku a především odhady dalšího vývoje v jednotlivých zemích.

Česká republika

Objem obhospodařovaných prostředků ke konci roku 2000 činil v českých podílových fondech 78,4 mld. korun neboli 2,24 mld. EUR. Na jednoho obyvatele tak připadá majetek v hodnotě 217 EUR. Největší podíl ze spravovaného majetku připadal na fondy smíšené (62 procent) a fondy peněžního trhu (29 procent). Následovaly fondy dluhopisové s pětiprocentním podílem a fondy akciové se dvěma procenty tržního podílu. Poslední dvě procenta trhu držely nejmladší fondy na českém trhu - fondy fondů.

Trh má mezi sebe rozděleno trio největších investičních společností – Spořitelní investiční společnost (ISSIS) (41%), První investiční (profil, názory) (22%) a IKS KB (profil, názory) (20%). Takto rozdělený trh ale v nejbližší době pravděpodobně nevydrží, a to především kvůli novelám zákona o cenných papírech a zákona o investičních společnostech, která umožní zahraničním správcům (fondům) působit v ČR.

Kam dál v České republice?

Z porovnání dat v ČR s daty obvyklými v západní Evropě jednoznačně plyne, že potenciál dalšího růstu fondů v České republice je velký. Do budoucna se očekává nárůst podílu zahraničních fondů na našem trhu, stejně jako je tomu v jiných evropských zemích, na přibližně 40 až 60 procent. Podle celkové hodnoty aktiv i objemu úspor na jednoho obyvatele, který vložili západoevropští občané do fondů, lze předpokládat, že také v ČR bude dále pokračovat odliv peněz z bank do fondů. Dle odhadu CRA může hodnota vložených prostředků do těchto fondů vzrůst v následujících pěti letech ze současných 78 mld. korun na 200 až 300 mld. korun.

Více o českých podílových fondech najdete v této sekci, o fondech zahraničních pak veškeré potřebné informace najdete zde. Vše o investičních společnostech (od aktuálního podílu na trhu až po přehled jimi spravovaných fondů) najdete na těchto stránkách. Důležité informace najdete také ve článcích věnovaných podílovým fondům.

Slovensko

Struktura jednotlivých skupin fondů na Slovensku se více podobá struktuře v zemích západní Evropy. Největší zastoupení mají fondy smíšené (44%), které jsou následovány fondy dluhopisovými (30%), akciovými (22%) a fondy peněžního trhu (pouhá 4%). Podle údajů slovenské Asociace správcovských společností byl majetek ve fondech sdružených v této asociaci v roce 1998 celkem 700 mil. slovenských korun, a ke konci roku 2000 činil již 4,7 mld. slovenských korun (tedy 107 milionů EUR celkem a 19,8 EUR na jednoho obyvatele). Z toho 400 mil. slovenských korun (neboli 13 procent trhu) bylo umístěno v zahraničních fondech. Do konce roku 2001 se očekává nárůst majetku ve fondech na 7-10 mld. slovenských korun.

Kam dál na Slovensku?

Z objemu majetku spravovaného na Slovensku je patrné, že časová prodleva ve vývoji trhu je velká. Do budoucna lze předpokládat, že objem spravovaných prostředků se bude pozvolna přibližovat úrovni ostatních zemí střední Evropy. V případě, že se slovenský trh kolektivního investování bude vyvíjet obdobně jako trh český, je reálný předpoklad, že v roce 2003 by se mohl obhospodařovaný majetek pohybovat kolem 20-30 mld. slovenských korun. V budoucnu se budou prosazovat spíše zahraniční fondy a jejich podíl na slovenském trhu dosáhne dle CRA v nejbližších letech 50 až 60 procent.

Vše důležité o slovenském kolektivním investování najdete na stránkách našeho sesterského slovenského serveru openiazoch.sk.

Polsko

V Polsku je většina volných prostředků domácností ukládána do relativně méně rizikových bank. Trh kolektivního investování je z hlediska rozložení spravovaného majetku podobný trhu českému. Na konci roku 2000 investiční společnosti obhospodařovaly majetek v celkové výši 5,4 mld. PLN (1528 mil. EUR celkem; na osobu pak připadalo 39,6 EUR). Struktura fondů v Polsku je: peněžní trh (44%), dluhopisové fondy (24%), akciové (17%) a smíšené (15%). Významným prvkem podporujícím zájem polských investorů je nízká daňová zátěž - všechny příjmy fyzických osob spojené s účastí ve fondech jsou osvobozeny od daně z příjmů.

Kam dál v Polsku?

Do budoucna se dá očekávat, že se na polském trhu bude objevovat zahraniční konkurence. Vzhledem k daňovým podmínkám ale nebude tak silná a lze předpokládat, že tržní podíl zahraničních společností dosáhne maximálně 30 procent. Velkou příležitostí pro růst trhu je novela penzijního systému, jež zvýhodňuje investování v rámci zaměstnaneckých důchodových programů prostřednictvím podílových fondů.

Maďarsko

Počet fondů se v Maďarsku začal rozrůstat po novele daňového systému v roce 1995 a investování do fondů je zde především záležitostí individuální klientely, jejíž prostředky činí 90% aktiv fondů. V Maďarsku byl ke konci roku 2000 objem spravovaného majetku 564 248 mil. forintů (tedy 2 125 mil. EUR celkem; na osobu pak 213 EUR, tedy jen o 3 EUR na osobu méně než v ČR). Největší objem aktiv (67%) připadá na fondy dluhopisové. Fondy peněžního trhu spravují 16% majetku, fondy akciové 5%, fondy smíšené 3%, fondy mezinárodní 8% a fondy majetkové 1%.

Kam dál v Maďarsku?

Nejpopulárnější formou "investování" volných peněžních prostředků jsou i nadále investice do vkladových a termínovaných účtů bank. V současnosti maďarské domácnosti do podílových fondů investují zhruba sedm procent úspor (711 mil. EUR). Podíl zahraničních fondů bude růst a dosáhne cca 40 procent trhu. Růstový potenciál se skrývá především ve větším zájmu o fondy mezi institucionálními investory.

Region s velkým potenciálem

Největší nárůst objemu majetku ve fondech lze očekávat v Polsku, kde se projeví vládní reforma penzijního systému zvýhodňující investování prostřednictvím podílových fondů a nižší výchozí základna. Dalším trhem s vysokým nárůstem objemu majetku bude s největší pravděpodobností Slovensko, které prozatím za ostatními zeměmi střední Evropy zaostává. Nárůst objemu majetku v ČR a v Maďarsku bude pozvolný a bude se postupně přibližovat hodnotám běžným v zemím EU. Výhodou polského a maďarského trhu jsou jednoznačně nízké, respektive nulové daně. V Polsku a Maďarsku se udrží dominantní postavení domácích investičních společností, naproti tomu v České republice a na Slovensku se začne zvyšovat podíl zahraničních subjektů.

Co si o vývoji středoevropského trhu myslíte vy? Bude se vyvíjet tak, jak odhaduje CRA Rating Agency nebo nabere jiný směr? A co Česká republika? Kde podle vás budeme na konci roku 2001? Podělte se s námi o své názory a odhady.