Spoření a inflace - jak reálně nepřijít o peníze
Ještě doporučujeme:
Ukaž, kde máš naspořeno to, co já utratím
Laskavý internetový čtenář mi jistě promine, že se opět vrátím k oblíbenému každodennímu odložení jedné koruny, což by za jeden předlistopadový rok znamenalo uspoření na láhev skotské whisky.
Jistě jste někdy zažili situaci, kdy například nekuřák argumentuje kuřákovi: "Víš, kolik peněz takhle prokouříš?" A promptně mu spočte, že za rok to při jedné krabičce denně dělá asi patnáct tisíc korun. Co v tu chvíli může nešťastný kuřák dělat? Nezbude mu nic jiného než opáčit: "Ukaž mi, kde ty máš těch ušetřených patnáct tisíc?"
Tahle taktika často vychází, protože pokud si peníze, které neutratím za nekupované nebo odepřené si cigarety, neodložím každý den stranou, těžko lze doložit, že jsem je opravdu ušetřil – většinou se rozplynou v jiných požitcích.
Co z toho plyne? Často je spoření především záležitost pocitu – víme, že si ukládáme, a buď se nám časově přibližuje předmět, po kterém toužíme, nebo jsme prostě klidní a spokojení, že se o sebe a své peníze dokážeme postarat, že jednáme chytře a neutratíme všechno hned za požitky tohoto světa. Kdo tenhle pocit má, nepotřebuje, aby mu oněch patnáct tisíc blikalo na výpisu z konta s visačkou "Pozor – ušetřeno!".
 Pavel Pršala Investiční kapitálová společnost Komerční banky |
Šetříte malé částky, nebo myslíte, že je hloupost takto uvažovat? Podělte se o své zkušenosti se spořením.
Zde najdete předchozí, tedy první, druhý, třetí, čtvrtý, pátý a šestý díl seriálu.
