Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dlužíme stále málo

Dlužíme stále málo
Poslední třetina klání východních zemí mezi sebou a v porovnání se Západem. Jsou Češi velkými dlužníky? A jak jsme na tom v porovnání majetku a dluhů v rámci regionu i v rámci EU?

Často slýcháme, jak zadlužení domácností roste a jak Češi nezvládnou břímě úvěrů na svých bedrech. Jak si stojíme v porovnání s okolním světem jak směrem na západ, tak v blízkém okolí? Zdaleka na tom nejsme nijak bídně. Nejdůležitější je, abychom vnímali nejen výši, ale i strukturu zadlužení. V kostce můžeme konstatovat: méně investujeme, méně ukládáme, ale také si méně vypůjčujeme. Nebo také nemáme tolik peněz. Přesto všechno, dluhy je třeba brát vážně.

Kolik je úvěrů?

V rámci východního regionu je Česká republika velmi průměrnou zemí dlužníků. Jen 6 % obyvatel nad 15 let využívá nějaký druh úvěru. Více je tomu v plných pěti zemích regionu a u našich západních sousedů je to troj- respektive čtyřnásobek. Ale

Dlužíme více a někteří příliš

Přestože čísla neukazují na vysoký podíl dlužníků, vzniká v české společnosti nepříjemný fenomén. Dluhy se splácejí pomocí dalších úvěrů. Místo umořování dluhu se takto "postižení" věřitelé soustředí spíše na placení úroků a dostávají se do začarovaného kruhu. O stupeň hůře jsou na tom pak ti věřitelé, kteří nezvládají ani úroky a jejích zadlužení je stále hlubší. Ti se dostávají do dluhové spirály a z ní je cesta složitá a nezřídka vede skrz nepříjemnou návštěvu soudního exekutora v nešťastníkově bytě. Více zde.

pozor data jsou z roku 2003 a u nás zažívají úvěry opravdový rozpuk. Za poslední rok se jejich objem zdvojnásobil. Většinou jsme však natolik rozumní, že si půjčujeme zejména na financování bydlení a spotřební část svých potřeb hradíme z půjček stále ještě umírněně. Bohužel existují i výjimky (viz box vpravo). O tom, jak vypadá vývoj zadlužení v ČR se můžete podívat do článku Přivedou nás Vánoce do pekla?´

 

Finanční "aktivita i pasivita" ve Střední Evropě

V dalších odstavcích přibíráme k úvěrům také aktiva. Jejich srovnání v rámci Unie i eurozóny se týká zemí, které úzce spolupracovaly na začlenění do struktur EU a v současnosti víceméně usilují o přijetí do eurozóny, ČR, Polska, Maďarska. Jak jsme na tom v porovnání s eurozónou říkají "něco" údaje v eurech na obyvatele. Potenciální problém pro srovnání, na který nesmíme zapomínat, však skrývá určité podhodnocení kurzu proti paritě kupních sil. Na druhou stranu, nějak se porovnávat musí.

Poznámka: země eurozóny jsou vynášeny v jiném měřítku, proto je jejich hodnota udávána u každého sloupce zvlášť a je třeba jí porovnávat s údaji číselnými, nikoliv grafickými.

Pohled z jiného úhlu, který je o něco spravedlivější, je měřítko sledovaných hodnot vztažených k HDP. I tam středoevropské země zaostávají. Ale rozdíl již není takový, aby vyžadoval jiná měřítka pro země z bohatší eurozóny. Navíc je nutno dodat, že zaostávání je jevem logickým, neboť startovní čára nebyla pro každého na stejném místě.
Při srovnání vzájemných poměrů aktiv a pasiv (neboli také majetku a dluhů) však musíme jednoznačně konstatovat, že zadlužení v ČR stále ještě není důvodem k panice. Dokonce oba noví členové EU mají obyvatelstvo o něco málo zadluženější než my. Přičemž v aktivech nás jen nepatrně převyšují u pojištění a v depozitech i investicích do fondů zaostávají.

Trendy

Zatím poroste míra úvěrování, aby se po letech přiblížila k průměru eurozóny. Hlavním omezením je schopnost splácet. Na investice však potřebujeme více peněz, které nemusíme utrácet za věci denní potřeby. Proto trend k přesunu aktiv z depozit do investic bude jenom pozvolný, podle toho jak bude náš region bohatnout. Také přesun do oblastí vlastního životního zabezpečení (penzijní a životní pojištění) přijde teprve s projevem demografické nerovnováhy (u penzí) a s jistou změnou uvažování a ocenění vlastního života a odpovědnosti (životní pojištění). A počátky těchto trendů již máme za sebou v podobě slušného rozmachu penzijních fondů a různých forem životního pojištění.

Proč je podle vás naprosto jiné chování západních sousedů v nakládání s penězi? Zdá se vám spíše uvědomělé, nebo spíše rozhazovačné?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-4
Ano
Ne

Diskuze

19. 12. 2004 | 20:42 | Jan Sladký řečený Kozačka

Souhlasím plně s Vámi, ale podmež ještě dále - nejen že nezažili a nikdy nepochopí ono přeskupování, ale také se mají z čeho zadlužovat, chicht ..... Ono mít průměrně cca 2500 EUR měsíčně nebo dost málo pod 20 tisícovek českých...více

14. 12. 2004 | 11:26 | Jarmila

Proč je jiné? Nezažili přeskupování majetku. Zatímco na Západě se majetek dědí, u nás se přeskupuje (znárodňuje, arizuje, rozkulačuje, združstevňuje a privatizuje) a spoří. Jak chcete přimět lidi k zodpovědnosti, když jsou...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Jednotkové náklady, Reference, Předpokládaná doba dožití, dow jones commodity, ceny ropy, pšenice, komodity, káva, scottův produkt roku, otřesy, Eva Králíková, zdeněk častorál, korunoví investoři, Josef Dobeš, USD, inflační cíl, nemovitostní bublina, pasivní příjmy

5H45068, 5H45068, 5H45068, 5H45068, 1BA2266

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK