Úrokové sazby se nepohnuly
27. 3. 2008 | Jan Pekař
Bankovní výbor České národní banky se rozhodl s úrokovými sazbami zatím nehýbat. Dvoutýdenní reposazba, signální úroková míra, která ovlivňuje výši úrokových sazeb komerčních bank,... celý článek
Pro ceny hypoték a pro výše úrokových sazeb u komerčních úvěrů má dvoutýdenní repo sazba vyhlašovaná Českou národní bankou jen orientační význam. Repo sazba je úroková sazba, za kterou ČNB přijímá od komerčních bank volné peněžní prostředky a vydá proti nim cenný papír. Po uplynutí předem sjednané lhůty komerční banka tento cenný papír smění s ČNB opět za hotové peníze plus úrok. Nejčastější lhůtou jsou právě dva týdny.
Dvoutýdenní repo sazba je proto nejdůležitějším nástrojem měnové politiky ČNB, neboť jeho pomocí může regulovat množství peněz v ekonomice, ovlivňovat výši komerčních úrokových sazeb a tedy také výši spotřeby a cen.
Reálný účinek změny této základní úrokové sazby se v ekonomice dostaví podle odhadů odborníků za 18 až 24 měsíců. Proto je pro rozhodnutí ČNB směrodatná nikoliv aktuální míra inflace, ale míra inflace prognózovaná. Avšak hledisek, která bankéři musejí brát při rozhodování v úvahu, je více a jsou vzájemně provázaná. Jejich konkrétní váha a jejich působení se v čase mění.
Téměř vždy úroková míra ovlivní tempo hospodářského růstu, výši mezd a nezaměstnanost. Jsou-li peníze drahé, méně se utrácí. Nejen ve spotřebitelské sféře, ale podniky také méně investují. Méně se vyrábí a firmy najímají méně pracovních sil. Inflace klesá, ale zpomaluje se také hospodářský růst.
Základní úroková sazba ovlivňuje také kurz koruny. Zpravidla platí, že vyšší úroky podporují posilování měny. Děje se tak přes rozdíl úrokových sazeb doma a v zahraničí. Svobodný měnový trh tedy nutí bankovní radu ČNB, ale také všechny centrální banky světa, které ošetřují volně směnitelnou měnu, sledovat výši úrokových sazeb ostatních měn, a tu svoji podle toho více či méně korigovat. Nezávislost měnových politik jednotlivých národních centrálních bank je tak do značné míry relativní.
Zcela evidentní je tento vztah u slovenské koruny, ale z jiného důvodu. Slovensko hodlá v příštím roce vstoupit do Evropské měnové unie a přijmout euro. Národní banka Slovenska (NBS) proto postupně sbližuje svou úrokovou sazbu se sazbami Evropské centrální banky. Ačkoliv je tedy na Slovensku také poměrně vysoká inflace, a přesto, že tempo hospodářského růstu tam hrozí přehřátím, NBS tento týden úrokové sazby nezvýšila. Naopak se očekává jejich snížení, a jestli bude sazby během roku snižovat i ECB, čeká Slovensko další snižování.
Naproti tomu ČNB zůstává v měnové politice samostatnější. Jednak nemá žádný termín vstupu do eurozóny, a jednak úrokový diferenciál v současné situaci postrádá svou obvyklou váhu. Základní úroková míra na korunu 3,75 % je nejnižší v Evropě. Sazba Evropské centrální banky na euro činí 4 %, Národní banka Slovenska drží sazbu na slovenskou korunu 4,25 %, v Polsku je sazba 5,75 % a v Maďarsku 7,5 %. Levnější než koruna je teď jedině švýcarský frank: 2,75 %.
V západní Evropě však nyní v komerční sféře vládnou úroky tak vysoké, vyhnané nedostatkem likvidity a obavami komerčních bank půjčovat peníze, že úrokový diferenciál má na poptávku po koruně a tím na její kurz slabý vliv. Kromě toho je kurz české koruny podporován kurzem koruny slovenské, která zpevňuje právě z titulu očekávaného vstupu Slovenska do eurozóny.
Jak hodnotíte politiku České národní banky vůči inflaci a posilující koruně? Podělte se o názor.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
31. 3. 2008 14:27, Rejpal
Výměna manželek po bankéřsku. Pro nás střadatele by spíše odpovidala 2T reposazba maďarské národní banky, která ji ode dneška zvedla na 8%.
Ještě si pořád myslíte, že máme nejchytřejší centrální bankéře ve střední Evropě ? a nebo jsou také postiženi Klausovým géniem ?
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.