Proč Slováci a Poláci mohou mít euro dříve než Češi

Jan Jedlička | rubrika: Analýza | 31. 3. 2008 | 4 komentáře
Proč Slováci a Poláci mohou mít euro dříve než Češi
Na Slovensku již koruně stříhají metr, vůli vstoupit do eurozóny silně projevuje i Polsko. Čeští politici nikam nespěchají. Zahraniční investoři to vše bedlivě sledují. Příští „Hyundai“ by se tak mohl usadit spíše na Slovensku než v Česku.

Euro příští rok oslaví deset let úspěšné existence. A Slováci budou s největší pravděpodobností u toho – jako jediní ze středoevropského regionu. Potvrdí se tak skutečnost, že ačkoliv je vytvoření měnové unie a společné měny ekonomickým projektem, o její realizaci rozhodují hlavně politické zájmy. Kdyby rozhodovaly čistě ekonomické důvody, Slováci by Česko v přijetí eura nepředběhli. Jenže rozhodnutí mají ve svých rukách politici. A ti čeští se do eurozóny nehrnou.

Je pravděpodobné, že dříve než v Česku se eurem začne platit i v Polsku, jehož ekonomika je na vstup do eurozóny připravena také méně než ta tuzemská. Jenže největší polská vládní strana Občanská platforma si už ve volebním programu stanovila rychlé přijetí eura za svou prioritu. Po vítězných volbách rétoriku nezměnila a ústy premiéra Donalda Tuska i ministra financí Jacka Rostowského několikrát vyjádřila odhodlání přijmout euro v roce 2012.

Jaká jsou tedy měřítka připravenosti na euro a jak si v nich jednotlivé země vedou? Ze strany evropských institucí je požadováno plnění tzv. maastrichtských kritérií. Slovensko je plní všechna. Česká republika neplní pouze cenové kritérium, které je ovlivněno letošním jednorázovým vzedmutím inflace. Ta by měla příští rok odeznít.

Plnění maastrichtských kritérií a další ukazatele

Kritérium / ukazatelHodnota kritériaČRSlovenskoPolskoMaďarsko
Deficit veřejných rozpočtů (v % HDP) 1)-3,0 %-2,9 %-3,7 % 2)-3,8 %-9,2 %
Veřejný dluh (v % HDP) 1)60,0 %30,1 %30,4 %47,6 %65,6 %
Cenové kritérium. (inflace) 3)3,1 %4,0 %2,1 %3,1 %7,7 %
Úrokové kritérium 3)6,2 %4,5 %4,4 %5,8 %7,6 %
Měnové kritériumúčast v ERM IIn/aplnín/an/a
Úroveň ekonomiky (EU = 100 %) 4,5)-81,2 %67,7 %54,7 %64,1 %
Cenová hladina (EU = 100 %) 1)-61,5 %58,3 %62,1 %60,0 %
Zdroj: ECB, Eurostat
1) za rok 2006
2) údaje za rok 2007 by měly být pod 3% hranicí
3) za období III-07 až IV-08
4) měřeno ukazatelem HDP/obyvatele v PKS
5) za rok 2007

Neméně důležitá jsou reálná kritéria, která naznačují připravenost dané země obstát v eurozóně. Zde si Česká republika vede nejlépe. Její ekonomická úroveň je nejvyšší, neboli je nejméně vzdálená od průměru EU, resp. eurozóny. Proces reálné konvergence by proto měl být v Česku nejkratší. Důležité je sledovat i úroveň cenových hladin. Ceny v Česku se unijnímu průměru blíží spolu s Polskem nejvíce ze střední a východní Evropy. Přizpůsobování cenových hladin prostřednictvím vyšší inflace by zde proto mělo být nejméně bolestivé. Na druhou stranu jsou rozdíly mezi čtyřmi zkoumanými zeměmi minimální, což při celkovému rozdílu cenových hladin vůči průměru EU ve výši zhruba 40 procent nehraje tak významnou roli.

Anketa

Kdy by mělo Česko přijmout euro?

Důležitou úlohu hraje i řada dalších indikátorů a charakteristik typu struktura ekonomiky, pružnost trhu práce, schopnost reakce na vnější ekonomické šoky či stabilita finančního systému, ve kterých Česko ve srovnání s východními sousedy rozhodně nezaostává.

Kritickým pohledem se zdá, že ani Slovensko, ani Polsko nejsou na euro zcela připraveny. Jejich ekonomiky jsou stále na hony vzdálené jádru eurozóny v čele s Německem a Francií. Místo opatrnického přístupu však Bratislava a Varšava zvolily opačný postup. Nečekají, až časem poklesnou náklady přijetí eura (zejména plynoucí ze ztráty měnové autonomie a z tlaku na přizpůsobování se cen prostřednictvím rychlejší inflace), ale snaží se využít výhody společné měny co nejdříve. Hlavním přínosem je eliminace kurzových rizik , což ocení zejména Slovensko jako malá na exportu závislá ekonomika.

Prostředí bez měnových rizik si budou užívat nejen domácí vývozci směřující na klíčové eurové trhy. Absence měnového rizika bude významnou výhodou v konkurenčním boji středoevropských států při lákání velkých zahraničních investorů. Ti v těchto ekonomikách budují základny pro expanzi do západní Evropy a kolísavost kurzu domácí měny vůči euru pro ně představuje významnou nejistotu. Kdo ví, jak by se nyní rozhodovali manažeři automobilky Hyundai, kdyby tušili, že v Česku se začne platit eurem podstatně později než na Slovensku a nejspíše i v Polsku.

Není vyloučené, že podobní velcí investoři zrovna analyzují možnosti umístění nové výrobní kapacity ve střední Evropě. I přes výhodnou geografickou polohu České republiky a dobrému poměru mezi cenou a kvalitou pracovní síly se váhání s přijetím eura možná stává stále více argumentem, proč investovat u sousedů.

Autor působí v EU Office České spořitelny.

 

Co podle vás převažuje - výhody, nebo nevýhody přijetí eura? Podělte se o názor.

 

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+11
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 4 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Falešné naděje spojované s eurem

15. 11. 2007 | Petr Sklenář | 4 komentáře

Falešné naděje spojované s eurem

Čím je koruna vůči euru silnější, tím více volají české firmy po zavedení společné evropské měny. Jenže si musí uvědomit, že ani euro nezastaví zdražování jejich zboží a zhoršování... celý článek

V čem mají pravdu a v čem se mýlí odpůrci eura

12. 11. 2007 | Jan Jedlička

V čem mají pravdu a v čem se mýlí odpůrci eura

V Česku se čím dál hlasitěji ozývají odpůrci zavedení eura. Vadí jim třeba ztráta vlastní měnové politiky či hrozba inflace. Mají sice pravdu, ale česká ekonomika kvůli tomu nutně nemusí... celý článek

Euro v peněženkách? Není kam spěchat.

12. 6. 2007 | Jan Stuchlík

Euro v peněženkách? Není kam spěchat.

Euro ekonomice v rychlejším růstu nepomůže a vládu k ozdravění veřejných financí nedonutí. To si myslí Češi podle posledního výzkumu veřejného mínění Eurobarometr. Ještě skeptičtější... celý článek

Slovensko spěchá za eurem

11. 6. 2007 | Jan Jedlička

Slovensko spěchá za eurem

Členy OECD se Česko stalo o pět let dříve, do Evropské unie vstoupilo společně, euro ale zavede později než Slovensko. Mělo by nás to trápit?

Slovinci zvládli přechod na euro bez problémů

22. 5. 2007 | Jan Jedlička | 1 komentář

Slovinci zvládli přechod na euro bez problémů

Nahrazení slovinského tolaru eurem bylo rychlé a hladké. Ekonomika se nezadrhla, inflace nevzrostla a lidé oceňují dostatek informací a pečlivé přípravy. Inspiruje slovinská „success... celý článek

Partners Financial Services