Dilema bankovní rady tentokrát nespočívalo v obligátním rozhodování, zda přiškrtit inflaci (a zvýšit sazby), nebo zda podpořit hospodářský růst (a měnovou politiku uvolnit). Otázka zněla, zda zvýšením sazeb ještě více posílit kurz české koruny, která je již nyní povážlivě nadhodnocená, nebo jejich snížením uvolnit kurzové tlaky na tuzemské výrobce, ale zase podpořit inflační růst cen.
Samotný hospodářský růst zůstává robustní, úroveň úrokových sazeb ČNB by na něj neměl mít podstatný vliv. Průmyslová výroba podle údajů Českého statistického úřadu z 12. března vzrostla v lednu o 2,3 procenta a ve srovnání se stejným měsícem loni byla vyšší o 9,3 procenta, což bylo podstatně více, než se čekalo. Dobrou kondici domácího průmyslu potvrdil také 8,5% meziroční nárůst tržeb. Velmi dobře se také vyvíjí nezaměstnanost, která se v lednu udržela na 6,1 % a v únoru klesla na 5,9 procenta, jak oznámilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Podařilo se to mj. i díky průmyslu, který zaměstnává o 3,1 % více pracovníků než před rokem.
Ani zahraniční obchod nejeví známky nějakých potíží. Export v lednu vzrostl navzdory silné koruně o 11 %, dovoz o 10,3 % a obchodní bilance byla v plusu částkou 12 miliard korun, zhruba o 2 miliardy korun vyšší než odhadovali analytici.
„ Makroekonomická data ukazují, že hospodářský růst není vážně ohrožen,“ říká David Marek, hlavní ekonom investičního portálu Patria Online. „Jen inflace se tvrdošíjně drží na 7,5 procenta a její odeznívání tedy bude patrně pomalejší,“ připouští.
Inflaci přitom nelze bagatelizovat. Ačkoliv její příčinou jsou vysoké ceny potravin, průmyslových komodit a energie a měnová politika ČNB nebude mít na výši jejich světových cen velký vliv, inflační očekávání zdejších podnikatelů i občanů, respektive spotřebitelů, mohou další růst cen podporovat.
Čísla o zahraničním obchodu také potvrzují, že tuzemští exportéři zvládají rostoucí kurz koruny, ale zde je nutné zdůraznit slůvko „zatím“. Její kurz se dnes pohybuje kolem 25,65 korun za euro, ještě koncem minulého týdne však zaklepal na rekordních 25 korun za euro. Kdyby na této hladině setrval, nebo by šel ještě výše po zvýšení úrokových sazeb, mohlo by to být pro export i pro celou českou ekonomiku nebezpečné. „Důsledky nadhodnocené koruny se reálně projeví za několik měsíců, ve druhém pololetí by tedy mohly začít problémy,“ vysvětluje Marek. „Současná odchylka od rovnovážného kurzu není velká a ani vývozce, ani české hospodářství jako celek neohrožuje.“ Rovnovážný kurz odhadují analytici přibližně v rozmezí 26,20 až 25 korun za euro, záleží na metodice odhadů a výpočtů.
Rozhodnutí České národní banky ponechat úrokové sazby beze změny považuje většina analytiků za rozhodnutí očekávané a správné. „Vyčkávací pozice České národní banky je adekvátní situaci,“ říká Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank. „S ohledem na události v USA, kde pokračuje finanční krize a ekonomika upadá do recese, s ohledem na Evropskou unii, kde se vlivy z USA teprve začínají projevovat a jejíž ekonomika zpomaluje, a také s ohledem na nové inflační cíle národní banky je dobře, že bankovní rada se změnami úrokových sazeb nespěchá.“
Česká národní banka cíluje míru inflace na 2 procenta k počátku roku 2010, dosud do byla 3 procenta. „Pokud nepřijdou přehnané požadavky odborářů na růst platů, které by zvyšovaly rizika pro inflaci pro léta 2009 až 2010, pak by sazby ČNB měly vydržet beze změny po celý zbytek roku 2008,“ předpovídá Michal Brožka, analytik Raiffeisenbank.
Jsou české úrokové sazby moc vysoké? Měly by se snížit? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem