Účet za hypoteční krizi ještě zdaleka není kompletní

Vichr, který provětral majetek velkých světových bank kvůli hypoteční krizi, ještě zdaleka není pryč a na banky se pomalu valí další pohroma. Tentokrát jde o klesající hodnotu úvěrů, kterými firmy financovaly fúze a akvizice. Výsledkem je, že zejména ve Spojených státech řada firem přestává mít dost peněz na provoz, protože jim banky nechtějí poskytovat další úvěry. Tato krize dopadá třeba i na americké studenty, kterým se podle francouzského deníku Le Monde výrazně zpřísnily podmínky pro získání půjček na studium.

Hypoteční krize, která vypukla v polovině minulého roku kvůli klesajícím cenám zastavených nemovitostí a neschopností řady Američanů splácet hypotéky, už americké banky stála skoro 150 miliard dolarů. O tolik klesla hodnota těchto úvěrů a dluhopisů, kterými hypoteční banky získávaly na úvěry peníze. Další miliardy banky nejspíš odepíšou už za měsíc, kdy oznámí hospodářské výsledky za letošní první čtvrtletí.

Podle deníku The Wall Street Journal se dá čekat, že banka Lehman Brothers bude muset snížit hodnotu úvěrů či dluhopisů, a tedy i zisk o 1,3 miliardy dolarů. Banka Goldman Sachs, která zatím vycházela z hypoteční krize s čistým štítem, se patrně nevyhne odpisu 3,5 miliardy dolarů ze svých aktiv. Celkem se účet za prasknutí hypoteční bubliny může letos na jaře vyšplhat o dalších deset až patnáct miliard dolarů výše. Analýza banky UBS dokonce hovoří o částce pohybující se mezi 123 a 203 miliardami dolarů, které ještě budou muset světové banky kvůli špatným hypotékám odepsat.

K těmto sumám bude třeba připočíst i ztráty způsobené klesající hodnotou úvěrů a dluhopisů, kterými banky pomáhaly firmám financovat fúze a akvizice. Na konci letošního prvního čtvrtletí by banky podle odhadu The Wall Street Journal mohly být chudší o dalších patnáct miliard dolarů. Navíc indexy, které naznačují vývoj hodnoty účelových úvěrů na fúze, klesají. To znamená, že banky nejspíš budou muset v účetnictví jejich hodnotu dále snižovat. To ještě dál oslabí jejich možnosti poskytovat úvěry firmám a domácnostem.

Nedostatek peněz je přitom cítit už teď. Americké podniky, které v minulosti spoléhaly na snadnou dostupnost úvěrů, se dostávají do značných finančních problémů . Banky jim už nejsou ochotny půjčit na další provoz či refinancování předchozích půjček. Vyschlý přítok čerstvých peněz už poslal do bankrotu dva americké maloobchodní řetězce – Sharper Image prodávající spotřebiče jako jsou pračky vzduchu či masážní křesla a Lillian Vernon, který prodává levné dárky jako třeba dárkové koše. K těmto firmám by se brzo mohly přidat třeba řetězce videopůjčoven či restaurací, upozorňuje The Wall Street Journal, který se odvolává na studii Moody’s Investors Service. Podle ní rychle roste počet firem, které přestávají být schopné splácet dluhy právě kvůli tomu, že jim banky nepůjčují na refinancování starších úvěrů.

Edward Altman, expert na bankroty z Newyorské univerzity, odhaduje, že letos a příští rok by hodnota dluhopisů a úvěrů, které nebudou schopny firmy splácet, mohla dosáhnout 220 miliard dolarů. Banky by je musely odepsat, čímž by se dál snížila jejich schopnost poskytovat úvěry. To by přivedlo do problémů další firmy a domácnosti a celkově utlumilo růst americké ekonomiky. „Je to jako dominový efekt,“ soudí Henry Miller z Miller Buckfire, společnosti zabývající se restrukturalizací firem a dodává: „První kostky už začaly padat.“

Bojíte se, že problémy světových bank zasáhnou i českou ekonomiku?