Amerika možná brzy kýchne

Rčení, že když Amerika zakašle, dostane Evropa rýmu, už prý není pravdivé. Alespoň to ještě nedávno tvrdila zpráva Mezinárodního měnového fondu (MMF), který soudí, že evropská ekonomika je dostatečně silná, aby přežila bez větší úhony případné americké hospodářské zpomalení. Tento předpoklad možná už brzy bude moci nejen MMF otestovat v praxi. Za oceánem se objevuje čím dál víc náznaků, že tamní ekonomika ztrácí dech.

Průzkum mezi ekonomy a analytiky, který provedla americká asociace National Association for Business Economics (NABE), předpovídá, že letos americká ekonomika poroste v meziročním srovnání o 2,1 procenta, což je nejméně od roku 2002. Pro příští rok očekávají oslovení ekonomové růst o 2,5 procenta. To je o 0,3 procentního bodu méně, než činila předpověď v posledním průzkumu. Odhady mezinárodních institucí jsou pesimističtější. MMF počítá letos i příští rok s růstem o 1,9 procenta. O zpomalování hovořil před několika týdny v americkém Kongresu i šéf americké centrální banky FED Ben Bernanke. Jeho prognóza zněla: velké zpomalení růstu v letošním posledním čtvrtletí a velmi pomalý start v první polovině příštího roku.

Vývoj indexů Russel 2000 a Dow Jones Industrials za poslední rok

Tyto prognózy mají ovšem jednu vadu. Ekonomové se shodují, že dokud nebude jasné, jak se na ekonomice podepsala a ještě podepíše hypoteční a úvěrová krize, jsou veškerá čísla jen věštěním z křišťálové koule. Klíčové pro příští vývoj americké ekonomiky totiž bude chování spotřebitelů. Průzkum NABE upozorňuje, že pokud Američané přestanou utrácet jako v minulosti a naopak začnou více šetřit, pošlou ekonomiku do recese. Na americké domácnosti už začínají dopadat rostoucí ceny pohonných hmot kvůli stoupající ceně ropy a oslabujícímu dolaru, či klesající ceny domů, kvůli kterým si už nemohou na spotřebu půjčovat tak jako dřív. Už teď se důvěra Američanů v příznivý ekonomický vývoj podle indexů spotřebitelské důvěry vytrácí. Ropa přitom zůstane drahá i příští rok a ceny nemovitostí mají podle předpovědí ekonomů dále klesat.

Maloobchodní řetězce hlásí nižší tržby, než se očekávalo, a před Vánocemi to prý nebude lepší. Podobně jsou na tom i firmy, které jsou odkázány především na poptávku domácích spotřebitelů. Varovné signály lze například vidět při srovnání amerického indexu Russel 2000 (profil, názory), do něhož patří dva tisíce menších firem, a indexu Dow Jones Industrials (profil, názory), který odráží hodnotu třicítky velkých společností a včera spadnul pod hranici třinácti tisíc bodů, píše deník The Wall Street Journal (WSJ).

Od roku 2002, kdy se americká ekonomika vzpamatovala z recese, rostl Russel 2000 rychleji než index Dow Jones. Jenže od letošního jara si oba indexy vyměnily místo. Menší firmy začínají doplácet na nejistotu spotřebitelů a horší dostupnost úvěrů. Obři naopak mohou profitovat z oslabujícího dolaru, který jim vytváří příznivé prostředí pro export a expanzi do zahraničí. Proto giganti jako Microsoft, Coca-Cola či Procter&Gamble stále táhnou hlavní burzovní indexy vzhůru. Přesto, že poměr počtu akcií, které za posledních 52 týdnů rostly, vůči akciím, které klesaly, se zhoršuje.

Problémy firem naznačuje i průměrný tříprocentní meziroční pokles zisků firem seskupených v indexu Standard&Poor's 500 (profil, názory), upozorňuje agentura Thomson Financial. Akcie poloviny firem z tohoto indexu se obchodují za nižší ceny, než činí průměr za posledních 200 dnů. V okamžiku, kdy i velkým firmám dojde dech, spadne americká ekonomika do recese, soudí WSJ. "Pak se ceny amerických akcií mohou zřítit až o dvacet procent," předpovídá Allen Sinai z poradenské firmy Decision Economics.

Jak porostou největší světové ekonomiky
Země	Očekávaný růst v roce 2008
USA	1,9 %
Eurozóna	2,1 %
Japonsko	1,7 %
Velká Británie	2,3 %
Zdroj: MMF

Řada investorů ovšem spoléhá na to, že americká centrální banka ekonomice a trhům pomůže stejně jako po srpnovém propadu. Podle některých analytiků by mohl FED ještě v prosinci snížit klíčovou úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Ve prospěch této hypotézy podle nich hovoří skutečnost, že strach z výrazně rostoucí americké inflace se možná ukazuje jako zbytečně velký. FED by se proto nemusel bát, že nižší sazby urychlí růst cen.

Inflaci zatím příliš nerozpumpoval ani oslabující dolar, který má teoreticky zdražovat dovážené zboží. Podle studií FED, které cituje WSJ, se padající kurz dolaru do zvyšování cen výrobků z dovozu zdaleka nepromítá v plné výši. Rozhodně neplatí, že desetiprocentní oslabení americké měny z letošního roku znamená automaticky desetiprocentní zvýšení dovozních cen. Ty vzrostly jen o 1 až 2,5 procenta. Je to podle FED dáno tím, že zahraniční firmy se snaží na americkém trhu udržet, a proto samy snižují ceny. Navíc více než třetina dováženého zboží se do USA přiveze z Asie. Tamní měny přitom vůči dolaru neposilují tak jako euro.

Pravděpodobnost, že americká ekonomika spadne příští rok do recese, se podle odhadů ekonomů z NABE pohybuje od třiceti do padesáti procent. Pokud FED skutečně situaci ustojí a udrží hospodářství v růstu, může z obávaného zakašlání být jen drobné kýchnutí. A to by se mohlo nad vlnami Atlantiku rozplynout do ztracena.

Má se Evropa bát zpomalení americké ekonomiky?