Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jan Bureš: Intervence ČNB měly přijít dřív

| rubrika: Rozhovor | 14. 6. 2014 | 17 komentářů
„Vhodnější doba pro uvolnění měnových podmínek byla dříve v průběhu roku 2013. Ve chvíli, kdy se k tomu centrální banka rozhodla, už začalo hospodářství samo oživovat,“ upozorňuje na nepříliš šťastné načasování oslabování koruny ekonom Jan Bureš.
Jan Bureš: Intervence ČNB měly přijít dřív

S hlavním ekonomem Ery jsme se bavili především o vyhlídkách české ekonomiky, která se snad konečně nadechuje k trvalejšímu růstu. Dlouze jsme rozebírali také měnové intervence České národní banky, které stále leží mnoha odborníkům v žaludku. „Teď už nemá moc smysl debatovat nad tím, jestli se vyplatí intervenovat nebo ne. Když už v tomto režimu jsme, tak je v něm potřeba nějakou dobu setrvat,“ vysvětluje Jan Bureš a dodává, že on sám mezi velké fanoušky tolik diskutovaného kroku centrálních bankéřů nepatří. Lehké podle něj nebude především nastartovat spotřebu českých domácností, které mají často tak našponované rozpočty, že je k většímu utrácení v obchodech jen tak něco nepřinutí. Řeč se nakonec stočila i k našemu případnému vstupu do eurozóny a přístupu českých politiků k Evropské unii: „I když nejsme členy eurozóny, měli bychom se aktivněji podílet na diskuzích o tom, jak by měla v budoucnu vypadat, protože se nás to bude stejně týkat,“ zakončuje Jan Bureš náš rozhovor a dodává, že ve střednědobém a dlouhodobém horizontu bude euro pro naše hospodářství přínosem.


Jan Bureš

Jan Bureš

Jan Bureš (1978) je hlavním ekonomem Ery a členem týmu ekonomů skupiny ČSOB, KBC. Zaměřuje se na analýzu rozvíjejících se ekonomik ve střední a východní Evropě (Česko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko). Zvláštní pozornost věnuje české a polské ekonomice a interakci jejich trhů s vývojem v eurozóně. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, před prací v bankovním sektoru působil jako vedoucí výzkumu v Institutu pro Evropskou politiku Europeum a jako analytik na Českém statistickém úřadě. Je spoluautorem publikace Náklady a přínosy přijetí eura.

Jak s půlročním odstupem hodnotíte měnovou intervenci České národní banky? Byl to správný krok?

Zatím je pořád ještě moc brzo na to jednoznačně říct, jestli šlo o dobrý, nebo špatný krok. Situace se v zásadě vyvíjí tak, jak centrální banka očekávala. Můžeme sledovat některé krátkodobé efekty, jako je třeba urychlení spotřeby u zboží, u kterého se domácnosti obávaly, že by mohlo zdražit. V dlouhodobém horizontu ale asi nedojde k výraznějšímu nárůstu spotřeby domácností. Zároveň je třeba připomenout, že česká ekonomika roste i díky tomu, že se daří našim zahraničním obchodním partnerům. Intervence tak sice mohly sehrát roli například při větším exportu automobilů, ale z celkového pohledu jim ještě nejde připisovat nějaké výrazné zásluhy.

Kdy tedy budeme moci intervence objektivněji zhodnotit?

Důležitá bude druhá polovina roku. Uvidíme, jestli se lepší výkony exportérů promítnou do ještě většího růstu investic. A především, zda budou exportní firmy nabírat nové pracovníky a přidávat jim na mzdách. Rozklíčování skutečného dopadu intervencí bude ale těžké i potom. Dochází k oživení ekonomiky a nová pracovní místa by prostě dříve nebo později vznikala.

Obecně se tedy dá říct, že se česká ekonomika pomalu staví na nohy?

Určitě ano. Očekávání centrální banky, především pro rok 2015, jsou ale na můj vkus dost optimistická. Ať už z pohledu růstu hospodářství, tak i z hlediska zvyšování mezd a spotřeby. Já bych byl trochu zdrženlivější.

Takže optimismus ještě není zcela na místě?

Vidím to zkrátka méně optimisticky než ČNB. Je pravda, že je Česká republika nastartovaná k oživení, které vypadá stabilně, nemyslím si ale, že bude až tak výrazné, jak uvádí poslední prognóza centrální banky.

Anketa

Máte pocit, že naše ekonomika začíná růst?

Pokud by byl růst skutečně pomalejší, než banka předpokládá, co by to mohlo v praxi znamenat?

Česká národní banka by pak měla dvě možnosti, buď zareaguje dalším oslabením kurzu, nebo se rozhodne opustit nastavený režim intervencí později. Vzhledem k tomu, že další oslabení kurzu si prakticky nikdo nepřeje, tak tato varianta není příliš pravděpodobná. Z mého pohledu je proto logickým řešením pozdější exit z intervencí. Teď už nemá moc smysl debatovat nad tím, jestli se vyplatí intervenovat nebo ne. Když už v tomto režimu jsme, tak je v něm potřeba nějakou dobu setrvat. Samozřejmě se to nesmí natahovat do nekonečna.

Když jsme se spolu naposledy bavili o intervencích, tak jste říkal, že měly přijít dřív…

Ano, vhodnější doba pro uvolnění měnových podmínek, ať už v podobě intervencí nebo jinou formou, byla dříve v průběhu roku 2013. Ve chvíli, kdy se k tomu centrální banka rozhodla, už začalo hospodářství samo oživovat. Je pravda, že inflace je velice nízká a pohybuje se kolem nuly, ale riziko škodlivé deflace, kdy domácnosti odkládají svoji spotřebu a mají problémy se splácením dluhů, nebylo v Česku tak výrazné, na rozdíl od řady periferních ekonomik eurozóny. Nechci říct, že riziko deflace tady nebylo vůbec žádné, ale rozhodně jsem ho nevnímal tak intenzivně jako centrální banka.

Vyhánění inflace

Inflace loni prakticky zalezla pod podlahu. Centrální bankéři ucpali všechny díry a snaží se ji vyplavit proudem peněz. Jak se jim zatím daří?
Další šikovné grafy základních makroekonomických ukazatelů – jako je například nezaměstnanost, HDP, průměrné mzdy – hledejte na Peníze.cz v sekci Makroekonomika.

Takže řeči o japonském scénáři jsou zbytečné strašení?

Japonský scénář se v daný moment mohl opravdu týkat řady zemí evropské měnové unie, ale ne nás. Je nutné zdůraznit, že efektivnějšími nástroji pro podporu hospodářství a pro návrat inflace k inflačnímu cíli jsou rozpočtová politika a větší investice státu. Ty v posledních letech zásadně klesaly, jsme výrazně pod předkrizovými průměry.

Například ekonom Aleš Michl v našem lednovém rozhovoru tvrdil, že měnové intervence stály za to už jenom proto, že pomohly exportérům. Souhlasíte s tím? A je pro naši ekonomiku export opravdu alfou a omegou, musí se kvůli němu hýbat s kurzem?

Takhle se na to dívat úplně nedá. Argumentace centrální banky nebyla taková, že by se mělo primárně pomoci exportu. Je to spíš určitý mezistupeň, jak ve finále dosáhnout vyšší domácí poptávky a vyšších přirozených inflačních tlaků. Kdyby každá centrální banka účelově intervenovala kvůli tomu, aby se pomohlo exportérům, tak tu za chvíli mámě měnové války.

Měnová válka na Peníze.cz

„Ve skutečné válce se pomocí pušek a bajonetů (ve ‚vyspělejších‘ zemích pomocí tanků a naváděcích střel) bojuje o kus země nebo jiný hmotný majetek. Když se řekne měnová válka, zní to trochu esotericky a rozhodně míň nebezpečně. Ale přesto je i její dopad tristní, zůstávají po nich vydrancované země, chudoba, jsou padlí hrdinové…“

Více v článcích Martina Mašáta z Partners investiční společnosti

Pojďme se ještě vrátit k růstu české ekonomiky. Nedávno sice přišla z Českého statistického úřadu velmi dobrá čísla, okolní země ve středoevropském regionu přesto rostou ještě rychleji. Čím to je?

Je pravda, že okolní země rostou meziročně rychleji. Mezikvartálně je ale už pomalu stahujeme. I z hlediska předstihových indikátorů z toho pro následující tři až pět měsíců vycházíme dobře. V dlouhém období lze ale těžko očekávat, že budeme růst tempem Polska. Musíme si uvědomit, že jsme na různém stupni dohánění úrovně vyspělých západních zemí. Státy, které nedošly v tomto ohledu tak daleko, tedy například Polsko a dnes i Maďarsko, mají zkrátka větší potenciál růstu.

Tyhle státy se ale zároveň mnohem lépe vyrovnaly už i s hospodářskou krizí. Vidíte příčinu v tom, že Nečasova vláda zbytečně přiškrtila investice?

Slabší výsledky našeho hospodářství v uplynulých letech jsou částečně způsobeny přísnější rozpočtovou politikou, kterou jsme tu měli. Zlepšení strukturální bilance v letech 2009 až 2013 bylo samozřejmě v pořádku, ale že to bylo do velké míry spojeno s tak prudkým propadem investic, byla chyba. Investice padaly výrazně každý rok a ještě teď jsou zhruba třicet procent pod předkrizovými průměry.

Jak teď povzbudit českou ekonomiku? Co byste politikům poradil?

Věřím, že se politici poučili a v oblasti investic už nebudou šlapat zbytečně na brzdu. Pak tu je ještě potřeba zjednodušování podnikatelského prostředí. Vím, že je to sice takový obecný recept, ale i když o tom většina vlád vždycky mluví, tak je to oblast, kde se situace dlouhodobě nelepší. V jednoduchosti a čitelnosti podnikatelského prostředí a vymahatelnosti práva máme za vyspělými západoevropskými zeměmi co dohánět. Jestli jim chceme v budoucnu konkurovat i kvalitou a nejen cenou pracovní síly, tak musíme zabrat, aby nám ještě víc neujel vlak.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek byl dost kritizován za to, že neustále zvyšuje daně. Nová vláda sice slibovala, že s daněmi hýbat nebude, když se ale podíváme na různá vyjádření Andreje Babiše, tak podnikatelé, a zvlášť živnostníci, nemůžou být moc v klidu. Souhlasíte?

Kolem daní je vždycky strašně moc debat, ale když se nakonec podíváme na změny, ke kterým skutečně došlo, tak nejde o nic zásadního. V rozpočtové oblasti by se u nás peníze měly hledat především na straně výdajů. Dá se spořit na provozních výdajích, dá se zefektivnit fungování státní správy. U daní tu prostor pro velké změny zkrátka nebyl a pořád ještě není. Systém by se měl maximálně zjednodušovat a upravovat tak, aby nedocházelo k daňovým únikům.

Anketa

A vám by se chtělo vyměnit korunu za euro?

V souvislosti s volbami do Evropského parlamentu se hodně diskutovalo o našem vstupu do eurozóny. Řada politiků by si přála vyjednání výjimky a trvalé ponechání koruny, jiní naopak prosazují co nejrychlejší přijetí eura. Jak se na to díváte vy? Kdy by byl pro naši ekonomiku vstup do eurozóny nejvýhodnější?

Myslím si, že není zas tak velký rozdíl, jestli tam vstoupíme zítra, nebo za pět let. Je nesmyslné vyjednávat nějakou výjimku, která by nám umožnila nikdy nevstoupit do eurozóny. V zásadě nás tam totiž nikdo netlačí. Máme dost času na to, rozhodnout se, kdy se k tomuto kroku odhodláme. Je to samozřejmě politické rozhodnutí. Když se podíváme na čistě makroekonomické fundamenty, tak těžko najdeme nějakou jinou zemi Evropské unie, která by neměla euro a byla by vhodnějším kandidátem než my. Jsme dobře propojeni s jádrem eurozóny, zejména s Německem. To je nesmírně důležité.

Z pragmatického pohledu ale asi není důvod někam chvátat. Nová podoba eurozóny se pořád ještě rýsuje a není zcela jasné, jak budou fungovat instituce bankovní unie, ke které se vstupem do eurozóny musíme fakticky přihlásit. Dokážu tedy pochopit postoj mnoha českých politiků, že není nejlepší hnát se do nehotového uskupení bez jasně stanovených pravidel. Na druhou stranu bychom měli být mnohem aktivnější v debatách o těchto záležitostech na unijní úrovni, protože euro pro nás nakonec výhodné bude. A byla by škoda, kdybychom při diskuzích o dalším směřování eurozóny stáli stranou.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+2
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

15. 6. 2014 10:24, oo

Nezlobte se na mě, ale tvrdit, že česká ekonomika se staví na nohy díky zásahu ČNB, je podle mě bohapustý nesmysl.

Reagovat

 

+17
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (17 komentářů)

17. 10. 2014 | 12:15 | Tarzan

Luboši to udělám jakmile padne měna nebo bude hyperinflace ! více

18. 6. 2014 | 15:28 | Jahoda František

No, já jsem dokonce mladší než Joanne Rowlingová, umím psát i číst, počítám daleko lépe než ona, nejsem rozvedený - přesto mám daleko méně peněz než se ona. Proto se divím, že jí ještě někdo nezastřelil (jen podle ní točí...více

18. 6. 2014 | 4:27 | Luboš

Živořím s důchodem 6800 Kč a mám 70 roků. Když čtu , že pracovníci ČNB mají měsíční plat přes 200 000 Kč, tak se divím, že tyto vyžírky ještě nikdo nezastřelil. více

16. 6. 2014 | 15:26 | nutrij

V posledních letech klasické PF (penzijní připojištění) měly v průměru výnosy plus minus inflace. Tedy faktickou nulu. Žádné intervence nebyly. Loni byly malounko, skoro zanedbatelně nad inflací. Ovšem 1. to nic nevypovídá...více

16. 6. 2014 | 14:42 | Mo

Představitelé největších penzijních fondů sami potvrzují, že bez dohodnuté intervence ČNB by všechny fondy skončily v mínusu. Copak při nulových úrokových sazbách by mohly fondy tady tvořit nějaké výnosy ? Vždyť skutečné...více

Čtenáři také navštívili

10. 3. 2015 |  | 6 komentářů

Křivá muška. Jak chce centrální banka trefit inflaci?!

Centrální banka si dala za cíl dotlačit inflaci ke dvěma procentům. Po roce a čtvrt od intervencí se inflace líně povaluje kdesi kolem nuly. Nasnadě jsou otázky, jestli se tedy změnil cíl národní banky,...

18. 3. 2014 |  | 13 komentářů

Měnové války: Agresůrek Česko. Jsme lovci, nebo kořist?

Hlavní ekonomické mocností bojují své měnové války už dlouho. Nikdo to však radši moc nerozmazává, protože nikdo není bez viny. A co bychom si taky nevystřelili! Bude kořist! Nebo spíš budeme kořist my?

11. 1. 2014 |  | 15 komentářů

Aleš Michl: Každého ministra pozvat na kobereček obhajovat výdaje

Aleši Michlovi nedošel dech ani při běhání, takže jsme spolu mohli probrat problémy naší ekonomiky, výhody oslabení kurzu koruny a jeho spolupráci s Andrejem Babišem. „Musí se tu začít šetřit na ministerstvech,...

20. 11. 2013 |  | 49 komentářů

Japonsko, Česko, centrální bankéři a ekonomičtí fušeři

„Zajímalo by mne, proč se má obyčejný občan a daňový poplatník radovat z toho, že bude ‚dostatečně vysoká‘ inflace. Velice děkuji za odpověď.“

15. 11. 2013 |  | 21 komentářů

Očima expertů: Měnová intervence ČNB. Komu pomůže a komu ublíží?

Co bude oslabení koruny znamenat pro naše peněženky? A nedopustila se Česká národní banka omylu? Přečtěte si názory Karla Havlíčka, Jiřího Rusnoka, Petra Macha a dalších osobností ze světa financí.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Optimální portfolio, Makroekonomie, Konsolidace půjček, mkreditka, diners club, moneycard fix, visa axa club, era kreditka, Spoluvlastnické vztahy, SVS ČR, dodavatelské řetězce, internetové sázení, Pavel Jirák, Notářská komora ČR, finanční ústav, chrastítka, hodnota podniku, fitness

4AY8691, 4C36508, 3Z96693, 3Z96686, 3Z96688

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK