Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Snížit počet vysokoškoláků či vysokých škol?

Z vysokého školství se stala masová záležitost, což vede ke kvalitativnímu úpadku. Měl by se počet VŠ a jejich studentů regulovat? Ptali jsme se ekonoma Petra Zahradníka, ředitele české Transparency International Davida Ondráčky, filozofa Jana Sokola, podnikatele Tomia Okamury a dalších osobností.
Očima expertů: Snížit počet vysokoškoláků či vysokých škol?

Kvantita válcuje kvalitu

Mnoho odborníků bije na poplach: České vysoké školství je v krizi a kvalita vzdělání absolventů stále více upadá.

V roce 2001 měly české vysoké školy 203 tisíc studentů, v roce 2010 to bylo bezmála 390 tisíc. Razantní zvýšení počtu vysokoškoláků v posledních deseti letech má na svědomí kvalitativní úpadek celého vysokého školství. Na vysoké škole dnes může studovat takřka každý, kdo má maturitu. Na některé vysoké školy se dostanete přes triviální přijímací řízení, někde docela bez něj, někde zas stačí zaplatit tučné školné a cestu za titulem máte takřka volnou. Nároky na studenty se v mnoha případech podstatně snižují. 

Počet přijatých i (ne)vyhozených studentů úzce souvisí se způsobem financování vysokých škol, které dostávají peníze podle počtu studentů.

Čtenáři doporučují

Titulomanie

Vysokoškolský titul je pro mnoho Čechů metou, ač je sporné, zda jim dopomůže k lepšímu povolání, platu či k prestiži. Do očí bijou zvlášť případy politiků, již po něm touží tolik, že se sníží k podfukům:

Cenu zlata však titul v Česku nemá – diplomová práce se dá získat lacino. Nasnadě je pak otázka, zda jsou naši potentáti takoví škrti, že si diplomku musí sami opisovat, když by jim ji profesionál zhotovil lacino a líp. Nebo jsou na tom naše školy tak špatně, že své studenty zkrátka nedokážou naučit ani to, že opisovat se nemá?

V médiích se často hovoří o plánované reformě ministra školství Josefa Dobeše, která by podle jeho slov měla tento stav změnit. Je to však reálné?

Dobrá škola = dobré uplatnění?

Národní ekonomická rada vlády (NERV) v jedné ze svých zpráv českému vysokému školství vytýká, že v něm neexistuje systém, který by školy na základě určitých norem porovnával a hodnotil. Neměly by však být tím nejdůležitějším měřítkem schopnosti absolventů? To, že má někdo vysokoškolský diplom, samo o sobě nic neznamená. Z kvalitnějších univerzit by měli vycházet schopnější absolventi, kteří by vyčnívali svými dovednostmi a možností uplatnění. Tím pádem by se postupem času snižoval počet uchazečů o studium na školách, o jejichž absolventy by nebyl zájem. Takové školy by postupně přišly o peníze za studenty, a tím pádem by zanikly. Funguje to tak ale ve skutečnosti?

Co si o této problematice myslí námi oslovení odborníci? Nezpůsobuje masovost vysokého školství v ČR jeho kvalitativní úpadek? Mělo by podle nich dojít ke snížení počtu vysokých škol a jejich studentů?

JAN BUREŠ

hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny

Jan Bureš – ekonom
-20
Líbí
Nelíbí

V devadesátých letech jsme byli právem kritizování za nízký podíl vysokoškoláků na celkové populaci. Z tohoto pohledu je určitě nárůst vysokých škol vítanou změnou. Na druhou stranu se ale nepodařilo udržet kvalitu a trochu tomu napomáhá i dnešní systém financování vysokých škol, ve kterém kvalita není vůbec akcentována. Nemyslím si ale, že vyšší počet vysokoškoláků nutně vede k jejich nižší kvalitě.

PETRA KOZLOVÁ

vedoucí Občanské poradny v Rychnově nad Kněžnou, členka týmu Krotitelé dluhů

Petra Kozlová – vedoucí Občanské poradny v Rychnově nad Kněžnou, členka týmu Krotitelé dluhů
-19
Líbí
Nelíbí

Počet škol ani studentů bych nesnižovala. Pokud se nepletu, za západními zeměmi v počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí stále pokulháváme. Horší je, že jestli v prvním ohledu pokulháváme, stran kvality leckde viditelně napadáme na levou zadní. Jednoznačně u nás chybí prestižní soukromé školy, jenže ty se nerodí ze dne na den. Kdo chce kvalitu a má pro ni dispozice, vhodnou školu si u nás, dle mého soudu, najde. Finální selekce pak stejně zůstane na bedrech zaměstnavatelů, co si budeme povídat, mít titul není všechno.

PETR MACH

ekonom

Petr Mach - ekonom, předseda Strany svobodných občanů
+141
Líbí
Nelíbí

Masovost vysokého školství jednoznačně vede k úpadku kvality. Není ale potřeba školy nějak více regulovat. Zaměstnavatelé se díky inflaci titulů začnou více zajímat o to, jakou školu uchazeč o práci absolvoval a vysokoškolský titul nebude automatickou zárukou vyššího platu. Kdo chce studovat méně kvalitní školu (a zaplatí si ji), ať ji klidně studuje.

TOMIO OKAMURA

viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur

Tomio Okamura - vícepreziden Asociace českých cestovních kanceláří a agentur
+99
Líbí
Nelíbí

Počet vysokých škol časem vyřeší pracovní trh. Magistři a bakaláři nejrůznějších podnikatelských škol se prostě neuplatní. Školám pak za zbytečné tituly už nikdo nezaplatí. Dnes je problém hlavně v popleteném povědomí, že kdo má vysokou, tak se bude mít dobře. Hloupost. Raději zaměstnám šikovného talentovaného středoškoláka než fachidiota s vysokou. Nenacházím k tomu jediný důvod a věřím, že tak uvažuje většina podnikatelů. Pravda je, že jistou brzdou bude státní správa – tam platí, že kdo má vysokou, má vyšší plat bez ohledu na to, jaký je to blb. Talentovaný člověk bez školy naopak šanci nemá.

DAVID ONDRÁČKA

ředitel české pobočky Transparency International

David Ondráčka – Transparency International
+35
Líbí
Nelíbí

Poslední trend je udělat z akademických titulů zboží jako každé jiné, které lze koupit. Kvalita a celý smysl studia jde úplně do háje a je to obrovský problém. Pokud má 60 procent populačního ročníku titul, nevypovídá to o kvalitě absolventů vůbec nic. Největší excesy jsou v současnosti na některých soukromých školách a jejich obskurních pobočkách v různých vesnicích (např. Starý Hrozenkov). Hrozbou je také chystaná podoba vysokoškolského zákona, který tento stav může zabetonovat. Podle mě je nutné omezit počet škol odebíráním akreditací na některé programy, vykonávat důslednou kontrolu kvality výuky a obecně přestat s titulomanií, kterou Češi trpí.

KLÁRA SAMKOVÁ

právnička

Klára Samková – právnička
+23
Líbí
Nelíbí

Vysoké školství je v dlouhodobé krizi, stejně jako školství všeobecně, protože nevychovává vzdělance, kteří jsou schopni kreativního myšlení, ale adepty na vítěze v soutěži Chcete být milionářem. To, že se někdo nadrtí SCIO testy ještě neznamená, že je způsobilý k výkonu práce vyžadující vysokoškolské vzdělání. Problém našeho školství nespočívá v tom, jestli je vysokých škol mnoho nebo málo, ale v tom, že jsou vedeny principiálně špatně. Již se blíží doba, kdy nikoho nebude zajímat formální vzdělání, ale zaměstnavatelé budou pomocí testů kreativity a „intelektuální odolnosti“ adeptů zkoumat, který uchazeč je pro místo nejlepší. Ostatně k tomuto trendu už dochází. A nikdy jsem nezažila, že by někdo poptával třeba absolventa z plzeňských práv. Ovšem je otázka, zda stát tento svůj zoufalý omyl pochopí, nebo půjde dál cestou nesmyslných státních maturit a podobně unifikovaných akcí, které ve své podstatě jdou proti skutečnému vzdělání.

JAN SOKOL

filozof, proděkan Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy

Jan Sokol
+52
Líbí
Nelíbí

Počet vysokých škol a jejich studentů je politické rozhodnutí, trochu populistické, které nicméně respektuji. Je ale úplně zřejmé, že čím jich je víc, tím budou školy méně náročné a v tomto smyslu „horší“. To je obyčejná trojčlenka. Co s tím může udělat školství samo, je jen to, že se poctivě rozdělí na první, druhý a třetí cyklus. Že bude hodně bakalářů, ale magistrů a doktorů málo. Že bude pár škol, kde bude i doktorské studium, a většina bude „produkovat“ jen bakaláře jako v USA. Pokud se k tomu nikdo neodhodlá, znamená to skutečně úpadek celého vysokého školství – a kromě toho neslýchané mrhání prostředky. Na tom pracují – vědomě nebo nevědomě – všichni, kdo se dělenému studiu brání nebo je jenom předstírají a švejkují.

TOMÁŠ SOKOL

advokát

Tomáš Sokol
+3
Líbí
Nelíbí

Jsem zásadně proti jakékoliv vrchnostenské regulaci počtu vysokých škol a jejich studentů. Podle jakých kriterií a kdo by prováděl regulaci? Každá selekce shora jen vytváří prostor k úřednické zvůli a korupci.

JAN TRAXLER

ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Jan Traxler – ekonom, ředitel FINEZ Investment Management
+10
Líbí
Nelíbí

Chceme mít raději deset procent vysoce vzdělaných jedinců, nebo padesát procent vzdělaných jedinců? Vysoké školství už nemá takovou prestiž, možná se dá říct, že kvalitativně upadá. Ale zase to masové pojetí vysokoškolského vzdělání přispívá k všeobecně vyšší vzdělanosti větší části populace. Otázkou ale je jeho praktické využití. Máme přemnoženo právníků a ekonomů, ale málokdo dnes umí pořádně dělat rukama (mě nevyjímaje).

ALEŠ TŮMA

ekonom, analytik společnosti Partners

Aleš Tůma – ekonom, analytik společnosti Partners
+29
Líbí
Nelíbí

To může rozhodnout pouze pracovní trh. Vysoké školy zjevně plní nějakou poptávku – poptávku mít ocásek před jménem, která je v našich končinách daná i kulturně. A také poptávku ze strany státních úředníků, kterým titul může pomoci posunout se do vyššího platového tarifu. Proto se jako houby po dešti množí obory typu veřejná správa, politologie, mezinárodní studia, evropská studia atd. Některé obory inflací netrpí, spíš naopak. Strojař nebo chemik by si ostatně rychlokvašeným titulem jaksi nepomohl. Takový strojař by dříve či později zabil lidi. Rychlokvašený ouřada či ekonom je svojí prací v konečném důsledku zabije také, ale snáze se z toho „vykecá“.

PETR ZAHRADNÍK

ekonom, EU Office České spořitelny

Petr Zahradník – ekonom
+3
Líbí
Nelíbí

Anketa

Která z osobností vás svým názorem nejvíce zaujala?

Velmi složitá otázka. Zde bych se snažil o prosazení rovných pravidel pro všechny a souběžný důraz na kvalitu. Vysoké školy, které nejsou schopny kvalitativním nárokům vyhovět, by měly přirozeně zmizet ze světa. Nikoli nějakým násilným rušením, ale tím, že o jejich absolventy nebude zájem, jejich pověst bude špatná, další uchazeči se již na ně nebudou hlásit, a tak nebudou potřebné finanční zdroje. V tom by měl spočívat přirozený proces, jemuž bychom však měli dopřát jistého časového prostoru. Nová škola v porovnání se stávajícími se nerodí snadno. Dal bych jí tedy čas na vytvoření vlastního učitelského sboru (nikoliv založeného na praxi létajících profesorů, obvykle z pražských či brněnských univerzit, majících mnoho úvazků na univerzitách regionálních), vlastního učebního plánu, profilu absolventa i možnost specializace. Tento čas by však neměl být přehnaně dlouhý (domnívám se, že jedna dekáda je dost časového prostoru na to, aby se tyto kvality potvrdily, anebo nikoliv). Všechny tyto poznámky se však týkají veřejných škol. Ale co se školami soukromými, na nichž si studenti platí školné, ale kde v některých případech kvalita neodpovídá? Zde by zřejmě indikátorem byla zpětná vazba z praxe, jež by potvrdila, zda jsou absolventi této školy zaměstnatelní a dostatečně kompetentní, anebo naopak.

Napište nám, co si o této problematice myslíte vy. Měl by se snížit počet vysokých škol a jejich studentů?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+21
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

4. 8. 2011 23:46, Pavel

Prošel jsem celkem tři vysoké technické školy jak v Praze tak i třeba jinde. I s doktorátem. Teď na jedné učím. Je to technická fakulta na blíže nejmenované univerzitě. S tou kvalitou studentů je to skutečně bída. A přijímáme všechno, ovšem během prvního ročníku nás nyní už téměř 60% lidí opouští. Pro naprostý nezájem a pro totální neschopnost. Ono je to v podstatě ani nezajímá. A je jim vcelku jedno, co studují, hlavně když je vezmeme bez přijímaček. Ale to je vina v první řadě státu. Není tlak na kvalitu, platí se za kvantitu a ještě blbě. Co máme dělat? Jednou jsem si dělal takový soukromý průzkum. Kolik očekávají jako nástupní plat. Jeden hoch mi řekl, že tak 40 tisíc. Na moji otázku zda-li čistého nebo hrubého řekl, že v tom snad není rozdíl ne? Tak jsem se ho okamžitě zeptal, kolik je třetina z třetiny. Bez mrknutí oka mi řekl, že jedna. Co na tohle říct? Specializace elektro, třetí ročník. Jednou bude možná sedět na velínu v Temelíně. Už tomu věřím. A mám strach.

Reagovat

 

+19
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (12 komentářů)

4. 8. 2011 | 23:46 | Pavel

Prošel jsem celkem tři vysoké technické školy jak v Praze tak i třeba jinde. I s doktorátem. Teď na jedné učím. Je to technická fakulta na blíže nejmenované univerzitě. S tou kvalitou studentů je to skutečně bída. A přijímáme...více

2. 8. 2011 | 22:20 | Michal

Pan proděkan Sokol (ale i ostatní, kteří se ohánějí tím, jak to trh vyřeší) zřejmě příliš nesleduje situaci v USA, kde je vysoké školství taky v krizi. Nadmíra absolventů devalvuje tituly, problémem je i příliš Phd programů,...více

1. 8. 2011 | 17:16

Pro Radimna: Srovnávání vysokých škol existuje světově, ve světovém žebříčku - a z ČR jsou mezi 500 školami jen 4 vysoké školy z ČR a to: Univerzita Karlova, ČVUT, VUT, Masarykova univerzita. více

30. 7. 2011 | 12:29 | Nox

Jenze dnes uz pomalu museji mit VS titul i ty uklizecky, cili skoly se jim musi prizpusobit. Takze klidne budeme mit ve CR 10 milionu ingu, protoze to zkratka budou zamestnavatele vyzadovat. Ovsem taky ten titul uz bude znamenat...více

30. 7. 2011 | 11:34 | Radim

Sám jsem se před třemi lety rozhodoval na jakou vysokou školu jít. Vybral jsem si nejlepší ekonomku v republice. Před deseti lety nebyla žádná sranda se na ni dostat. Před třemi lety jste museli splnit přijímací řízení z...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Bankrot, Administrativní cena, Připojištění, jan sedláček, doplňkové penzijní spoření, aleš poklop, operátoři, příspěvek zaměstnavatele, hlavička zákona, vw, Hang Seng Bank, boj proti korupci, gold eagle, vývoj v ČR, Ústí nad Labem, výpočet, vchodové dveře, fér konsolidace

5AA2608, 2SK0238, 2L74312, 1C37501, 1AS0431

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK