Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Český systém penzijního připojištění je divný

Český systém penzijního připojištění je divný
Jaké výhody a nevýhody mají průběžné i fondové důchodové systémy? Proč český průměrný důchod možná není tak nízký, jak ukazují statistiky? Má starší generace vyšší zisk z průběžného systému než ta mladší? Nejen na to jsme se ptali šéfa vládního týmu pro penzijní reformu Vladimíra Bezděka.

Peníze.CZ: Necítíte se trochu jako spasitel, k němuž se upínají zraky celého národa a který má ČR zachránit před krachem důchodového systému? A na kterého je samozřejmě vyvíjen velký tlak?

Vladimír Bezděk: Naše práce je ekonomicko-technologická. Máme za úkol spočítat několik variant, a poskytnout k tomu i nějakou odbornou zpětnou vazbu, ale v podstatě je to technická věc. Jsme, řečeno s nadsázkou, jakási kalkulačka, která vám dá minus anebo plus, ale výsledek nemůže být její chyba. Samozřejmě pokud tu chybu neudělá ve výpočtu.
Takže tlak, který cítím, je, abychom práci udělali dobře, aby v procesu počítání nebyla hloupá chyba. A kdo se někdy kolem podobného nejen ekonomického modelování pohyboval, ví, že to není nic jednoduchého. V tomto smyslu tedy cítím velkou zodpovědnost.
Nejsme ale ti, kdo by jednotlivé varianty navrhovali, těmi jsou reprezentanti politických stran. Čili z tohoto pohledu ani nemůžeme žádnými zachránci být.

Před stanovením strategie penzijní reformy je podle mého názoru důležité uvědomit si, jaké jsou hlavní přednosti a nedostatky průběžného i fondového systému. Pojďme začít prvním jmenovaným.

Zdroj: europortal.cz
Oba systémy jsou citlivé na jiné faktory. Mohou být ovšem zároveň citlivé i na stejná rizika, přičemž tyto citlivosti nemusí být na stejné úrovni. To ukazuje na prostor pro diverzifikaci rizika celkového financování systému.
Teď tedy k těm rizikům a kladům. Průběžné systémy jsou málo citlivé na krátkodobé ekonomické turbulence či standardní cyklické nebo vnější ekonomické šoky, např. na finančních trzích. Jestliže tyto výkyvy nepřesáhnou charakter cyklického šoku, který se opakuje v určitých intervalech, nepřerostou ve strukturální dlouhodobou krizi, na fungování průběžného systému se to prakticky neprojeví. To je samozřejmě výhoda. Zároveň je většina průběžných systémů dávkově definovaná, což je svým způsobem také klad. A to za předpokladu, že pojištěnec věří tomu, co mu systém slibuje dát za 20 či 30 let. Protože pak získává poměrně hodnotnou informaci, samozřejmě je-li systém důvěryhodný. Našly by se i další výhody, teď si nedělám nárok na vyčerpávající výčet.
Průběžný systém je naopak hodně citlivý na riziko demografické. Jednak se v něm projeví jakýkoli jev související s porodností, pokud ta např. bude klesat, za čas bude málo ekonomicky aktivních lidí. A současně výrazně působí prodlužování délky dožití. Proti tomu ale není odolný ani fondový systém, protože po 40 letech spoření je samozřejmě velký rozdíl, zda budete anuitu (neboli doživotní důchod - pozn. red.) čerpat 20 nebo 25 let.
Tohle je důkaz toho, co jsem říkal před chvíli o citlivosti obou systémů na stejné věci. Na změny v délce dožití je citlivý i fondový systém, ale na proměny porodnosti už tolik ne. Přesněji řečeno je to zatím v rovině teoretických diskuzí, nepodařilo se empiricky prokázat, že by stárnutí významně ovlivňovalo výnosnost na finančních trzích.

Čímž jsme se přesunuli k fondovým systémům.

Co je "Bezděkova pracovní skupina"?
Na jaře 2004 se předsedové politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR dohodli, že se pokusí problém penzijního systému řešit společně. Byl ustanoven tzv. Tým expertů, složený ze zástupců politických stran, Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí a úřadu vlády. Tento tým zvolil do funkce koordinátora pro přípravu podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě Vladimíra Bezděka z ČNB, který se důchodovou problematikou dlouhodobě zabývá. Ten vytvořil pracovní skupinu, která na přípravě podkladů pracuje. Proces tvorby těchto materiálů je transparentní a veřejný, kdokoliv se může zapojit na základě předem dohodnuté spolupráce, či jej sledovat a komentovat prostřednictvím postřehů k výstupům publikovaným na webu (www.reformaduchodu.cz).
Ty jsou na rozdíl od průběžných relativně odolné vůči demografickému vývoji, a naopak jsou citlivé na turbulence na finančních trzích. Tady je ale potřeba připomenout, že volatilita výnosu je obecně vysoká, zejména z krátkodobého hlediska. Nicméně z pohledu desítek let se jasně ukazuje, že v průměru fondový systém ztráty více než kompenzuje. Ovšem známé investiční pravidlo říká, že nikdo nemůže zaručit opakování minulých třeba 50 let.
Fondové pilíře jsou často příspěvkově definované. Výhodou tedy je, že tu na rozdíl od dávkově definovaných není žádná nebo jen minimální redistribuce. Takže je-li systém důvěryhodný, vnímáte dávky, které do něj odvádíte, méně jako daň a více jako pojistné. Přinášejí vám totiž určitou ekvivalentní hodnotu. Kdežto vyskytuje-li se v systému redistribuce, buď na tom vyděláváte, jste-li v pozici "příjemce", anebo naopak proděláváte, jste-li v pozici toho, kdo to platí. Na tohle téma by určitě bylo možné mluvit dlouho.

Mohl byste vysvětlit pojmy mezigenerační a intragenerační redistribuce důchodového systému?

Mezigenerační je daná jakémukoli průběžně financovanému systému, který je z definice postavený na tom, že generace ekonomicky aktivních pobírá mzdu a platí pojistné. To je používáno na úhradu důchodů stávající generace penzistů. Tím, že v ekonomicky aktivním období odvádíme toto pojistné, nám s každým rokem placení v systému vzniká jakýsi slib, že se nám cosi zvyšuje. Pak to, co nám za 30 či 40 let systém z tohoto slibu proplatí, tedy výše našeho důchodu, závisí mimo jiné na tom, kolik bude do systému odvádět ekonomicky aktivní generace. A to je ta mezigenerační redistribuce.
A vnitrogenerační redistribuce pak znamená to, že výše důchodu neodpovídá pojistně-matematicky tomu, kolik jedinec do systému vložil. S čímž se potkáváme u dávkově definovaných systémů. Jsou to lidé stejné generace, kteří se liší jen tím, kolik vydělávali v době svého ekonomicky aktivního života. Tím pádem se odlišovali i tím, kolik platili do systému, ovšem výše jejich důchodů už tolik jiné nebyly.


Výnos z průběžného systému v čase klesá


Co si myslíte o tvrzení, že starší generace mají z PAYG systému čistý zisk, ale mladší ročníky čeká už jen ztráta?

V literatuře se to dá najít poměrně často. V tuto chvíli se bavíme o tzv. vnitřní míře výnosu. My se na důchodový systém z hlediska jednotlivce díváme tak, jako by to byl dlouhodobý investiční instrument. Prostě zhruba 40 let platíte, poté určitou dobu dostáváte, diskontujete to, poměříte, a tak zjistíte vnitřní výnosové procento. Počítáme to pro různé příjmové skupiny. A ukazuje se, ve shodě s literaturou, že v čase dochází k poměrně významnému poklesu onoho vnitřního výnosového procenta.
Představme si graf. Na ose x jsou ročníky narození lidí, např. od roku 1940, s odchodem do důchodu v roce 2005, až do roku 2035, s odchodem do důchodu v roce 2100. Na ose y je pak vnitřní míra výnosnosti. Pokusili jsme se to počítat a výsledek vypadá následovně: v současnosti jsou úrovně vysoké, následují dvě tři dekády poklesu, pak se to ustálí na nižší, ale v zásadě stabilní úrovni. Pokles míry výnosnosti v čase tedy zřetelný je, ale my jsme byli docela překvapení, že pořád je ona míra kladná. Mluvíme ovšem o míře nominální, je tedy nutné odečíst inflaci, ale i tak je výsledkem kladné číslo. A to dokonce i pro vysokopříjmové jedince.
Tohle se ovšem týká základní varianty, která je nerealizovatelná, protože vede k dluhu 4 nebo 5 procent HDP ročně. Totéž jsme počítali pro některé ilustrativní parametrické varianty, kde jsme zvýšili věk pro odchod do důchodu na 69 let a ještě jsme třeba hýbali s valorizací. Tak, aby systém v průběhu století negeneroval dluh. A přestože jsme tím systém vlastně znevýhodnili, trend křivky zůstává stejný, i když z hlediska úrovně je tam pochopitelně větší pokles.

Existují výpočty, které ukazují, že průběžný systém by bylo možné pomocí parametrických změn stabilizovat tak, že by nebylo potřeba provádět reformu. Tím se také řada lidí ohání. Ovšem ty samé výpočty zároveň ukazují, že by na tom důchodci vlivem těchto změn byli hůře a hůře. Například by platili více a dostávali méně.

Je to tak, i když záleží na úhlu pohledu. Protože pokud se demografická situace bude skutečně vyvíjet podle současných projekcí, se kterými pracujeme i my, tak pro důchodový systém je to špatné. Ovšem pro lidi je to dobré, protože se budou dožívat stále vyššího věku. A co to znamená? Předpokládejme, že od roku 2013 zůstane věk pro odchod do důchodu na úrovni 63 let. Současně budou lidé žít déle a déle, takže v důchodu už nebudou 10 či 15 let jako dnes, ale třeba 20 i 25 let. A tohle by jakýkoli důchodový systém, jak průběžný tak i fondový, srazilo, resp. dávky by musely dřív nebo později výrazně klesnout.
Jestliže důchodový systém dostane "do vínku" takový trend, není možné tomu čelit jinak než nějakým protitrendem. A jediný prvek, který je k dispozici, je věková hranice. Jde prostě o to nepřipustit příliš výrazné prodloužení doby, po kterou lidé pobírají důchod. Takže fakt, že se bude zvyšovat hranice věku pro odchod do důchodu, ještě nemusí znamenat, že na tom lidi budou hůř. Oni by na tom byli hůř z pohledu porovnání s dnešním stavem, kdy říkáme, že v roce 2013 bude věk odchodu do důchodu 63 let a pak už se to měnit nebude. Jenomže tenhle slib je naprosto nedůvěryhodný. Takže budu-li posuzovat reálnou důchodovou variantu s naprosto nereálným slibem, pak to zhoršení je. Ale je to opravdu zhoršení, když to porovnávám v podstatě s fata morgánou?
Co je lepší? Žít s touto představou a v 63 letech zjistit, že jsem 20 nebo 30 dostával falešnou informaci a už nemám čas se na to připravit? Anebo je fér lidem říct následující věc? Za prvé že budou parametry nastavené určitým způsobem. Dále že vývoji demografické situace bude odpovídat určitý posun věkové hranice, takže v důchodu strávíme průměrně stejně dlouhou dobu jako naši rodiče a prarodiče. Protože však žijeme déle, půjdeme do penze později. Ale až se to stane, budeme mít poměrně velkou jistotu, že onen slib, tzn. výše našeho důchodu, bude splněn. Co je lepší?

Nízký, nebo vysoký důchod?


Po provedení podobných úprav je tedy systém udržitelný. Ve hře jsou ale i další faktory, které vysvětlují, proč provedení "pouze" parametrických změn není dobré.

Ano, jsou to ovšem argumenty, které jsou mimo tu první optiku kritérií. Nedají se totiž vyjádřit nějakým číselným, hmatatelným kritériem.
Jedním z nich například diverzifikace rizika financování celkových důchodových výdajů. Podle mého názoru zcela vychýlit strukturu financování jedním nebo druhým směrem, tedy průběžně nebo fondově, je vždycky riskantní, minimálně z krátkodobého pohledu. Osobně bych proto inklinoval k určitému mixu, debata samozřejmě může být o proporcích.
A dále, v odborné literatuře se řadu let vede debata, jestli to, jak vypadá důchodový systém, a to, jak je financovaný, má nebo nemá dlouhodobé dopady na ekonomiku, v níž operuje. Jestli třeba reformy v duchu fondového financování nemají dlouhodobé pozitivní dopady ve smyslu tvorby úspor, zlepšení situace na trhu práce, dynamiky potenciálního ekonomického růstu, zlepšení fungování finančních trhů atd. O tom se vede bouřlivá polemika, řekl bych, že se názory rychle mění. Nejdřív panovalo velké nadšení, poté přišlo vystřízlivění, teď je to někde uprostřed, řekl bych ani tak ani tak. Problém je v tom, že se to nedá empiricky ověřit. Protože zemí, kde provedli významnější důchodové reformy a mají k dispozici alespoň deseti až patnáctileté časové řady, je zatím málo. V této souvislosti lze zmínit vlastně jen Chile. A ztěžuje to ještě fakt, že v době realizace chilské reformy byla země ve specifické situaci. Byla to uzavřená ekonomika, fondy byly nucené peníze investovat prakticky jen doma atd. Takže vyvozovat z výsledků měření v Chile obecné závěry je problém.

Poskytuje dnes podle vás penzijní systém nízké důchody jen lidem s vysokými příjmy, anebo už se to týká i středněpříjmových skupin? Narážím teď na slova Ondřeje Schneidera, podle kterého se systém vyplácí jen lidem s příjmy kolem 8 tisíc korun měsíčně.

Na to je těžké obecně odpovědět. Záleží na tom, co pro každého z nás znamenají pojmy nízký nebo vysoký, jde tu o míru. Co říkají statistiky? V loňském roce byl průměrný starobní důchod do 8 tisíc korun, což je přibližně 40 procent hrubé průměrné mzdy, to je tzv. náhradový poměr. Za tímto průměrem se skrývá ona redistribuce, o níž jsme mluvili. Takže ti, kdo mají nižší než průměrnou mzdu, mají individuální náhradový poměr vyšší než 40 procent, naopak lidi s vyšší než průměrnou zase výrazně nižší. To je jedna věc.
Asi bychom si řekli, že 40 procent je dost málo. Jenže on je to čistý důchod versus hrubá mzda. Takže zkusíme-li poměřovat čistý důchod vůči odhadu čisté mzdy, protože ta není statistickým údajem, uvidíme, že se náhradový poměr zvedne přibližně na 53 procent. Tato relace se již dost podobá číslům např. i v zemích na západ od nás. Ale je tu ještě další věc. Těch 40 procent, které máme zafixované, se sice poměřuje vůči průměrné hrubé mzdě. Jenomže to je průměrná mzda, kterou Český statistický úřad počítá pouze z údajů podniků, které měly 20 a více zaměstnanců. Jinými slovy to není ukazatel správné úrovně hladiny průměrné mzdy, byť se to tak nazývá a všichni s tím pracujeme. Jednoduše proto, že tam chybí malí zaměstnavatelé, kterých není málo.
A odhady té "správné" průměrné mzdy jsou čísla nižší. Takže zatímco vloni byla průměrná mzda podniků s 20 a více zaměstnanci okolo 18 tisíc korun, průměrná mzda včetně podniků s nižším počtem zaměstnanců už byla třeba 16 500 korun. A když bychom s tímto číslem poměřovali důchod, náhradový poměr se pochopitelně ještě zvedne, třeba o další 3-4 procentní body. A proto v té čisté verzi nebudeme hovořit o 52, ale třeba o 55 procentech. Takže teprve tady se dostáváme k údajům, které skutečně mohou něco ukazovat. A je to hodně, nebo málo? Osobně si myslím, že to není žádná sláva, ale zároveň to také není úplně málo. Klidně se tedy může stát, že člověk s lehce podprůměrnými příjmy, který do systému přispíval 30 či 40 let, bude mít náhradový poměr ve výši 65 procent, v té čisté verzi. Každý by chtěl asi víc, ale je to více než 40 procent.
A navíc, ve většině průběžných systémů ve světě je důchod indexován pouze podle inflace. Zatímco u nás je to podle inflace plus ještě něco navíc.

Vladimír Bezděk
Vystudoval VŠE v Praze, obor finance. Od listopadu 1997 zaměstnán v ČNB. Nejprve v Institutu ekonomie ČNB, později v Sekci měnové jako analytik fiskální politiky. Poté působil jako poradce člena Bankovní rady,  od podzimu 2003 na pozici koordinátora výzkumu v oblasti fiskální politiky v Samostatném odboru ekonomického výzkumu. V letech 1998-1999 absolvoval studijní pobyt na univerzitě v Manchesteru v UK. Od července 2004 dočasně přidělen na Úřad vlády ČR, jmenován vládou ČR koordinátorem přípravy podkladů pro rozhodnutí o penzijní reformě.

V dokončení rozhovoru, které na našich stránkách najdete zítra, si budete moc přečíst, proč je podle Vladimíra Bezděka tuzemský systém penzijního připojištění divný, co si myslí o garancích výnosu, které obsahují některé penzijní systémy ve světě nebo proč mají pojišťovny problém se stanovením reálných anuit (tedy doživotních důchodů).  

Co si o výši důchodu v ČR myslíte vy? Je podle vás potřeba provést penzijní reformu, nebo stačí parametrické změny, tedy především zvyšování hranice pro odchod do důchodu?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+3
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

29. 3. 2005 16:26

Jaký šéfredaktor? Spolu s Private Investors zakladatel tohoto servru a spolumajitel.

Reagovat

 

+47
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (karel k. 29. 03. 2005 09:39)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

29. 3. 2005 12:59, Jirka

Copak, to mne až tak nepřekvapuje. Ale jsem zvědav, čím nás budou krmit, až bude tento výzkum u konce a budou vědět, že to co navrhovali, bylo špatné.

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (MoB 29. 03. 2005 11:01)

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

15. 6. 2005 | 18:48 | Bubeník

Mylím si, že pan Bezděk nemá žádnou kvalifikaci na to, aby navrhl tu nejlepší cestu jak z krize ven. Jaké má vědomosti z kapitálových trhů, kde se běžně nakupují a prodávají penzijní úspory, které byly u nás vládami vyloučeny...více

5. 4. 2005 | 9:19 | Sedlák od Chlumce

Na co reforma, stávající systém vyhovuje - stačí využít všech možností které má!!! Zaráží mě, že stát vybere na důchody momentálně více peněz a zbylé prostředky utratí. Přičemž zpětně dotuje x-miliardami pracující přispěvovatele!!!...více

29. 3. 2005 | 18:28 | Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)

Je dobré, že cosi počítají a že pán, s kterým je rozhovor, tak dobře ví, o čem mluví. To zde nebývá zvykem. Dle mne však propočty jsou opravdu orientační a za předpokladu, že systém, resp.svět tak jak ho známe my dnes,...více

29. 3. 2005 | 16:26

Jaký šéfredaktor? Spolu s Private Investors zakladatel tohoto servru a spolumajitel. více

29. 3. 2005 | 13:55 | ZikaM

Díky za upozornění, opravili jsme. Jak je vidět, internetoví šotci už jsou stejně dobří jako ti tiskařští... Pěkný den. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Důchodové pojištění, Devizový cizozemec, Nabídka, daňové úniky, start-up, daně, česká spořitelna, lime, jana poncarová, vlastní autorita, Rychlá půjčka, KFP, výpis z rejstříku trestů, operační systém, český byznys, neplacené volno, rozestavěná stavba, Gellová

1U11498, 3Z46629, 1SK7688, 5U42100, 5H06987

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK