Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Osoby v hmotné nouzi čeká veřejná služba. Jinak jim klesnou dávky

| rubrika: Co se děje | 14. 11. 2016 | 66 komentářů
Nová pravidla veřejné služby budou v praxi znamenat především zpřísnění výplaty příspěvku na živobytí. Jaké konkrétní změny novela zákona o pomoci v hmotné nouzi přinese?
Osoby v hmotné nouzi čeká veřejná služba. Jinak jim klesnou dávky

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, která mění pravidla veřejné služby, úspěšně prošla legislativním kolečkem. Senát, který znění novely připravil, mluví o bonifikaci, tedy o tom, že kdo bude veřejnou službu konat, bude zvýhodněn, podle kritiků má blíž spíš k „motivaci sankcí“, jakou v roce 2012 prosadil exministr Drábek. Připomeňme, že Drábkova pravidla ještě týž rok zrušil Ústavní soud – veřejná služba podle něj byla v rozporu se zákazem nucených prací a zároveň vadilo, že lidé pracují de facto zadarmo.

Senátní návrh proto počítá s tím, že kdo bude aktivní a veřejnou službu přijme, přilepší si. Jenže – zároveň zavádí pravidlo, které nezaměstnaným v hmotné nouzi nejprve část peněz od státu „vezme“. Výkon veřejné služby bude mít totiž nově vliv na výši příspěvku na živobytí – základní dávku v hmotné nouzi. Příspěvek na živobytí stát vyplácí lidem, kterým po zaplacení nákladů na bydlení nezbude ani takzvaná částka na živobytí. Částkou na živobytí se přitom myslí buď existenční, nebo životní minimum.

Co je co

Životní vs. existenční minimum

Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice měsíčního příjmu, který pokryje základní potřeby, jako je jídlo, oblečení, hygiena. Částky životního minima jednotlivců a rodin v roce 2016 jsou:

  • jedinec 3410 Kč
  • první dospělý v domácnosti 3140 Kč
  • druhý (a každý další) dospělý 2830 Kč
  • dítě do 6 let 1740 Kč
  • dítě do 15 let 2140 Kč
  • dítě do 26 let 2450 Kč

Existenční minimum je nižší než životní minimum. Je minimální hranicí příjmu, která se považuje za nezbytnou k zajištění jídla a ostatních potřeb na úrovni umožňující přežití. V roce 2016 je existenční minimum 2200 korun na měsíc.

Pro výpočet příspěvku na živobytí platí, že částka živobytí dospělého odpovídá nejméně existenčnímu minimu. Zákon o pomoci v hmotné nouzi ale zároveň upravuje podmínky, kdy může částka na živobytí dosáhnout i na úroveň životního minima. Jde například o situaci, kdy se člověk snaží svoje majetkové poměry řešit – třeba, pokud si aktivně hledá zaměstnání prostřednictvím Úřadu práce. V tom případě mu pak stát příspěvkem na živobytí dorovná příjem až na úroveň životního minima.

S novým zákonem už ale nebude aktivní hledání nového zaměstnání stačit. Alespoň ne tomu, kdo je bez práce dlouhodobě. Konkrétní praxe by měla být taková, že po šesti měsících pobírání příspěvku na živobytí, spadne částka na živobytí z životního minima na existenční minimum. Jinak řečeno z 3410 korun na 2200 korun. Její zvýšení pak bude možné, jen pokud se dotyčný zapojí do výkonu veřejné služby. Konkrétně veřejná služba zvedne částku na živobytí o:

  • 40 procent rozdílu mezi životním minimem jednotlivce a existenčním minimem při výkonu veřejné služby minimálně 20 hodin měsíčně – aktuálně tedy o 484 korun.
  • O polovinu rozdílu mezi životním minimem jednotlivce a existenčním minimem, pokud odpracuje alespoň 30 hodin měsíčně – aktuálně tedy o 605 korun.

Zpět na úroveň životního minima, respektive ještě o 121 korun výš, se pak dostane ten, kdo nemá žádný majetek, který by mohl prodat případně pronajmout, a zároveň nemá nároky a pohledávky, které by mohl vymáhat. Konkrétně se mu v obou případech částka živobytí zvýší o třicet procent rozdílu mezi životním a existenčním minimem, aktuálně tedy o 363 korun.

Ještě o tři stovky se pak může částka na živobytí zvednout tomu, kdo bude mít s výkonem veřejné služby prokazatelné náklady – na dopravu, telefon nebo korespondenci.

Hmotná nouze

Koho se týká

Kdo má nedostatečné příjmy a jeho celkové majetkové a sociální poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb ani na nejnižší úrovni, je podle zákona v hmotné nouzi. Požádat pak může o dávky v hmotné nouzi – o jaké dávky konkrétně jde a kolik dělají, se dočtete v našich starších článcích:

Příspěvek na živobytí

Doplatek na bydlení

Mimořádná okamžitá pomoc

Levná práce a riziko pro znevýhodněné skupiny

Podle kritiků tak nová pravidla částečně vrací veřejnou službu do roku 2012. Tehdy platilo, že osoby v hmotné nouzi (a také uchazeči o zaměstnání zařazení v evidenci úřadu práce déle než dva měsíce) museli přijmout nabídku veřejné služby, jinak přišli o příspěvek o živobytí, doplatek na bydlení a zůstalo jim pouze existenční minimum. „Nová úprava veřejné služby nebude pro chudé motivační a nepovede ke zlepšení jejich šancí na trhu práce. Pokud budou vykonávat veřejnou službu v rozsahu 20 hodin měsíčně, zůstanou maximálně na svém, což budou zcela jistě vnímat jako práci zdarma a lze očekávat, že tato skutečnost povede k dalšímu napadení veřejné služby u Ústavního soudu. Ani při výkonu 30 hodin měsíčně si chudí příliš nepolepší, přesněji, získají 121 korun nad rámec životního minima, tedy čtyři koruny za hodinu práce,“ myslí si vedoucí sekce zaměstnanosti a příjmů Institutu sociální inkluze Alena Zieglerová.

Kdo nepracuje, ať...

„Za chození do práce nemají být dávky, ale normální výplata, jaká se tak ve srovnatelných zaměstnáních obyčejně dává. To není prázdné slovíčkaření, ale zásadní právní a ekonomický princip.“

Michal Kašpárek: Za práci výplatu, ne dávky

S novými pravidly není spokojená ani ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Prosazovala totiž mírnější podmínky pro některé skupiny, například osoby starší 55 let: „Za velký problém považuji, že schválený návrh vůbec nechrání zranitelné skupiny osob, zejména rodiče pečující o děti, ale také například lidi v předseniorském věku, již od 55 let. I oni budou po půl roce pobírat místo životního minima pouze existenční nebo jim může být nabídnuta veřejná služba v rozsahu 30 hodin za 605 korun měsíčně.“ Podle ministryně by se podmínka výkonu veřejné služby pro navýšení částky na živobytí neměla těchto skupin vůbec týkat. Novela ale počítá tak jako dosud pouze s „ochranou“ nezaopatřených dětí, starobních důchodců, osob invalidních ve III. stupni a také osob starších 68 let – pro tuto skupinu zůstává částka živobytí na úrovni životního minima.

Problém odborníci vidí i v tom, že řada nezaměstnaných pravděpodobně veřejnou službu jen tak nesežene – Úřady práce ji totiž nemusí aktivně nabízet. „Zákon vůbec nezavazuje Úřad práce k jakékoli nabídce. Sankce tak postihne i ty, kdo by veřejnou službu vykonávat chtěli, minimálně aby si alespoň zachovali své dosavadní příjmy, ale nedostanou možnost,“ předpovídá Zieglerová.

Veřejně prospěšné práce vs. veřejná služba

V praxi se často veřejně prospěšné práce a veřejná služba zaměňují. Hlavní rozdíl je především v jejich odměňování – zatímco za veřejně prospěšné práce dostane člověk minimální mzdu, veřejná služba je de facto zdarma.

Veřejně prospěšné práce

Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti, které po dohodě s úřadem práce vytváří zaměstnavatel. Spočívají především v činnostech ve prospěch obce, státu nebo jiné veřejně prospěšné instituce. Lidé například uklízejí veřejná prostranství, udržují a uklízejí veřejné budovy, komunikace a podobně. Úřady práce na ně zaměstnavatelům doporučují lidi, kteří mají mizivé šance najít práci.

Za veřejně prospěšnou práci na rozdíl od veřejné služby dostane člověk zaplaceno. Úřady práce zaměstnavatelům přispívají na platy pracovníků, maximálně však po dobu dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Mzdy za veřejně prospěšné práce jsou jen minimální.

Veřejná služba

Její výkon má zabraňovat sociální izolaci a nově také udržovat výši příspěvku na živobytí. V rámci veřejné služby je možné pracovat jednak pro obec – v zimě jde například úklid chodníků, v létě údržbu zeleně. Pomáhat ale lze i v oblasti kulturního a sportovního rozvoje třeba úklidem v muzeu, knihovně a také v oblasti sociálních služeb například v dobrovolnických a neziskových organizacích. V rámci veřejné služby je možné pracovat jednak pro obec – v zimě jde například úklid chodníků, v létě údržbu zeleně. Pomáhat ale lze i v oblasti kulturního a sportovního rozvoje třeba úklidem v muzeu, knihovně a také v oblasti sociálních služeb například v dobrovolnických a neziskových organizacích. Za výkon veřejné služby nenáleží mzda.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-83
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

5. 12. 2016 12:24, Zdeno

Jestli si někdo myslí, že lidi nepracují jen proto, že všichni nechtějí tak má docela bordel v hlavě ...
Pracovat zadarmo kde to jsme?
Tím naučíme lidi pracovat? Kdo si jen trochu váží sám sebe tak to nepřijme, ať je bílej nebo černej.

Přídeli černej nebo starej žádat opakovaně u různých zaměstnavatelů o práci a přednost vždy dostane bílej a mladej tak má onen člověk začít podnikat se státní podporou max 40.000,-Kč na rok nebo 80 na dva, když žádné své prostředky a majetky nemá? Dost naivní představa.

Zaměstnavatelé a stát by se měli vyjadřovat a přemýšlet jak to udělat, aby takové lidi zaměstnali a slušně zaplatili, i pro všecky ostatní je minimální mzda jen na holé nepříliž důstojné přežití.
Namísto toho berou Ukrtajince a pod. kteří jsou tu jen dočasně za prací, nežijí zde a rodiny maj doma,
a cokoli přivezou je víc než vydělají tam a proto tam za to můžou slušně žít.

Hlavní problém je v celkově příliž nízkých, přímo neslušných, mzdách jaké si zaměstnavatelé zvykli platit a stát je v tom podporuje.

Reagovat

 

+123
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (míra 14. 11. 2016 07:49)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

22. 11. 2016 18:41

A co ty makat nebo ses na dávat ze to tak kritizujes

Reagovat

 

-50
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (simca 16. 11. 2016 22:25)

Další příspěvky v diskuzi (66 komentářů)

20. 4. 2017 | 19:30 | Margita

Nejhorsi stat v cesku více

6. 4. 2017 | 13:15 | Jana

Veřejná služba to je , že 20 lidí zametá chodník 50 m , obec jim dá pracovní vesty a ještě je tam odveze autem? Tak to je ostuda naší společnosti, tím asi lidí nepřinutíte najít si práci, o kterou ne všichni přišli svoji...více

30. 3. 2017 | 13:07 | Majka

V mém životě bylo dost traumat a psychika je velmi nalomená anejsem schopná delší dobu se soustředit a fyzicky i psychicky vykonávat nějakou pracovní činnost, i doma mi vše činí potíže a musím často odpočívat a tzv. "vypnout",...více

28. 3. 2017 | 18:58 | Jana

Ten zakon neni dobre udelaly posilaji lidi delat verejnou sluzbu nikdy to nebylo tomu rikaji demokracie m zato nemuzeme kdyz jste zkurvily vsechno zkurvyli jste vsechno ted mame zato pikat hajzi více

7. 3. 2017 | 15:59 | Gita

Stat by se mel stydet lidi vyuzivat tam sedijou na prdelach a resijou. Same nesmysli berou tokik penez lidem daji delat verejnou sluzbu za almuznou více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Zaplacená smlouva, Storno, P/E, automatizace, radovan burkovič, monika junicke, podnikání, koncese, světová ekonomika, rizikové životní pojištění s dividendou, filmový průmysl, liga mistrů, swing, Wilshire 5000 Index, Money Dispenser MD 400, psychická způsobilost, metoda, konzumenti

9S82889, 9S82889, 9S82889, 9S82889, 3H55731

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK