Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, která mění pravidla veřejné služby, úspěšně prošla legislativním kolečkem. Senát, který znění novely připravil, mluví o bonifikaci, tedy o tom, že kdo bude veřejnou službu konat, bude zvýhodněn, podle kritiků má blíž spíš k „motivaci sankcí“, jakou v roce 2012 prosadil exministr Drábek. Připomeňme, že Drábkova pravidla ještě týž rok zrušil Ústavní soud – veřejná služba podle něj byla v rozporu se zákazem nucených prací a zároveň vadilo, že lidé pracují de facto zadarmo.
Senátní návrh proto počítá s tím, že kdo bude aktivní a veřejnou službu přijme, přilepší si. Jenže – zároveň zavádí pravidlo, které nezaměstnaným v hmotné nouzi nejprve část peněz od státu „vezme“. Výkon veřejné služby bude mít totiž nově vliv na výši příspěvku na živobytí – základní dávku v hmotné nouzi. Příspěvek na živobytí stát vyplácí lidem, kterým po zaplacení nákladů na bydlení nezbude ani takzvaná částka na živobytí. Částkou na živobytí se přitom myslí buď existenční, nebo životní minimum.
Pro výpočet příspěvku na živobytí platí, že částka živobytí dospělého odpovídá nejméně existenčnímu minimu. Zákon o pomoci v hmotné nouzi ale zároveň upravuje podmínky, kdy může částka na živobytí dosáhnout i na úroveň životního minima. Jde například o situaci, kdy se člověk snaží svoje majetkové poměry řešit – třeba, pokud si aktivně hledá zaměstnání prostřednictvím Úřadu práce. V tom případě mu pak stát příspěvkem na živobytí dorovná příjem až na úroveň životního minima.
S novým zákonem už ale nebude aktivní hledání nového zaměstnání stačit. Alespoň ne tomu, kdo je bez práce dlouhodobě. Konkrétní praxe by měla být taková, že po šesti měsících pobírání příspěvku na živobytí, spadne částka na živobytí z životního minima na existenční minimum. Jinak řečeno z 3410 korun na 2200 korun. Její zvýšení pak bude možné, jen pokud se dotyčný zapojí do výkonu veřejné služby. Konkrétně veřejná služba zvedne částku na živobytí o:
- 40 procent rozdílu mezi životním minimem jednotlivce a existenčním minimem při výkonu veřejné služby minimálně 20 hodin měsíčně – aktuálně tedy o 484 korun.
- O polovinu rozdílu mezi životním minimem jednotlivce a existenčním minimem, pokud odpracuje alespoň 30 hodin měsíčně – aktuálně tedy o 605 korun.
Zpět na úroveň životního minima, respektive ještě o 121 korun výš, se pak dostane ten, kdo nemá žádný majetek, který by mohl prodat případně pronajmout, a zároveň nemá nároky a pohledávky, které by mohl vymáhat. Konkrétně se mu v obou případech částka živobytí zvýší o třicet procent rozdílu mezi životním a existenčním minimem, aktuálně tedy o 363 korun.
Ještě o tři stovky se pak může částka na živobytí zvednout tomu, kdo bude mít s výkonem veřejné služby prokazatelné náklady – na dopravu, telefon nebo korespondenci.
Levná práce a riziko pro znevýhodněné skupiny
Podle kritiků tak nová pravidla částečně vrací veřejnou službu do roku 2012. Tehdy platilo, že osoby v hmotné nouzi (a také uchazeči o zaměstnání zařazení v evidenci úřadu práce déle než dva měsíce) museli přijmout nabídku veřejné služby, jinak přišli o příspěvek o živobytí, doplatek na bydlení a zůstalo jim pouze existenční minimum. „Nová úprava veřejné služby nebude pro chudé motivační a nepovede ke zlepšení jejich šancí na trhu práce. Pokud budou vykonávat veřejnou službu v rozsahu 20 hodin měsíčně, zůstanou maximálně na svém, což budou zcela jistě vnímat jako práci zdarma a lze očekávat, že tato skutečnost povede k dalšímu napadení veřejné služby u Ústavního soudu. Ani při výkonu 30 hodin měsíčně si chudí příliš nepolepší, přesněji, získají 121 korun nad rámec životního minima, tedy čtyři koruny za hodinu práce,“ myslí si vedoucí sekce zaměstnanosti a příjmů Institutu sociální inkluze Alena Zieglerová.
S novými pravidly není spokojená ani ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Prosazovala totiž mírnější podmínky pro některé skupiny, například osoby starší 55 let: „Za velký problém považuji, že schválený návrh vůbec nechrání zranitelné skupiny osob, zejména rodiče pečující o děti, ale také například lidi v předseniorském věku, již od 55 let. I oni budou po půl roce pobírat místo životního minima pouze existenční nebo jim může být nabídnuta veřejná služba v rozsahu 30 hodin za 605 korun měsíčně.“ Podle ministryně by se podmínka výkonu veřejné služby pro navýšení částky na živobytí neměla těchto skupin vůbec týkat. Novela ale počítá tak jako dosud pouze s „ochranou“ nezaopatřených dětí, starobních důchodců, osob invalidních ve III. stupni a také osob starších 68 let – pro tuto skupinu zůstává částka živobytí na úrovni životního minima.
Problém odborníci vidí i v tom, že řada nezaměstnaných pravděpodobně veřejnou službu jen tak nesežene – Úřady práce ji totiž nemusí aktivně nabízet. „Zákon vůbec nezavazuje Úřad práce k jakékoli nabídce. Sankce tak postihne i ty, kdo by veřejnou službu vykonávat chtěli, minimálně aby si alespoň zachovali své dosavadní příjmy, ale nedostanou možnost,“ předpovídá Zieglerová.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
5. 12. 2016 12:24, Zdeno
Jestli si někdo myslí, že lidi nepracují jen proto, že všichni nechtějí tak má docela bordel v hlavě ...
Pracovat zadarmo kde to jsme?
Tím naučíme lidi pracovat? Kdo si jen trochu váží sám sebe tak to nepřijme, ať je bílej nebo černej.
Přídeli černej nebo starej žádat opakovaně u různých zaměstnavatelů o práci a přednost vždy dostane bílej a mladej tak má onen člověk začít podnikat se státní podporou max 40.000,-Kč na rok nebo 80 na dva, když žádné své prostředky a majetky nemá? Dost naivní představa.
Zaměstnavatelé a stát by se měli vyjadřovat a přemýšlet jak to udělat, aby takové lidi zaměstnali a slušně zaplatili, i pro všecky ostatní je minimální mzda jen na holé nepříliž důstojné přežití.
Namísto toho berou Ukrtajince a pod. kteří jsou tu jen dočasně za prací, nežijí zde a rodiny maj doma,
a cokoli přivezou je víc než vydělají tam a proto tam za to můžou slušně žít.
Hlavní problém je v celkově příliž nízkých, přímo neslušných, mzdách jaké si zaměstnavatelé zvykli platit a stát je v tom podporuje.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
22. 11. 2016 18:41
A co ty makat nebo ses na dávat ze to tak kritizujes
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (79 komentářů) příspěvků.