Ústavní soud: Jsou to nucené práce. Veřejná služba končí. Co si o tom myslíte?

Paní I. T. byla k výkonu veřejné služby přidělena od února do června 2012 v Mateřském centru. Vykonávala společně s několika dalšími ženami úklidové práce – myly okna, otíraly police – co bylo třeba. Paní I. T. vystudovala vysokou školu, nějaký čas dokonce pracovala ve školství. Ráda by se v centru věnovala dětem. Ale úklidové práce pod dohledem placené pracovnice, která dle názoru paní I. T. „elegantně delegovala“ své neoblíbené pracovní povinnosti na účastnice veřejné služby, snášela těžko. Cítila se ponížena a šikanována. Jednání pracovnice, která ji kontrolovala, ji uráželo. Když dostala při poslední návštěvě centra nařízeno umýt záchody, odmítla a službu ukončila.

To je jeden z řady příběhů, o které se ombudsman Pavel Varvařovský opíral, když Ústavní soud přesvědčoval, že by měl neplacenou veřejnou službu – povinnou pro každého, komu ji stát nabídne a kdo nechce přijít o sociální dávky – zakázat. Na ombudsmana se obrátily se stížnostmi na veřejnou službu desítky lidí. Některým podkopávala důstojnost reflexní vesta s výrazným označením VS a přiděleným číslem. Jiným vadilo, že za prací, kterou vykonávají zadarmo, dojíždějí – a životní náklady jim tak stoupají o stokoruny měsíčně, aniž cokoli vydělali. Další z pozice pozorovatelů upozorňovali na absurdity v jejich městech – kroutili hlavou nad tím, jak dvacet žen zametá padesátimetrové parkoviště nebo jak patnáct mužů řeže malý stromek mezi paneláky.

Partner rubriky

Partnerem rubriky Co si o tom myslíte? je nakladatelství Grada. Z jeho nabídky by vás mohlo zajímat třeba...

Pro zvýšení finanční gramotnosti vašich dětí!

Eva a Michal Skořepovi

Chytré pohádky z lesní mýtinky
Zvířátka ve světě ekonomie

a

Chytré pohádky z městské zahrádky
Zvířátka ve světě financí

Knížky vám pomůžou vysvětlit dětem základní ekonomické pojmy a zákonitosti světa peněz a financí hravým a jednoduchým způsobem. 

Úspěch předčil očekávání?

Celkem si letos vyzkoušely povinnou neplacenou práci pro stát desetitisíce nezaměstnaných. „Veřejnou službu v roce 2012 vykonalo nebo vykonává celkem 47 366 uchazečů o zaměstnání. Průměrná délka výkonu veřejné služby byla v roce 2012 90 dní,“ sdělil nám mluvčí Úřadu práce Jiří Reichl.

Z lidí, kteří prošli systémem veřejné služby, jich podle Jiřího Reichla 3254 následně našlo práci. „Dalších 2358 uchazečů o zaměstnání získalo zaměstnání podpořené příspěvkem v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (VPP – veřejně prospěšné práce a SÚPM – společensky účelná pracovní místa).,“ říká mluvčí Úřadu práce. Téměř čtyři tisíce lidí veřejnou službu vykonávat odmítly. Dalších 2765 uchazečů o zaměstnání bylo z evidence odhlášeno na vlastní žádost a bez udání důvodu.

Úspěšnost projektu (tedy pokud jde o počet zúčastněných) nejspíš předčila i očekávání jeho strůjce – dnes už exministra práce a sociálních věcí – Jaromíra Drábka. Plán totiž zněl: padesát tisíc lidí za rok. Pohled na tabulku za první pololetí (najdete ji na konci článku) jednoznačně ukazuje vzrůstající tendenci. Jestli bylo v Praze v lednu vykonáno pouze třicet hodin veřejné služby, v červnu už jich bylo 6873. Pro Brno za stejné měsíce tabulka hlásí čísla 1108 a 33 197 hodin. Pro Ostravu v lednu 22 658, v červnu celých 187 692 hodin veřejné služby.

Jednoznačný prim držely úklidové práce. Následovaly činnosti spojené s výsadbou a údržbou zeleně. Našly se i činnosti v zajímavějších oblastech – jako jsou sportovní oddíly nebo kulturní instituce. Přesný druh činnosti ovšem statistika nepostihuje – není tedy jasné, zda i práce v kulturní instituci ve výsledku nefungovala jako působení výše zmíněné paní I. T. v mateřském centru.

Mluviti zlato!

Za dobré slovo knížku

Minulý týden jsme si v rubrice Co si o tom myslíte? ťukali na čelo nad výroky i činy členů vlády v akci sKarta. Přichystali nám zase jednou absurdní dramátko, jaké by nevymyslel Havel ani Ionesco. 

• Náhlá smrt povinné sKarty? Co si o tom myslíte?

Knížku za obzvlášť vypečený příspěvek posíláme člověku s nickem JBenes. V takových dnech je k nezaplacení, že se člověk může aspoň trochu zasmát. V jeho příspěvku stojí: „(...) postoj vlády nelze pochopit. (...) Fešáci se zamotávají, vymýšlejí nesmysly a ekonomika jde zu grund. Doporučuji odchod ke všem čertům, večer 5. 12. k tomu bude ideální příležitost.“ 

Získat, nebo ztratit tvář?

Úřad práce si veřejnou službu pochvaluje. „Zásadním přínosem veřejné služby je mimo jiné to, že konkrétní nezaměstnaný získává ‚tvář‘, je spojený s konkrétním úsilím a výsledky,“ píše v situační zprávě. Těžko říct, jestli by s ním lidé nasazeni na veřejnou službu souhlasili. Ombudsman a Ústavní soud nesouhlasí určitě. Tvář člověk při nucených pracích asi víc ztrácí, než získává. A podle šéfa Ústavního soudu se veřejná služba za nucenou práci považovat dá. „Ústavní soud považuje veřejnou službu za nucenou práci, protože není výsledkem svobodné vůle a svobodného rozhodnutí, neboť nepřijetí toho povolávacího rozkazu, nepřijetí té nabídky znamená ztrátu podpory v nezaměstnanosti, která přitom je výsledkem pojištění, které si ten dotyčný mohl po desetiletí platit,“ komentoval Pavel Rychetský. Nelíbí se mu ani to, že se stírá rozdíl mezi nezaměstnanými a trestanci, které soud odsoudil k trestu obecně prospěšných prací.

Člověku se může docela snadno vzpřičovat i hlavní argument, který pro zavedení veřejné služby vláda používala – stát se chce postarat, abychom neztratili pracovní návyky.

Nebezpečněji však vypadá jiný pilíř obhajoby ministerstva práce a sociálních věcí – který před Ústavním soudem uplatnilo: v dobách hospodářské krize v Evropě prý platí stav nouze, který umožňuje výjimky z Listiny základních práv a svobod. Pokud nám vláda začne argumentovat podobným způsobem, máme důvod se začít opravdu bát.

Pomník svržen?

Vypadá to, že další z pomníků, který nám zůstal po Jaromíru Drábkovi, otci (zatím) poslední velké sociální reformy Česku, bude svržen. Ministerstvo se však nevzdá bez boje. Nová šéfka resortu Ludmila Müllerová ohlásila, že se chce nejprve důkladně seznámit s verdiktem Ústavního soudu a pak rozhodne, zda se pokusí pravidla veřejné služby nějak „přenastavit“. Nezapomněla také připomenout, že dokud nevyjde rozhodnutí Ústavního soudu ve Sbírce zákonů (což může nějaký ten týden trvat), nic se nemění.

Co si o veřejné službě myslíte vy? Kdo z vás má osobní zkušenost? Co říkáte na to, že „ekonomická krize umožňuje dělat výjimky z Listiny základních práv a svobod“? Své názory piště do diskuze. Nejzajímavější příspěvek odměníme knížkou od Grady.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem