Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kompletní seznam odpovědí Miroslava Kalouska na dotazy čtenářů

| 10. 5. 2006

Zdanění

Liška
Dobrý den.

  1. Chcete, aby sdružená daňová kvóta klesla z 35 % na 32 % v roce 2010, také chcete, aby v roce 2010 bylo saldo vládních rozpočtů v přebytku. Jak přebytkového hospodaření při snížení daňové zátěže docílíte? Snížíte o to sociální dávky?
  2. S kým byste raději utvořili koalici? S ODS a jejich rovnou daní a rovnou dávkou, nebo s ČSSD s jejich porodnými, rodičovskými příspěvky, vysokými daněmi apod.?

Miroslav Kalousek:
1. Náš program předpokládá a taky vyčísluje reálný odhad vývoje veřejných financí. Reformu sociálních dávek v programu máme, ale souvislost zde je i s reformou důchodů a zdravotnictví. Další ovlivnění vývoje rozpočtu spatřujeme v těchto předpokladech:

  • Počet zaměstnanců ve veřejném sektoru se postupně snižuje o 5 % ročně - úspora v oblasti nákupu zboží a služeb.
  • Dotace podnikům a finančním institucím postupně klesají z 10 % HDP v roce 2005 na cca 8 % v roce 2010.
  • Výdajová strana je upravena se záporným znaménkem o příjmy z privatizace ČEZ (prodej ČEZ bude realizován tak, že se bude postupně do konce roku 2010 každý rok prodávat čtvrtina z jeho tržní kapitalizace.).


2. Představujeme svůj program a nejsme tu, abychom podporovali ODS proti ČSSD, nebo naopak. Pokud budeme vyjednávat o koalici, musí dojít ke kompromisu - rozumné řešení je, že nakonec budeme realizovat co nejvíce z našeho programu, jako se to stalo například v uplynulém volebním období.


Petr Bárta
Rád bych se zeptal, jestli chcete (tak, jak to navrhuje ODS) sjednotit vykazování daní ze mzdy s většinou zemí tak, aby zaměstnanec na výplatní pásce viděl skutečné daňové zatížení jeho práce - tedy spojení daní a "pojištění" placených zaměstnavatelem a zaměstnancem, tedy tzv. "superhrubou" mzdu. Pokud ano, jak chcete zajistit, aby se při takové (předpokládám legislativní) úpravě nezměnil příjem zaměstnance - tedy aby zaměstnavatelé neměli tendenci takovou změnu případně využít ke snížení mzdových nákladů na zaměstnance?

MK: Ano, chceme, aby zaměstnanec věděl, kolik peněz skutečně bere a kolik si z jeho peněz bere stát. Jde jenom o změnu "viditelnosti" těchto sum na výplatní pásce, proto není důvod, aby došlo ke změně platů ze strany zaměstnavatele, protože k této změně by došlo plošně.

Bydlení

zamestnanec
Chtel bych vas pozadat o radu.
V ramci restituce jsem po svem dedovi ziskal rodinny dum s dvema obsazenymi byty (tzn. za regulovane najemne). Ze ziskaneho najemneho hradim jen nejnutnejsi opravy (cast fasady, natery, havarijni oprava stresni krytiny, kanalizace apod.). Regulovane najemne jsem v minulych letech zvysoval o maximalni moznou castku, nyni cini celkem cca 1 300 Kc mesicne dohromady za oba byty + prislusenstvi (proste samostatny rodinny dum). Na udrzbu a rekonstrukci domu jsem vsak dosud vydal vice prostredku a to presto, ze opravy tohoto domu pro bydleni cizich lidi provadim svepomoci ve dnech sve dovolene a o vikendech sam (lezu po strese, kopu kanalizaci a pod.). Vice financnich prostredku na zajisteni oprav dodavatelsky proste nemam. Stale vsak nevim, z ceho budu hradit novou strechu a kompletni rekonstruci topeni. Uver na opravu domu mi pri teto vysi najemneho zadna banka neposkytne, navic bych nemel cim tento uver zajistit vzhledem k jeho soucasnemu stavu (vysi trzniho odhadu). Predpokladana investice byla v roce 2004 kalkulovana na min. 420 000 Kc. Z tohoto najemneho uhradit proste nelze. Potreba rekonstrukce je navic velmi akutni.
Mam rodinu, dve male deti. Ve srovnani s mym domem nyni obavame srovnatelne 1/2 toho, co nucene pronajimam dvema samotnym důchodcum (2+1 a 3+1 + dalsi prislusenstvi). Navic hrozi, ze nekonecny najemni vztah jednoduse vyuziji vnuci soucasnych najemniku. Sve bydleni jsem nedavno musel vyresit koupi nemovitosti na venkove, mesicne splacime pres 10 000 Kc. Mj. na porizeni sveho bydleni jsem zadny statni program vyuzit nemohl, protoze jsem nesplnoval podminku nevlastnit nemovitost k bydleni (prestoze v mem zdedenem dome bydlet nemohu!)

Kdy se to zmeni a ...

  1. od kdy mi najemnici budou platit (za vetsi bydleni nez mam ja) alespon to co platim ja - tedy ctrnactinasobek?
  2. kdy jim budu moci dat vypoved z jejich nekonecneho najemneho vztahu abych mohl bydlet ve svem dome ja?

MK: Řešení je deregulace nájemného a s tím ruku v ruce vznik trhu s nájemním bydlením. KDU-ČSL deregulaci prosazovala, prosazuje a bude prosazovat, i proti vůli koaličních partnerů. Samozřejmě se sociální klauzulí. Volte rozum.


Blažena Čekalová
V roce 1981 jsem vyměnil svůj družstevní byt na sídlišti za zdevastovaný byt v centru města, protože jsem často pracoval na noční směny a nemohl jsem se v noci dostat domů MHD, na cestu autem jsem nevydělával. Byt jsme zrekonstruovali a zmodernizovali na vlastní náklady, abychom měli na stáří zajištěné bydlení. Dům byl prodán soukromé osobě městem a z nás se stali přes noc parazité, štěnice či jiné podobné lichotivé názvy provázejí nás plných patnáct let. Kdybychom byt vyměnili do sousedního domu, (2+1) zaplatili bychom městu 140 tis. Kč (byt je prodejný po zařazení do OV za 2,5 mil. Kč) a ještě by nám město zaplatilo 40 % všech nákladů na opravy po prodeji. Horujete pro deregulaci nájemného. Nikdo z vás si nespočítal o kolik % se zvýšily náklady na bydlení za 15 let a o kolik vzrostly příjmy občanů? Jak je možné, že obce rozprodávají náš společný majetek za někdy i 20cetinu jejich tržní ceny? Proč žádný soukromý majitel nájemního domu neprodává byty svým nájemníkům? Protože se chová jako hospodář. Jak se chovají obce? Pečují s péčí hospodáře o společný majetek svěřený jim občany k hospodaření, nebo sbírají voličské hlasy za naše peníze? Víte, nebo nevíte o případech drastických šikan majitelů v některých nájemních domech, kdy se nájemník nedovolá na území ČR žádného práva? Jaký postoj zaujímá KDU-ČSL? Odpovím Vám - postoj mrtvého brouka.

MK: Samospráva obcí je volena občany ve svobodných volbách a je jen na nich, komu dají svou důvěru. Jsou známy jak případy šikany nájemníků majiteli domů, tak i opačné případy, kdy nájemníci se chovají směrem k vlastníkům objektů zcela nepřijatelně. Na řadu těchto případů pamatuje trestní zákon a tyto kauzy jsou také řešeny orgány činnými v trestním řízení.
Řešením je deregulace nájemného a vytvoření trhu s nájemním bydlením. Křesťanští demokratů vždy byli pro deregulaci nájemného, samozřejmě se sociální klauzulí.

Školné

Jarmila
Zavedení školného považuji za otevřenou diskriminaci žen. Pokud mladá dívka začne studovat vysokou školu a vezme si úvěr na studium a na školné, po ukončení školy má dvě děti (a tedy směšný příjem), následně má problémy se zaměstnáním, protože pečuje o děti, a k tomu má nižší plat než muž, který měl čas budovat si kariéru, nemá šanci úvěr na školné splatit v rozumné době.
Její úvěr bude platit a)manžel, b) rodiče c) děti, d) žena ze starobního důchodu.
Proč diskriminujete ženy?
Třetí dotaz: jaké procentuální zastoupení žen má Vaše strana na kandidátkách?
Další alternativou je, aby ženy s vyšším vzděláním neměly děti vůbec.

MK: Ke školnému jsem již odpovídal výše. Samozřejmě nejde o diskriminaci a vůbec nejde o diskriminaci maminek - náš program shodou okolností byl ohodnocen několika periodiky jako nejvstřícnější vůči rodinám. Samozřejmě je najdeme konkrétní řešení pro skupiny obyvatel, které zmiňujete. Například pro maminky po škole lze zavést možnost dalšího odkladu splácení. Platí v každém případě to, že my chceme vysoké školy zpřístupnit a ne znesnadnit studium. Náklady na školné, které navrhujeme jsou pouhou pětinou a méně toho, co dnes studium stojí. Tedy chceme systém, který školy otevře a dovolí i těm z chudších rodin studovat.

Máme tři ženy v čele krajů (Středočeský, Zlínský a Karlovarský). Dali jsme veřejně doporučení, aby ženám a mladým lidem bylo umožněno dostat se na volitelná místa - v některých krajích se to podařilo méně, někde více. Jsme demokratická strana a o obsazení našich kandidátních listin nerozhoduje vedení strany, ale lidé v regionech. Do poslanecké sněmovny kandiduje za KDU-ČSL 275 mužů a 68 žen.


Josef
Jaký je hlavní důvod pro zákon o školném? Ten přece nemůže řešit financování škol. A pokud má mít jen funkci "motivace pro studenty", nebude pak celý systém odloženého školného a následného splácení půjček zbytečně komplikovaný a nezpůsobí víc škody než užitku? Ve které zemi podle vás školné přineslo pozitivní výsledky a jaké?

MK: Máte pravdu v tom, že školné neřeší financování škol. Mohu Vás ubezpečit, že víme, jaké jsou dnešní náklady na VŠ. Každý měsíc cca 4 000 korun není vůbec málo. Proto jsme přesvědčeni, že je třeba situaci vyřešit tak, aby VŠ vzdělání bylo skutečně dostupné pro všechny. Nejsou totiž všechny rodiny tak zámožné, aby mohly platit svým dětem studium. Řeší se to různě - studenti si přivydělávají apod. Dnes má člověk během studia finanční starosti a mnohdy díky tomu školu nedokončí. To je problém.
Půjčku (pokud si ji vezme) by student nemusel například splácet hned po škole - obvykle zde bývá doba cca 5 let, kdy má možnost se "chytnout", začít pracovat a vybudovat si pozici, ze které splácení není takový problém. V každém případě - půjčku si nebude brát na školné - pokud si ji bude brát tak na to, aby se 5 let nemusel starat o práci, bydlení a další věci, které dokáží vzdělávání pořádně zkomplikovat.

Ano, KDU-ČSL navrhuje školné (maximálně 1 000 Kč měsíčně) nikoli pro další znevýhodnění studentů, ale jednak jako prostředek naplnění stipendijních fondů vysokých škol a financování jejich vybavení, jednak jako motivační prvek studia. Dnes je totiž situace taková, že VŠ nemůže nabídnout ani hodně dobrým, talentovaným studentům finanční podporu - ty fondy neexistují nebo jsou minimální.

Zásadní je (a bez toho nebude KDU-ČSL nikdy pro školné hlasovat) vybudování systému účinných prospěchových a sociálních stipendií a především systému státem zvýhodněných půjček určených na celkové studijní náklady (včetně např. umožnění hradit je ze stavebního spoření). Naším cílem je právě stav, který bude sociálně ohleduplný, a příprava takových podmínek, aby i ti nejchudší mohli studovat.

Že tyto postoje nejsou cizí ani názorům studentů, se lze přesvědčit např. z výzkumu projektu "Financování studia" oddělení Sociální stratifikace Sociologického ústavu AV ČR, viz http://www.stratif.cz/?operation=bariery-vzdelani.

Penzijní reforma a socíální dávky

Alena
Co říkáte na analýzu Bezděkova expertního týmu vaší důchodové reformy? Můžete se vyjádřit k jednotlivým bodům uvedeným v tomto úvodním článku? Konkrétně mám na mysli tyto body:

  1. Nízký náhradový poměr - "z veřejného systému při využití vyvázání ve výši 33,5 %,... pro ty, kteří by zůstali v průběžném systému pouze 26,5 %."
  2. "Návrh diskriminuje lidi nad 50 let - lidovci by těmto lidem dobrovolné vyvázání neumožnili."
  3. "Podle expertní skupiny návrh lidovců generuje vysoké deficity: 60 % HDP."
  4. "Zcela dobrovolný vstup (tzv. opt-out) je drahý. Vyvazují se většinou lidé s vysokými příjmy, přičemž úspora na výdajové straně není úměrná výpadku příjmů. Celý systém se tak paradoxně může dostat do horší situace, než byl původně, záleží na chování lidí. KDU-ČSL navíc odrazuje od vstupu i osoby se středními příjmy tím, že opt-out podmiňuje zvýšením pojistné sazby (do fondové části) o 2 % mzdy, a to pro celou tranzitivní generaci. Jde o zcela zbytečné zvýšení daňové zátěže, které nemá praktický smysl."
  5. "USA, které jsou jednoznačně nejrozvinutějším penzijním trhem na světě, uvažují jenom asi o 3% vyvázání, přičemž i o této výši vedou vášnivou debatu. Lidovecký návrh na 8% vyvázání z veřejného systému se tak může jevit jako poměrně riskantní experiment."

MK:

  1. Asi jste spletla celkový náhradový poměr a individuální náhradový poměr. Pro jedince, jenž se vyváže ze státního systému, bude náhradový poměr ze státního systému samozřejmě nižší než kdyby se nevyvázal.
  2. Nediskriminuje nikoho. Je nutno stanovit určitou hranici vyvázání, tak jak je to obvyklé u všech zemí, které přistoupily na možnost dobrovolného vyvázání tzv. OPT-OUT. Občané starší 50 let by již neměli dostatečný časový prostor pro "našetření" odpovídající částky v rámci kapitálového pilíře. Tito lidé budou mít zabezpečenu dostatečnou penzi ze státního pilíře a samozřejmě se mohou dobrovolně připojistit v rámci stávajících penzijních fondů.
  3. To jste si asi spletla variantu KDU za variantu jiné politické strany. Státní důchodový systém ve variantě KDU je dlouhodobě vyrovnaný, negeneruje deficity, dokonce podle modelového propočtu Bezděkovy skupiny dosáhnou na konci horizontu projekce aktiva státního systému přebytku ve výši 50 % HDP.
  4. Vycházíme z principu dobrovolnosti. Ten, kdo věří budoucím politickým reprezentacím, že jim dokážou zabezpečit přerozdělováním daní od ostatních spoluobčanů dostatečnou výši penze, tak mohou zůstat plně ve státním systému. Ti, co spíše věří soukromým finančním institucím, tak část svých daní přeměřují tímto směrem. Není to tedy o "drahosti" ale o principu dobrovolnosti a o tom, že KDU nechává každému občanovi svobodu volby. Dodatečné navýšení o 2% body pro "tranzitivní generaci" není odrazením. Tyto jejich peníze jim zůstanou na jejich osobních účtech, ale je to "cena" za možnost vyvázání se.
  5. Nejedná se o žádný experiment. Je to obvyklý systém, který v našich "středoevropských poměrech" funguje víceméně podobně mimo jiné v Polsku, Maďarsku či na Slovensku. Experimentem, či spíše hazardem s budoucími generacemi je strkání hlavu do písku a snaha o přenesení problému s financováním penzí na budoucí generace.


Tomáš Luža
V průběhu nedávných povodní podle zpráv rozhlasu se pokusil jeden úřad práce "zmobilizovat" asi 350 nezaměstnaných pro pomoc postiženému městu. Na tuto jeho výzvu kladně zareagovalo jen asi 50 lidí (nebo ještě méně, přesně si nepamatuji) a ostatní si nedělali žádné násilí uposlechnout výzvy a jít pracovat pro stát (obec), který je prakticky platí za nicnedělání. Jak je možné, že jim na druhý den stát okamžitě nesebral podporu? Zvedlo mě to ze židle! Jsem zaměstnaný, k tomu mám živnost, pracuji od rána do večera a odvádím státu nemalé peníze. Působí to na mě dojmem a i jiné zkušenosti mě v tomto dojmu utvrzují, že sociální systém je hrubě a široce zneužíván a že mezi nepracujícími je alespoň v krajích, kde není velká nouze o práci, velká část lidí, kteří pouze zneužívají systém a odčerpávají peníze, které by se mohli použít pro spoluobčany, kteří jsou skutečně ve složité životní situaci ne vlastní vinou - postižení, matky samoživitelky apod. Jak chcete tento systém vyčistit a došlápnout si na nepoctivce? Skoro se chce říct zloděje.

MK: Máme úplně stejné pocity, musíme změnit systém sociální podpory tak, aby se vyplácelo pracovat a ne naopak. Znamená to upravit tento systém, a čím dříve tím lépe - včetně zpřísnění podmínek na veřejné práce a snazší možnost zrušit vyplácení dávek v případě odmítání veřejně prospěšných prací.

Další odpovědi

Jan Šafář
Zajímal by me vas nazor na privatizaci CEZ a CSA.

MK: Jsme pro privatizaci ČEZu a ČSA.


Martin
Před dvěma roky jsme vstoupili do EU. Dnes nám sem Němci vozí tuny odpadu a tváří se, že se nic neděje, že to není jejich. Je takové chování EU-standardem, že jeden členský stát poškozuje druhý nebo to nějak ošetřují směrnice EU, když už nám přikazují, kolik čeho máme nebo nemáme vyrábět/vyvážet? Pokud se nám jako státu podobné chování nelíbí, je možné ozvat se v Bruselu a odsoudit toto chování, nebo je lepší se z Bruselu starat o Irán, Kubu a doma si nechat s odpuštěním kálet na hlavu? Co přivezou Němci příště? Když už se tak starají o životní prostředí, proč na hranicích nestojí blokády proti dovozu odpadu jako při demonstracích proti Temelínu?

MK: Pokud vím, tak odvoz již byl zahájen a náklady ponese německá strana.
Ultimátum zabralo a odpad z Libčevsi konečně zmizí. Je dobře, že bude zlikvidován v Německu a nebezpečné látky tak nezůstanou v České republice. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek podnikl všechny kroky k tomu, aby se situace neopakovala, byť za ni nemohl. Důvodem byly nedostatečné kontroly na hranicích i ve vnitrozemí - odpovědnost tedy nesou především ministr financí Sobotka a ministr vnitra Bublan. Často šlo také o liknavost zástupců místních samosprávy.


Hammer
Dobrý den, zajímalo by mě, jestli existuje strana, s kterou byste nešli do vlády. Už jsme zde měli komunisty, fašisty, všechny polistopadové vlády..

MK: Určitě nebudeme v žádné vládě, která by byla závislá byť na jednom jediném hlase komunistů. Nebyli jsme členy všech polistopadových vlád. Jde například o období opoziční smlouvy, kdy spolu vládla ČSSD a ODS v letech 1998 - 2002. Jinak nevím odkud čerpáte své znalosti historie. Jen pro příklad. Zakladatel lidové strany Jan Šrámek byl předsedou exilové vlády v Londýně, během druhé světové války.


meredithsaf@seznam.cz
Zajimal by me Vas nazor na financovani vedy. Kolik % HDP by podle Vas melo byt urceno na financovani vedy v nasledujich letech? Jaky je Vas nazor na rozdelovani cca 50 % prostredku na vedu pres korupci zavanejici resortni dotace. Podle nazoru prednich ceskych vedcu je soucasny stav velmi neefektivni. Nemel by se spise navysit rozpocet standardnich grantovych agentur?

MK:Chceme, aby na vědu šlo minimálně 0.7 % HDP, dlouhodobě minimálně 1% z veřejných zdrojů ( mimo výdajů na vědu ze soukromých zdrojů). Jsme pro co nejtransparentnější a nejeefektivnější rozdělování finančních prostředků. Nebráníme se ani navyšování prostředků pro grantové agentury.


Eva Čumrdová
Jak je možné, že zvyšování regulovaného nájemného trvalo takovou dobu a zvýšení činí jen asi 14 %, kdežto zvýšení ceny elektřiny pro topení proběhlo bleskem a činí 30 %? Pro ilustraci uvádím, že jsem důchodkyně a ČEZu odevzdávám 55 % důchodu (důchod mám průměrný).

MK:To jsou dva odlišné problémy. Co se týká nájemného, jsme dlouhodobě pro jeho deregulace, samozřejmě se sociální klauzulí.
Co se týká energií, politici jejich ceny přímo ovlivňovat nemohou, to smí pouze nezávislý regulační úřad. A ten je vázán na pohyby na světové burze. Přesto chceme lidem pomoci:prosazujeme, aby teplo pro účely bydlení zůstalo ve snížené pětiprocentní sazbě DPH, dokud to dovolí společná politika Evropské unie. Počítáme také se snížením nynější 19% sazby DPH na osmnáct procent. Tím by se tato daň snížila i u elektřiny a plynu. Chceme také zavést adresnou sociální pomoc, kdy budou chudším lidem náklady na bydlení kompenzovány.
Chceme také privatizovat společnost ČEZ, což je v této oblasti také krok správným směrem.


Karel Mařík
Rád bych si přečetl Vaši reakci na odstavec v tomto článku, který zmiňuje rozpor mezi vaším programem (ochrana soukromého vlastnictví) a hlasováním lidovců, kteří zvedli ruku v poměru 11:9 pro vyvlastňování menšinových akcionářů. Nemůžete se přitom vymlouvat na to, že jste chtěli schválit především novelu zákona zrychlující zápisy do obchodního rejstříku, hlasovalo se i o vypuštění squeeze-out z novely.
Jako váš dlouholetý volič se vás ptám, jak to tedy je s vaším respektem k soukromému vlastnictví? Komunisté hlasují proti vyvlastňování, naopak část poslanců KDU-ČSL pro. Vnímáte to jako vaši ostudu? Já ano.

MK:Správné nastavení práv a povinností majoritních a minoritních akcionářů je jedním ze základních principů fungujícího kapitálového trhu. Zákon musí spravedlivě hájit jak zájmy minoritních akcionářů (jejíž role je v rámci získávání prostředků pro rozvoj firem prostřednictvím kapitálového trhu nezpochybnitelná), tak majoritních akcionářů, kteří se v poslední době stali v České republice častým cílem útoků tzv. ochránců práv minoritních akcionářů. Tito tzv. minoritní akcionáři nákup několika kusů akcií firem používali k vydírání a praktickému ochromení činnosti firem.
Nástroj tzv. Squeeze-out je naprosto běžnou součástí většiny evropských demokratických právních řádů. Má umožnit většinovým akcionářům, aby po ovládnutí dominantního podílu ve veřejně obchodované společnosti mohli za spravedlivou cenu vykoupit i minoritní akcionáře. Většinou se nejedná pouze o právo, ale i o povinnost tak, aby proces vyvlastnění akcií za náhradu chránil i minoritní akcionáře, kteří po ovládnutí společnosti dominantním akcionářem nebývají díky svému podílu schopni prosadit svou vůli.
Jistě jste si všiml pojmu "spravedlivá cena". Zde s Vámi plně souhlasím, že spravedlivou cenu nemůže stanovovat znalec určený majoritním akcionářem. Znalec by měl být nezávislý a jeho schvalování by mělo podléhat KCP, nově po sloučení regulátorů ČNB. Pevně věřím, že po volbách budeme mít takovou vyjednávací sílu v Poslanecké sněmově, která nám umožní tuto koncepční změnu prosadit. Přesto i za stávající legislativy je možné doporučit (v případě že nesouhlasíte s výkupní cenou) se obrátit na soud se žádostí o přezkoumání oprávněnosti nabízeného protiplnění za vaše akcie.


Jarda
V prosinci 2005 mi zemřela manželka a já jsem zůstal sám se 4 dětmi (17, 14, 13 a 10 let). Chtěl jsem podat společné zdanění manželů (vždyť manželka byla matkou 343 dní v roce), ale na finančním úřadě tvrdí, že nemohu.
Považujete to za morální, když v zákoně č. 45/2006 Sb. o daních z příjmu se praví:
- v §13a, odst.(1) "Manželé, kteří jsou poplatníky podle §2 a vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti, mohou uplatnit výpočet daně ze společného základu daně (dále jen "společné zdanění”), jestliže tyto podmínky splní n e j p o z d ě j i poslední den zdaňovacího období, za které uplatňují společné zdanění."" - to znamená, že i když se dítě narodí 31. prosince a domů z porodnice se dostane až v dalším roce, lze společné daňové přiznání podat,
- v §35c (10) Poplatníkovi ... lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož p o č á t k u byly splněny podmínky pro jeho uplatnění.

MK:Vážený pane, plně souhlasím s Vaším rozhořčením a postup úředníků na finančním úřadě je i pro mě těžko pochopitelný. Doporučuji Vám obrátit se se stížností na ministerstvo financí, které ke společnému zdanění manželů připravovalo prováděcí vyhlášku - pokyn. Pokud by jste potřeboval pomoc, prosím napište na kalousek@psp.cz.

Volby 2006: Ptejte se ekonomických expertů politických stran!

Není vám jasné, jak chtějí politické strany v případě volebního úspěchu spravovat tuzemské hospodářství a související ekonomické problémy? Máte výhrady k jejich plánům, připadají vám nereálné? Zajímá vás, kde vezmou peníze na splnění svých slibů nebo kde berou jistotu, že jimi navržená řešení budou fungovat?

Vlastimil Tlustý (ODS), Bohuslav Sobotka (ČSSD), Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), Jaromír Soukup (SZ), Jiří Dolejš (KSČM) a Jan Kasl (SNK ED) čekají na vaše dotazy! Navštivte tuto stránku.

Co si o odpovědích Miroslava Kalouska myslíte? Zhodnoťte je zde.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+7
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Hypoteční banka, Indikátor, Strategické certifikáty, nta, petr mach, euro, invalidní důchod, unicredit, průzkum trhu, Reálná úroková sazba, fpv, reforma daní, úmluva o právech dítěte, José Barroso, obvodní lékař, Pardubice, terrinvest, mKonto

8A72634, 2AC9026, 2AS9026, 2AS9626, 2AC9626

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK