Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

(Z)krachují světové penzijní fondy?

(Z)krachují světové penzijní fondy?
Německé předválečné fondy vybrakovaly světové války. Penzijní fondy rozvojových zemí dosahují ročně dvouciferných ztrát. Pro příklad ale nemusíme ani do těchto států, ani do historie. Například krach amerického Enronu znamenal i totální znehodnocení podnikového penzijního plánu. Příkladů pro vás máme mnohem víc. Jaká rizika a proč hrozí?

Je-li řeč o reformě penzijního systému, zpravidla se jedním dechem hovoří o zavedení systému penzijních fondů. Aby však fondový systém mohl spolehlivě fungovat, je nutné dobře znát všechna možná potenciální rizika. Jinak by reforma mohla skončit skandálem větším, než jakým byly následky kupónové privatizace.

Existuje rozsáhlé spektrum penzijních fondů, ale také bohatá škála rizik a problémů, jimiž mohou trpět. Ty můžeme ve stručnosti rozdělit do několika základních skupin:

  • Zneužití vládou či jinými veřejnými orgány (znárodnění, omezení dispozic, nucené investice do ztrátových cenných papírů, atd.),
  • Zneužití nevládními osobami (zpronevěra, podvod, tunelování),
  • Riziko inflačního znehodnocení,
  • Ztráty v důsledku rizikových investic (pokles cen akcií, platební neschopnost emitentů dluhopisů),
  • Nadměrně vysoké náklady (obchod a marketing),
  • Ztráty v důsledku nekompetentního řízení portfolia,
  • Riziko chybného individuálního výběru – nebezpečí, že klient zvolí fond, jehož rizikové charakteristiky nejsou adekvátní jeho profilu,
  • Aktuárské riziko – chybný pojistně-matematický propočet nákladů spojených s výplatou důchodů.

Jak je vidět, nebezpečí tedy číhá celá řada, tento výčet navíc nelze považovat za kompletní.

Různé typy fondů jsou vůči těmto rizikům různě odolné. Také význam jednotlivých faktorů se liší. Například vysoké náklady jsou nepříjemné, ale ve srovnání s rizikem znárodnění či hyperinflace jde o maličkost. Podívejme se tedy na jednotlivé obchodní modely a jejich charakteristiky.

Centrální vládou spravovaný fond

Málokdo dnes ví, že Bismarckův údajně průběžný systém byl ve skutečnosti fondový. Šlo vlastně o velkou státem řízenou životní pojišťovnu. Centrální fond technických rezerv, v němž byly shromažďovány příspěvky klientů, byl v péči vlády. Není proto divu, že byl během pár desítek let zcela vybrakován kvůli financování dvou světových válek a jiných bohulibých projektů. V roce 1957 Německo provedlo reformu penzijního systému v tom smyslu, že odstranilo poslední zbytky původního pojistného principu a zavedlo čistý průběžný systém.
Terminologie se však zachovala, takže dodnes budí mylný dojem pojištění, ačkoli ve skutečnosti jde o daňové přerozdělovací schéma. Totéž platí i pro český průběžný systém, který rovněž předstírá pojistný charakter.

Bilance vládou spravovaných penzijních fondů je převážně neradostná. Existuje zde obrovské riziko politického zneužití. V Indii musí "Employees’ Provident Fund" investovat minimálně 80 % portfolia do málo výnosných vládních dluhopisů. Také ve vyspělejších zemích (Korea, Japonsko, Singapur, Švédsko) jsou vládě podléhající penzijních fondy nuceny hrát podle podpbných pravidel. Politikové si kupují popularitu voličů za jejich vlastní peníze, které investují do nemocnic, sociálního bydlení a infrastruktury. Výnosy budoucích důchodců jsou přitom zhruba na posledním místě v žebříčku priorit. Roční anualizované výnosy vládou spravovaných fondů v méně vyspělých zemích (Ekvádor, Venezuela, Turecko, Egypt, Zambie, Peru) dosahují vesměs dvojciferných hodnot per annum – bohužel se záporným znaménkem.

Zaměstnanecké fondy pod kontrolou odborů

Tento typ fondů unikátním způsobem slučuje většinu výše uvedených rizik a ještě některá další:

  • Odborářští bossové mají stejnou chuť zneužívat peníze jako vláda, avšak kontrola ze strany médií je mnohem nižší;
  • Existuje silná motivace "přihrát" správu portfolia svým kamarádům;
  • Finanční znalosti většiny odborářských bossů nebývají na potřebné profesionální úrovni;
  • Odboráři mají tendence k populismu a jsou schopni naslibovat členům obrovské výhody, aniž by brali ohled na pojistnou matematiku;
  • V některých zemích bylo dokonce dokumentováno spojení odborových organizací s organizovaným zločinem (šlo např. o odborový svaz Teamsters).

V Izraeli došlo v polovině 90. let ke krizi v penzijních fondech odborové organizace Histadrut. Dluh činil ekvivalent zhruba 10 miliard dolarů. S výjimkou posledního bodu (organizovaný zločin) se v tomto případě projevily všechny uvedené rizikové faktory. Situace si vyžádala dotaci ze strany daňových poplatníků ve výši zhruba 5 miliard dolarů a vedla k zásadní reformě penzijního systému směrem k soukromým penzijním fondům.

Zaměstnanecké fondy pod kontrolou firem

Každý slyšel o krachu společnosti Enron, který byl doprovázen totálním znehodnocením podnikového penzijního fondu. Podobný případ nastal ve Velké Británii v 80. letech, kdy byly zneužity prostředky společností vlastněných mediálním magnátem Robertem Maxwellem. 

Názory politických stran i odborníků

Pokud vás zajímá, jak chtějí naši političtí představitelé ozdravit tuzemský penzijní systém a co si o jejich plánech myslí odborníci, podívejte se na stránku    http://reforma.penize.cz  

Jak je možné, že k podobným událostem došlo? Stalo se tak v důsledku uskutečnění řady rizikových faktorů. Především, podnikové penzijní fondy v některých zemích (zejména USA, ale i v řadě evropských zemí) nejsou odděleny od podnikového účetnictví. Téměř každý větší americký podnik má v sobě vlastně integrovaný penzijní fond, který shromažďuje a investuje příspěvky, a integrovanou životní pojišťovnu, která vyplácí důchodcům doživotní renty (anuity). Fondy tohoto typu nejsou samostatnými právními subjekty a proto se častěji hovoří o penzijních plánech.

Penzijní plány jsou noční můrou pro fundamentální akciové analytiky. Představte si, že v případě hodnocení akcií dejme tomu automobilky musíte kromě vlastního automobilového byznysu analyzovat též integrovaný fond a pojišťovnu. Zejména u velkých firem s dlouholetou tradicí penzijní plány významně zasahují do podnikového hospodaření a mohou zásadně ovlivnit výši zisku. Podniky mohou zcela legálně využívat své penzijní plány pro zlepšení výsledovky, ale v případě špatných časů jsou nuceny tyto plány dotovat z provozních či nerozdělených zisků.

Existují plány s určenými příspěvky (defined contribution), kde výše penzí závisí čistě na zhodnocení vložených prostředků. Existují však i plány s určenými důchody (defined benefit), v jejichž rámci se podnik zavazuje platit penzi v předem stanovené výši. Právě u těchto plánů existuje riziko nutnosti dotací ze strany zaměstnavatele v případě špatných výnosů cenných papírů. Výše těchto dotací může v některých případech ovlivnit i finanční stabilitu podniku.

Nebezpečná propojenost?

Riziko účetní propojenosti vyvstalo koncem 90. let, kdy si řada podniků vylepšovala zisky z prostředků svých penzijních plánů. Tlak veřejnosti nutil vylepšovat zisky a mnozí manažeři se domnívali, že vysoké zisky akciových trhů budou trvat věčně. Nyní mají tyto podniky značné nekryté závazky vůči svým penzijním plánům. V roce 2003 byla automobilka General Motors nucena vydat dluhopisy v hodnotě 17,6 mld. USD, z čehož 13 miliard šlo na financování penzijního plánu. Podle odhadů Prudential Financial tvoří penzijní náklady General Motors průměrně 1 360 dolarů na jeden vyrobený automobil. Naproti tomu Hondu stojí penze jen něco přes sto dolarů na jeden automobil – je tedy zřejmé, jak penzijní náklady ukrajují ze ziskových marží.

Mnohé penzijní plány jsou rovněž spravovány nekvalifikovaně, bez ohledu na teorii portfolia. Více než 10 % portfolií obsahuje více než 60 % akcií vlastního podniku. Navíc, podle údajů z roku 2002 je zhruba v 1 - 2 % případů přes 90 % hodnoty portfolia podnikového plánu investováno do vlastních akcií. To je proti všem zásadám finanční teorie i proti "principu rozvážného investora", který je v americké právní praxi používán jako standard pro stanovení náležité odborné péče. Existuje též značné aktuárské riziko, neboť ne všichni správci plánů plně respektují pojistnou matematiku.

Příště si přečtete o dalších rizicích, těch, které hrozí americkým veřejnoprávním a neziskovým fondům, švédským fondům, ale také fondům chilského, chorvatského a bulharského typu.

Co si o popsaných rizicích myslíte? Může zkrachovat český fondový systém? Jaký by byl váš "penzijní recept"?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+2
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

13. 1. 2005 10:01, Pavel

Já jsem samozřejmě nemluvil o záměrné likvidaci. Ale jde o to, že takový penzijí fond má asi 30 let od svého založení klídek, protože jenom vybírá příspěvky, ale má málo důchodců, a tedy nemusí moc vyplácet. Po těch zhruba třiceti letech mu počet důchodců stoupne a teprve pak se ukáže, jestli opravdu umí hospodařit. Jenže to už je pro jeho klienty pozdě.

Reagovat

 

+42
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jarmila 12. 01. 2005 10:13)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

11. 1. 2005 15:54, Fredy

Vašim obavám rozumím. Proto také občas slyším snahu zakázat, či omezit, jednorázovou penzi. Je to celkem logické. Naše penzijní fondy nemají "novodobou" historii a lidé stále používají staré otřepané "lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše". I když po posledních úpravách výpočtů doživotní penze se ten holub nějak scvrkává. Ale už jen podle této úpravy je vidět obava, kterou jste popsal. Finanční žraloci už stahují kalhoty a to je brod ještě hodně daleko.

Také nezavrhuji penzijní fondy úplně, i když jsem velkým kritikem. Taková smlouva sepsaná v 55ti letech, na pět let je u nás nejlepším termínovaným vkladem. Při úložce 500 Kč je průměrný efektivní úrok skoro 13% a při úložce 1.500 Kč 9,8 až 12% podle daňového pásma. A to vše včetně odvedené daně z výnosů při jednorázové penzi. V této podobě je to, pro neznalé jedince, lepší než stavební spoření.

Reagovat

 

-4
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (zevloun 11. 01. 2005 01:52)

Další příspěvky v diskuzi (40 komentářů)

19. 1. 2005 | 9:30 | J. Teplý

Zlatá to slova. V sobotu 19. prosince se totiž objevila v holandském teletextu krátká zpráva na toto téma, kterou čtenářům předkládám. Lidé musí mít v budoucnosti sice velkou, ale ne naprostou jistotu, že jim bude vyplácena...více

17. 1. 2005 | 23:41 | zevloun

Na Váš sugestivní dotaz bych odpověděl "Ano nepostupoval bych jinak". Vtip je v tom, že základní vlastnosti životního pojištění a penzijního pojištění jsou shodné. Nechávat něco propadnout shodně s průběžným systémem je selským...více

17. 1. 2005 | 23:02 | zevloun

Vaší víře bych rád uvěřil. V podstatě je současný systém průběžného financování daňovým mezigeneračním transferem, kdy mladí finančně zajišťují důstojné dožití nejstarších. Ale nejsem obdivovatelem autoritativních výroků...více

14. 1. 2005 | 9:32 | Jirka

Je pravda, že klient PF (až) desítky let ukládá peníze a teprve pak je začne brát. Bude-li si klient všímat hospodaření fondu a jeho přístupu k vypláceným důchodcům, měl by nezdravé trendy odhalit dříve, než fond zkrachuje....více

13. 1. 2005 | 10:39 | Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)

...chicht, a vidíte, jsme asi konečně u kořene věci: pro stabilizaci fondu a volný keš pro důchodce, třeba má fond právě zainvestováno také v něčem perspektivně hodně nedobytným(?), cha, cháá, potřebuje další a další účastníky...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Čistý domácí produkt, Stavební spořitelna, Doba splácení hypotečního úvěru, karel havlíček, pavel bělobrádek, vladimír dlouhý, petra pospíšilová, marta nováková, EQUAL, mrazák, jižní afrika, Pavel Trávník, spory, druhé čtvrtletí, zaměstnanecké fondy, ZTP/P, U:fon, DMT

1SR2404, KIJ6339, 2J19393, 6A50011, 2E27215

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK