Kupujte drahé kovy, zní investiční doporučení analytiků, kteří věří, že po nynější léčbě finanční krize a hospodářské recese pumpováním nových peněz do ekonomiky přijdou roky vysoké inflace. Většina investorů si tuto radu téměř automaticky změní na doporučení kupovat zlato. Přitom neméně zajímavou investicí může být i stříbro.
„Stříbro se chová vůči zlatu jako agresivnější růstová akcie k akcii konzervativní firmy či indexu. Když jde zlato vzhůru, stoupá stříbro ještě více. Platí to ale i naopak. Stříbro je tedy rizikovější. Sečteme-li výnos a riziko, je zlato favoritem. Při dané míře rizika dosud poskytovalo vyšší výnos,“ říká hlavní portfolio manažer firmy Colosseum Štěpán Pírko.
Pro investice do drahých i dalších kovů a komodit vůbec hovoří klesající hodnota peněz. Centrální banky delší dobu rychle kumulují dluhy a dělají podle Pírka vše pro to, aby peníze žádnou hodnotu neměly.
Kdyby trvala krizová nálada do nekonečna, inflace by tolik nehrozila. Při krizi se banky bojí půjčovat, lidé šetří a peníze obíhají pomalu. Je jich dost, málo z nich je ale aktivních. „Až se lidé a bankéři otřepou, bude ale nutné stáhnout část peněz z oběhu, aby netlačily ceny zboží vzhůru. Zkušenosti ukazují, že centrální banky zatáhnou za záchrannou brzdu pozdě,“ vysvětluje své obavy Pírko.
„Cenu stříbra ovlivňuje hlavně chování investorů. Objem trhu je relativně malý - asi stokrát menší než u ropy. Činí necelých 15 miliard dolarů. Investiční poptávka ve výši 60 až 70 milionu trojských uncí představuje hodnotu necelé miliardy dolarů,“ říká Jan Dvořák, jeden z majitelů firmy Silverum, obchodující se stříbrem, platinou a palladiem. Pro soukromé investory (natož hedgeové fondy) tak není problém tuto poptávku znásobit a jednorázově výrazně ovlivnit cenu.
Růstu ceny stříbra ve středně- a dlouhodobém horizontu nahrává i zanedbaná obnova dolů. Nelze proto čekat, že těžba stříbra poroste tak rychle jako po roce 2000 a časem dokonce začne klesat. Při vyšší poptávce to bude znamenat zdražování.
Při zvažování, zda koupit raději zlato, nebo stříbro, by se investoři měli dívat na indikátor Gold/Silver ratio, který ukazuje aktuální poměr mezi cenou zlata a stříbra. Nyní činí asi 63:1. Od roku 2000 se pohyboval v intervalu 43,5:1 a 84,4:1. Za troyskou unci zlata tak teoreticky koupíte 63 uncí stříbra. Několik tisíc let se tento poměr ale pohyboval okolo 15:1, což zhruba odpovídá zastoupení stříbra a zlata v zemské kůře v poměru 17:1.
Ceny zlata a stříbra v Kč
Investor si může koupit Exchange traded funds (ETF - indexové akcie či fondy), navázané na cenu stříbra, nebo třeba akcie Central Fund of Canada, investujícího polovinu prostředků do fyzického zlata a polovinu do stříbra. Investor může také přímo kupovat tzv. investiční stříbro v podobě investičních mincí, slitků nebo cihel. K nejprestižnějším mincím patří American Silver Eagle, Maple Leaf, Philharmoniker, A-Mark, ze slitků lze uvést Johnson Matthey, Argor Heraeus a Pamp Suisse.
K dlouhodobým investicím je podle Dvořáka vhodnější fyzický kov, jenže na drobné investory čeká taková malá past v podobě daně z přidané hodnoty. Při nákupu stříbra se jim v ceně promítá 20 procent DPH. Od ní je osvobozeno jen investiční zlato splňující speciální podmínky. S tím musí investor, který není plátcem DPH, počítat při zpětném prodeji stříbra. Aby se mu investice vyplatila, musela by cena stříbra od nákupu vlastně vzrůst alespoň o pětinu. Při obchodech se zahraničím je zpravidla třeba počítat i s jinou sazbou DPH.
K aktivním obchodům a krátkodobým spekulacím spíše nepřímé držení těchto kovů přes ETF, warranty a podobné nástroje. Méně zkušení drobní investoři mohou využít podílové fondy, zaměřené na akcie těžebních firem. Ty ale silně ovlivňují změny ceny kovu a výkyvy na akciových trzích. Jsou proto velmi riskantní.
Problémem může být omezená likvidita. Při koupi mincí, slitků či u dalších investic do stříbra je proto důležité zajímat se i o podmínky jejich zpětného odkupu.
Je tu i měnové riziko – se stříbrem se obchoduje v dolarech. Velkým investorům pomůže se zajištěním proti tomuto riziku banka, malí klienti mají podle Dvořáka k dispozici certifikáty, warranty, resp. opce. U fyzického stříbra nemá zajištění smysl. Investor drží přímo reálnou hodnotu odpovídající hmotnosti stříbra. Je tak zajištěn proti inflačním tlakům domácí měny.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 1. 2010 17:05, Argent Goldmann
DPH problém je. V první řadě morální: stříbro kupuju proto, abych se zabezpečil proti nezodpovědné fiskální a monetární politice státu. A ještě mu za to mám platit?
Dále je to samozřejmě problém finanční. Stačí se kouknout na stránky obchodníků se stříbrem, za kolik vykupují. Rozdíl nákupní a prodejní ceny je obrovský (oproti zlatu) a je to způsobeno především tou DPH. Když si zlato koupím jako fyzická osoba, zaplatím obchodníkovi DPH a on ho pošle státu (čili on utrží cenu bez DPH). Pokud obchodník ode mne vykupuje, s DPH se vůbec nic neděje! Nikdo jí v ten moment nedostane zpět!
DPH má dvě řešení:
1) Koupit stříbro na firmu ze zahraniční v rámci EU. Pokud je vaše firma plátcem DPH, zahraniční dodavatel mu stříbro pošle za cenu bez DPH (ověřeno). Pak už je jen otázka, co s tím Ag v účetnictví dále. Buď ho nechat ve firmě a čekat, že stát DPH (po vzoru zlata) na Ag zruší také (pak si to bez daně odprodám sobě jako fyzické osobě), nebo čekat na jinou změnu (státní bankrot, hyperinflace, kolaps státu) a pak si ho prostě vzít.
2) Koupit stříbro v zemi EU, kde je na něj nižší (7%) DPH a pak ho zcela legálně přivézt do ČR. Jelikož půjde o nákup v rámci EU, DPH se nedoplácí, ani se neplatí clo. A i kdyby, kdo to na neexistujících hranicích zkontroluje? Podle mne pokud to člověk nedělá na kšeft (neprodává to pak na černo po českých aukcích = NedovolenéPodnikání+DaňovýÚnik ),ale nakupuje jen pro sebe, není na tom nic špatného.
Každopádně DPH je třeba brát jako vážné negativum a snažit se ho eliminovat. Fyzické kovy se nakupují jako dlouhodobá investice a jako pojistka proti zásadním ekonomicko-politickým zvratům. Na krátkodobé spekulace tu je burzovní "papírové" stříbro, kde se DPH neřeší vůbec, ale zase člověk má v ruce jen papír (a vzhledem k tomu, že na burze se obchoduje s daleko větším objemem stříbra, než ho reálně existuje, je to z pohledu dlouhodbé investice velký risk).
Docela věřím, že až půjdu do penze, o DPH se bude učit pouze v dějepise (děti se budou ptát, proč jsme politikům platili 20% za to, že jsme si za své zdaněné peníze něco koupili - budou na to čučet stejně jako na nevolnictví, robotu a desátky) a tudíž při prodeji stříbra vám DPH už nikdo nedá. Nebo ještě prvděpodobněji: až půjdu do penze, žádné jiné peníze, než zlato a stříbro už ani platit nebudou. Současný experiment s nekrytou papírovou měnou brzy zkolabuje, jako vždy v dějinách. No a to stříbro bude mít takovou hodnotu, jako bude mít "burzovní" cenu, ne cenu s DPH.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
14. 1. 2010 1:57, Kobe
Píšete: " Stát může začít stíhat spekulanty se stříbrem, kteří nám zničili burzu... "
Tak jednak v ČR není co zničit, leda tak "komoditní burzu" Brno :)
A vnímání stříbra jako spekulativního nástroje u nás nelze srovnávat s USA.
Možný scénář naznačují 50. léta. Jo držení zlata, to byl v té době jiný adrenalin.
Otázka, zda stojí 7% za větší anonymitu, je jistě legitimní.
Odpověď ale není tak jednoznačná.
On ten "import" na vlastní triko má totiž i své náklady a rizika.
A oficiální zásilky od velkých, tedy důvěryhodných zahraničních dodavatelů, již 7% DPH nezajišťují.
Taková firma se totiž musí od 35.000 € obratu v ČR registrovat a účtovat naši sazbu DPH.
A to je pro obchodníka zatraceně nízká hranice.
Ale nákup v ČR nikomu nevnucuji, jen uvádím i protiargumenty.
V diskuzi je celkem (23 komentářů) příspěvků.