Pojem RPSN, tedy roční procentní sazba nákladů, k nám přišel z evropské legislativy, která se snaží sjednotit a zpřehlednit trh úvěrů pro spotřebitele. Pod tímto dlouhým a ne příliš srozumitelným souslovím se skrývá pro spotřebitele velmi důležitá informace o jakémkoli úvěru, obecněji též investici. Někteří preferují synonymum efektivní úroková sazba či míra.
Oč jde především?
Úrokové sazby, které se dosud uvádějí běžně u úvěrů, mohou být roční, měsíční či týdenní, navíc jsou často počítány jakoby rok měl 360 dnů, přičemž rok, jak víme, má dnů 365 apod. Takto deklarované úrokové sazby jsou zavádějící, nemluvě o poplatcích s takovými úvěry spojenými, a proto by pro spotřebitele měla být tou směrodatnou sazbou RPSN.
Jaký je rozdíl mezi nominální a efektivní úrokovou sazbou? Běžně uváděná úroková sazba je nominální a účtuje se vždy za určité období např. týden, měsíc, rok. Není to však jediný náklad spojený s úvěrem, jsou zde též poplatky měsíční a jednorázové. Na druhé straně též daňové odpočty, pokud na ně vzniká nárok.
Efektivní úrok by měl zahrnovat i další položky s úvěrem spojené a nejen to, měl by zahrnovat i časový aspekt splácení. Pro klienta je efektivní úrok neboli RPSN mnohem přesnější údaj o tom, kolik ho bude úvěr stát, než nominální úrok.
Co vypovídá RPSN?
Logika výpočtu vychází z logiky časové následnosti splátek úvěru.
Částka úvěru, kterou si půjčíte na určitou dobu splatnosti, odpovídá i s úrokem RPSN sumě všech splátek a všech poplatků (případně daňových zvýhodnění), které zaplatíte postupně za dobu splatnosti. Výpočet nezávisí jen na výši splátek, ale též na časové posloupnosti splátek.
Půjčíte-li někomu v lednu na rok 10 000 Kč za 10 %, je rozdílné, zda vám:
10 000 dnes není stejných jako 10 000 za rok. Dřívější peníze mají vyšší hodnotu než tytéž peníze budoucí.
A to není řeč o inflaci. Inflace by byla prvkem navíc. I za stejné inflace by při výše zmíněné půjčce byl rozdíl v tom, zda vám v prosinci někdo vrátí 11 000 Kč anebo vám měsíčně bude splácet 1 000 Kč.
Další děravá právní úprava
Doporučuji nechat si spočítat RPSN u každého úvěru (i hypotečního). Též doporučuji ověřit si, jaké další platby jsou do RPSN započítány, případně jaké nikoli. Obecně by se měla RPSN uvádět s přesností minimálně na jedno desetinné místo, maximální přesnost RPSN zákon neurčuje.
Naši zákonodárci ovšem opět nepřekvapili a užití RPSN v úvěrových smlouvách vztáhli pouze na úvěry v rozmezí 5 tisíc ač 800 tisíc Kč. Navíc jen "nepřiměřeně vysoký poplatek" je podle nich hodný zahrnutí do výpočtu RPSN. Důsledkem tedy je, že přiměřeně vysoké poplatky se do RPSN zahrnovat nemusí. Zákon 321/2001 Sb. se týká spotřebitelských úvěrů, nikoli úvěrů na koupi, výstavbu, opravu, údržbu nemovitosti, nicméně slušní poradci vám RPSN jistě sdělí i u hypotečních úvěrů. Ostatně, cílem tohoto zákona mělo být především zpřehlednění pro spotřebitele, tedy proč ne v celé šíři škály úvěrů...
Zejména u dlouhodobých úvěrů je přitom vliv poplatků někdy značně citelný. Klasickým příkladem jsou právě hypoteční úvěry. Pokud má například klient ve smlouvě sjednánu desetiletou dobu splatnosti, úrokovou sazbu 5 % p.a., jednorázově zaplatí poplatek 0,8 % a banka mu strhává poplatek za vedení účtu ve výši 100 korun měsíčně, zaplatí efektivní úrok stejný jako u úvěru se sazbou 5,51 % p.a, u kterého je měsíční i jednorázový poplatek nulový.
Zvýšení poplatku měsíčního ze 100 na 150 Kč a jednorázového ze 8 800 na 9 000 Kč například u úvěru s desetiletou splatností a sjednanou úrokovou sazbou 5 % p.a. zvýšilo efektivní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu.
Příklad úvěru na 1,1 mil. Kč - srovnání různých úroků, poplatků a efektivního úroku:
|
Částka úvěru 1 100 000 Kč |
Úrok: 10 let splatnost |
Poplatek: měsíčně |
Poplatek: |
RPSN při 10leté splatnosti s daň. odpočty při 32% daň. skup. |
RPSN při 15leté splatnosti s daň. odpočty při 32% daň. skup. |
RPSN při 20leté splatnosti s daň. odpočty při 32% daň. skup. |
| Poplatek 150 Kč měsíčně | 5,00 % | 150 Kč | 9 000 Kč | 3,88 % | 3,81 % | 3,77 % |
| Poplatek 100 Kč měsíčně | 5,00 % | 100 Kč | 8 800 Kč | 3,78 % | 3,72 % | 3,68 % |
| Bez poplatků | 5,51 % | 0 Kč | 0 Kč | 3,78 % | 3,78 % | 3,78 % |
| Při stejné RPSN s poplatky | 4,85 % | 150 Kč | 9 000 Kč | 3,78 % | 3,71 % | 3,67 % |
V tabulce si všimněme nejen vlivu poplatků na RPSN, ale též rozpětí vyhlašované sazby bankou při 10leté splatnosti úvěru: od 4,85 % po 5,51 % za stejné RPSN. V neposlední řadě z tabulky jednoznačně vyplývá, že delší doba splatnosti je pro klienty efektivně výhodnější. V příkladech se předpokládá daňová skupina klienta 32 % a samozřejmě RPSN je počítána za předpokladu stejné úrokové sazby a stejných poplatků banky po celou dobu splatnosti.
Kdo by měl RPSN hlídat?
Dozor nad dodržováním má Česká obchodní inspekce a neobsahují-li smlouvy, na které se zákon 321/2001 Sb. vztahuje, veškeré náležitosti, může dlužník uplatnit na banku či jiný subjekt nárok na uznání sazby ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy a uveřejněné v tomto období ČNB a ode dne uplatnění nároku přestávají platit smluvní ujednání o jiných platbách. Zákon samozřejmě nemá zpětnou účinnost.
Jelikož je propočet efektivního úroku (RPSN) složitý - počítá se iteracemi, doporučuji podívat se na kalkulačku např. České obchodní inspekce. Na Peníze.CZ si RPSN můžete spočítat pro váš konkrétní příklad.
Autorka působí ve společnosti Fenix Finance.
Měla by se RPSN povinně zveřejňovat u všech úvěrů? Je současná úprava postačující? Měl by zákon přímo říkat, při jak vysoké ceně úvěru již jde o lichvu?
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
