Zdroj: Shutterstock
Jaký je teď zájem o životní pojištění?
Průzkumy ukazují, že životní pojištění má přibližně polovina české populace. V Česku je dnes aktivních – ať už u rizikového, nebo investičního pojištění – téměř pět milionů smluv životního pojištění. Na taková data se můžeme dívat jako na poloplnou, nebo poloprázdnou sklenici.
Je tedy vůbec třeba o životním pojištění mluvit?
Určitě to je důležité a pozornost je potřeba věnovat i už uzavřeným smlouvám a kontrolovat u nich možné podpojištění. Mimo jiné třeba v případě zvýšení životních nákladů nebo s růstem počtu členů v rodině. Na místě je potom stanovit si částku, která dokáže řešit nepříjemné situace, včetně výpadku příjmu, a smlouvu upravit. Každopádně ze životního pojištění pojišťovny každý rok vyplácejí statisíce pojistných událostí.
Poradce výkonného ředitele České asociace pojišťoven s odpovědností za oblast pojištění osob a distribuce a předseda zkušební komise Akademie ČAP, která zajišťuje zkoušky odborné způsobilosti a služby následného vzdělávaní v pojišťovnictví. Je členem správní rady loni založeného Centra dlouhodobé péče, dceřiné společnosti České kanceláře pojistitelů, jejímž posláním jsou investice ČAP a členských pojišťoven do zkvalitnění a zvýšení kapacity zařízení sociálních služeb.
Jak se to číslo mění v čase?
Statistiky České asociace pojišťoven za loňský rok hovoří o víc než 418 tisících pojistných událostech. Jsou to úrazy, závažná onemocnění, invaliditu i úmrtí. To vychází na nějakých 1150 pojistných událostí každý den. Ve srovnání s rokem 2022 je to o téměř 20 tisíc událostí víc, růst je patrný i při srovnání s rokem 2021.
Čemu to přisuzujete?
Zejména je dnes mnohem snadnější pojistnou událost nahlásit. Procesy jsou digitalizované, stačí nahrát formulář a lékařskou zprávu na web pojišťovny. A do pár dní máte k dispozici peníze od pojišťovny. I díky tomu pojišťovny za loňský rok vyplatily klientům na pojistných událostech z rizikového životního pojištění téměř 10 miliard korun. Každopádně mnohem zajímavější, než celkový počet pojistných událostí je proměna jejich struktury.
Jak se mění?
Z dlouhodobého hlediska roste jak počet nahlášených pojistných událostí týkajících se invalidity, vážné nemoci nebo nesoběstačnosti, tak výše pojistného plnění v této kategorii. A čekáme, že čísla porostou i nadále. Populace stárne a stále víc lidí potřebuje dlouhodobou péči.
Růst lze očekávat i v souvislosti se vznikem nového typu pojištění, a to pojištění právě pro případ dlouhodobé péče. To zajistí v případě ztráty soběstačnosti výplatu měsíční renty, kterou může člověk použít třeba na zaplacení pečovatele, pečovatelského zařízení nebo náhradu příjmu rodinného příslušníka, který se o nemohoucího bude starat. Toto pojištění je navíc zahrnuto do balíčku daňově zvýhodněných produktů, se kterými si lze daňový základ snížit až o 48 tisíc korun ročně. Ukazuje to, že stát vidí tu potřebu mít možnost se zabezpečit na stáří.
Kdy bychom si měli tedy životní pojištění pořídit a na co bychom měli dát pozor při jeho sjednávání?
Je to trochu otřepaná fráze, ale čím dříve, tím lépe. Mladý člověk je zdravý a méně rizikový ze zdravotního hlediska, pojištění tak uzavře spíše za výhodnějších podmínek než řekněme klient středního věku, kde už se mohou objevovat různé zdravotní neduhy.
Jsou nějaké skupiny lidí, které nejsou pojistitelné? Co třeba onkologičtí pacienti?
Pojistitelný je určitě každý, jde o to, za jakých podmínek. Pokud se ale ptáte přímo na onkologické pacienty, tak u nich jsme se potýkali s určitým předsudkem, že je nikdo nepojistí. Není to pravda. Česká asociace pojišťoven loni dokonce vydala samoregulační standard tzv. práva na zapomnění, podle kterého pojišťovny, které k němu přistoupí, budou po určité době onkologickou diagnózu „zapomínat“. Zkrátka na ni při sjednávání pojištění nehledět. Každý zájemce o pojištění by tak měl poptat pojišťovny a zjistit přesné podmínky pro svůj případ.
Peníze BrandInsight: Partnerem článku je Česká asociace pojišťoven
Radim Zelený
Sdílejte článek, než ho smažem
