Češi, kteří si chtějí nechat spravit zuby či vyšetřit zrak v zahraničí, to už dva roky znají. Pro řadu Evropanů se ale chystá novinka. Evropská komise přišla minulý týden s návrhem směrnice o přeshraničních zdravotních službách. Ta má zajistit, aby kterýkoli občan Evropské uniemohl vycestovat za lékařským vyšetřením či zákrokem do jiné evropské země, nikdo mu v tom pokud možno nebránil a výdaje za léčbumu proplatila domácí zdravotní pojišťovna.
Češi mohou za určitých podmínek podstoupit operaci či jiné nemocniční léčení v zahraničí. Většinou to platí tehdy, pokud se v Česku takový zákrok neprovádí, nebo by pacient na něj musel příliš dlouho čekat. „Kdo chce vyjet do nemocnice v jiné evropské zemi…
Ještě než Komise návrh zveřejnila, strhl se kolem textu poprask. Nejhlasitější byla britská vláda. „Nebudeme nikdy financovat zdravotní turistiku z britských daní,“ prohlásilo tamní ministerstvo zdravotnictví. Komise přitom nechce udělat nic jiného, než sepsat pravidla pro nároky pacientů tak, jak je už dříve v několika rozsudcích stanovil Evropský soudní dvůr.
V Česku tato praxe, kterou chce Komise uzákonit, už funguje. „Češi mohou vyjet do zahraničí a nechat si tam bez nějakého předběžného souhlasu poskytnout mimonemocniční péči. U lékaře zaplatí ze svého účet a vrátí se s ním zpátky. Tady pacientova zdravotní pojišťovna posoudí, jestli se daná péče hradí z českého zdravotního pojištění, případně jestli musí zákrok třeba předepsat praktický lékař. Pokud je vše v pořádku, proplatí pacientovi částku, kterou by za stejnou péči pojišťovna zaplatila českému lékaři,“ vysvětluje Ladislav Švec, ředitel Centra mezinárodních úhrad (CMU).
Stejně má podle návrhu Komise fungovat poskytování péče cizincům v ambulancích v celé Evropě. To se týká služeb zubařů, očních lékařů či jiných specialistů. Jiná pravidla mají platit pro zákroky, u nichž je nezbytný pobyt v nemocnici. Dnes nejen v Česku platí, že nemocniční péči v zahraničí musí schválit zdravotní pojišťovna pacienta či jiný úřad.
Komise v prvním znění návrhu, který se dostal na veřejnost loni na podzim, chtěla zavést pro nemocniční péči stejná pravidla jako pro péči v ambulancích. Kvůli odporu některých členských států a frakcí v Evropském parlamentu ovšem ustoupila. Pacient by tedy měl mít právo vycestovat do jiného evropského státu, aby tam podstoupil operaci a aby mu domácí pojišťovna zákrok uhradila. Jednotlivé státy mu v tom ovšem budou moci bránit. Státy mohou podmínit výjezd za operací souhlasem patřičných úřadů, pokud by pacient mohl stejnou péči získat v domácí zemi, nebo pokud by odliv pacientů způsobil domácímu zdravotnímu systému vážné komplikace s plánováním a financováním nemocniční péče.
Jinými slovy, tam, kde si musí pacient žádat o souhlas s operací v zahraničíuž dnes, si o stejné povolení bude muset nejspíš žádat i v budoucnu. To bude podle názoru expertů i případ Česka. „Je ovšem třeba dodat, že české zdravotní pojišťovny vyhoví pacientovi na rozdíl od pojišťoven v okolních zemích mnohem častěji,“ říká Švec. Podle údajů CMU loni odjelo do zahraničí na vyžádaný lékařský zákrok 435 Čechů. Ve 390 případech se nechali ošetřit na Slovensku. Celkem tato péče v zahraničí stála 8,3 milionu korun.
Pacienti mohou narazit ještě na jednu překážku. Tou je poměrně neurčitá definice nemocniční péče, upozorňuje například Pascal Garel, šéf Evropské federace nemocnic a zdravotní péče. Komise vymezuje nemocniční péči jako péči, při níž musí pacient zůstat v nemocnicialespoň jednu noc. Nicméně dodává, že za nemocniční péči lze považovat i vysoce specializované zákroky, které lze provádět pouze v nemocnicích. Jednotlivé státy si přitom budou moci nemocniční péči definovat samy. To vytváří podmínky pro další omezování práva pacientů na vyžádanou zdravotní péči v zahraničí.
Komise chce rovněž zlepšit informovanost pacientů o možnostech ošetření v jiných státech EU. Každá země by měla vytvořit kontaktní místo, kde se pacient dozví všechny podmínky, za nichž může za ošetřením či operací vyrazit za hranice. Zatím si podle výzkumů veřejného mínění téměř třetina Evropanů a v některých zemích až polovina občanů myslí, že na vyšetření či operaci v zahraničí nemá právo.
Směrnice nyní musí schválit Evropský parlament a Rada Evropské unie. Kvůli volbám do Evropského parlamentu, které se uskuteční příští rok, se odhaduje, že by mohla začít platit nejdříve za dva roky. Pak by měly členské státy rok na její zavedení do svých právních řádů.
Jaké máte zkušenosti s lékaři v zahraničí? Jsou lepší než v Česku? Podělte se o zkušenost.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
