Jak program Impact First vznikl?
Projekt vznikl už před šesti lety díky spolupráci s Českou spořitelnou a její nadací. Viděli jsme, že neziskové organizace často svůj byznys staví na financování z dotací. Většinou nemají žádné volné prostředky, které by mohly investovat tak, jak by chtěly a potřebovaly. Učíme je hledat víc větví financování, aby jim přibyla svoboda. Je to nezáviděníhodná pozice, být závislý pouze na jednom zdroji, na tom, kdo zrovna sedí u rozdělování dotací a jak uvažuje.
Do češtiny by se sousloví „akcelerační program“ asi dalo přeložit jako urychlovač. Nebo prostě program, který má firmu, organizaci, spolek… nakopnout. Jde o řadu workshopů, školení, ale především konzultací s profesionály, během kterých si akcelerovaní ujasní svůj směr a cíl, zpevní základy firmy a také získají kontakty, které jim můžou dál pomáhat. Nejčastěji se akcelerátory věnují startupům, zaměření na neziskovky je spíš výjimka.
Kde se neziskovka může o vašem programu dozvědět?
Nejsnadněji přes naše webové stránky, které fungují jako rozcestník. Snažíme se ale o svojí práci také různě mluvit. Dokud to šlo a nebyl covid, pravidelně jsme dělali setkání, kam jsme organizace zvali. Jejich nosným tématem bylo, že nezisk nemusí končit v červených číslech a nemusí mít opravdu ne-zisk. Organizace může být udržitelná, může být v černých číslech, může plnit své poslání dlouhodobě, a ne stylem rychle získat peníze, utratit je za svoje poslání a rezignovat na rozvoj.
Mluvíte o udržitelnosti – myslíte ekologickou, nebo finanční?
Ano, to je, jak začínáme zjišťovat, problém slova udržitelnost. Pro někoho už je spojené jen se životním prostředím. V Impact Hubu ten koncept vnímáme šířeji. Chceme, aby vnitřní vztahy v projektu byly nastavené tak, že budou fungovat dlouhodobě. V nezisku je velké téma otců zakladatelů / matek zakladatelek. Těch, kteří to rozjeli a dělají to dlouho a je pro ně obtížné si postupně uvolňovat ruce. Jde nám tedy prvně o to, aby organizace byla nastavená udržitelně sama o sobě, teprve pak o to, aby přispívala prostředí kolem sebe. Tím mám na mysli vztahy s klienty a zákazníky, kteří mají dostávat hodnotu. A jako třetí je zde samozřejmě oblast, která pro mě osobně není jen o planetě, ale spíš o celkové budoucnosti. Věřím tomu, že věci, co děláme, by neměly by fungovat na principu po nás potopa, ale měly by mít pozitivní vliv na budoucí svět. Já, síť vztahů a planeta, tyto tři věci pro mě tvoří celek udržitelného podnikání.
Kolik projektů se do akceleračního programu ročně přihlásí?
Ročně míváme dva běhy. Přihlásí se nám kolem padesáti až šedesáti projektů. Akcelerujeme jich pak kolem dvaceti, takže si skutečně vybíráme. Neznamená to ale, že když se někdo přihlásil jednou, že už se nikdy dostat nemůže. Dáváme všem zpětnou vazbu a říkáme jim, ve které oblasti potřebujeme, aby se posunuli, než do toho budeme moct společně šlápnout.
Říkala jste, že za covidu nemůžete pořádat setkání. I samotné programy teď fungují online?
V ideálním světě napůl online, napůl offline. Od ideálního světa jsme ale daleko. Poslední rok nás naučil, že hodnotu jde předat i online, ale rozhodně ne tak, že se vezme offline program a jedna ku jedné se překlopí na síť. Nikdo nedá osmihodinové školení online. Mnohem víc pracujeme s předtočeným nebo psaným obsahem. Reálná setkání s lektorem pak koncentrujeme tak, aby byly maximálně na tři hodiny a fungovaly stylem otázek a odpovědí. Ale předáváni know-how je jen jedna část. To nejúčinnější na našich akceleračních programech je podle mě vztah s mentorem.
Co online svět přinesl, je to, že se program stal dostupnějším a je najednou celorepublikový.
Programová manažerka 12. běhu akcelerátoru Impact First pro společensky prospěšné projekty.
Čtrnáct let sama pracovala v neziskovkách – od dobrovolníka po ředitelku organizace. Od května 2017 hledá projektům se společenským dopadem správné mentory v Impact Hubu, našla už jich dvě stovky.
Jak takový mentor vypadá?
Mentor je někdo, kdo zná svět podnikání, naučil se o něm přemýšlet udržitelně, daří se mu to. Naši mentoři jsou velmi inspirativní, nebojí se sdílet všechny své přešlapy, chyby, které udělali, a cesty, díky kterým se posunuli.
Mentor se věnuje pouze jednomu týmu?
Ano. Vztah s mentorem bývá velmi intenzivní. Garantujeme dvě hodiny jednou za čtrnáct dní, ale většinou naši mentoři pravidelně konzultují třeba každý týden. V tom vidím obrovskou přidanou hodnotu.
Zaznamenáváte kvůli pandemii víc nebo míň zájemců?
Počet přihlášek zůstává stejný. Co se proměnilo, je nastavení týmů, část týmů teď bojuje o přežití, ty se nám nepřihlásí, nemají na to čas. Gastropodnik jsme za covidu neměli a nemyslím si, že by se teď přihlásil. Mají jiné starosti. Naopak se zvedají komunitní projekty.
Odráží nějak složení projektů, které se hlásí, co se ve společnosti děje?
Myslím si, že ano. Hodně se teď vracíme ke vztahům. Máme řadu projektů zaměřených na děti, které jsou už rok doma. Nebo na vztahy mezi rodiči, které se rozpadají, přibývá v nich hádek a domácího násilí.
Co jsou nejčastější chyby, se kterými za vámi organizace přicházejí?
První věc je, že nemají zpevněné základy. Stále v nich probíhá diskuze o tom, jak poskládat tým a rozdělit v něm role. Občas jim při vyjasňování mise dojde, že se zbytečně zaměřovali jen na malý výsek cílové skupiny. Poté to je určitě vztah k penězům nebo k vlastní hodnotě. Spousta z nich je zvyklá se upozadit, jelikož museli jít na ruku donorovi. Řada stále věří, že když mají skvělý produkt, bude se prodávat sám a nepotřebují marketing. A hodně z nich si myslí, že prodej je něco, co s neziskovým sektorem nejde dohromady. Okolo tohoto boříme mýty a ukazujeme, že prodej je především způsob komunikace.
Říkáte, že dobro a prodej jsou nejlepší kamarádi. Proč si to myslíte?
Já jsem se hezky propojila dvěma světy. Strávila jsem v nezisku 14 let a opravdu jsem si myslela, že prodej je něco, co dělají ti obchodní zástupci, nosí u toho kostýmky a používají cizí slova. Časem mi došlo, že pokud chci být úspěšná i v neziskovým sektoru, musím prodat minimálně svoje myšlenky, aby lidé věděli, proč je moje činnost důležitá. Tady v Impact Hubu si říkáme, že prodává každý, ať už dělá jakoukoliv pozici. Pokud prodej funguje jako forma dialogu, ze kterého obě strany odcházejí jako vítězové, tak jsou to dvě slova, která by měla stát vedle sebe a podporovat se.
Když se řekne prodávat nebo dokonce prodávat se může to mít negativní konotace. Jak bouráte zažitou představu, že nezisk by prodávat neměl?
Zkušenostmi absolventů především. Mně se moc líbí Soňa Parke, která sdílela jeden slavný TED Talk na téma kondomy v Africe. Je o tom, že v Africe mají všichni Colu, jelikož ta vymyslela cestu k zákazníkovi, ale když tam dovezou kondomy, nikdo je nepoužívá, protože nevědí, co jim můžou nabídnout. A v tom je podle mě prodej – umět prodat myšlenku tak, aby když do Afriky přivezeme kondomy, byly populárnější než Cola. Jeden z našich expertů napsal, že když z prodejního rozhovoru odejde jedna strana jako poražená, nebyl to prodej, ale zneužití. Toho se hodně bojíme, nevidíme, že nabízíme hodnotu, kterou od nás ten druhý také chce. Máme dojem, že druhého odrbeme, prodáme mu hrnce, které vůbec nechtěl, a jemu zůstane jen negativní emoce. Všímám si, že když to proběhne hezky ani tomu neříkáme prodej. Je to pro nás jen druh interakce.
Než jste pro Impact Hub začala pracovat, sama jste akcelerací prošla. Co nejdůležitějšího jste si odnesla vy?
Důležitost pohledu z venku a zkušenosti lidí, kteří doopravdy podnikají. To, že nezisk čerpá z dotací, nám brání přijmout zprávu, jestli o produkt je, či není zájem. Hodně jsem se naučila orientovat se na zákazníka a dostávat expertní názory. Dokud si produkt nekoupí někdo mimo okruh tří F – friends, family, fools, tedy přátelé, rodina a bláhoví – nevíte, jestli zájem skutečně je.
Vaší náplní práce pro Impact Hub je hledání mentorů pro akcelerační programy?
Ano, živím se tím, že hledám mentory.
Na základě čeho je vybíráte?
Mámě síť, kde jsou jak mentoři, tak experti. Já se zaměřuji na mentory. V programu procházíme třemi kroky – poznej svého zákazníka, vylaď si svůj tým a pak to hezky zabal a prodej. Potřebuji, aby mentor měl zkušenost s podnikáním, znal ten proces shora a byl jím schopen tým provést. Také sleduji motivaci mentorů. Ta nejčastější je, že chtějí předávat své know-how, protože sami udělali spoustu chyb a byli by tehdy vděční, kdyby jim někdo řekl, že je dělat nemusí. Druhá je touha po duševním občerstvení. Často jsou to lidé velmi ponoření do svého byznysu a mají rádi, když potkají něco jiného a můžou přemýšlet nad něčím jiným. Když slyším tyhle dvě motivace říkám si, že je to dobrý, to zapadne.
Akcelerační program Impact First má za sebou už jedenáct běhů, jak se vám z uplynulých daří čerpat pro ty nadcházející?
Myslím, že velmi úspěšně. Sledujeme týmy nejen ve chvíli, kdy skončí, ale i potom. Zajímají nás tři věci – jak se mění výše obratu, jak se proměňuje podíl financování z dotací a vlastních zdrojů a jak se proměňuje dopad, tedy kolik osob svou činností osloví. Nicméně býváme dál v kontaktu i po té měkké vztahové ose, to je velká studnice know-how. Spoustu toho nasbírám od mentorů, kteří nejsou u nás uvnitř a vidí věci z globálu. Po každém zavřeném běhu děláme společnou schůzku, kde si řekneme, co se dařilo a co ne. Věci se nám neustále mění pod rukama. Zjistili jsme třeba, že projektům, které potřebují pomoct s fundraisingem, nedokážeme tak dobře poradit, takže zájemce posíláme do jiného programu.
Dvanáctý běh má být na dlouhou dobu poslední, proč?
Bude poslední zaměřený tímhle způsobem.
Zaměřený na prodej?
Ano, na organizace, které se chtějí naučit změnit zdroje příjmu. Myslím si, že tu největší změnu udělala zkušenost s koronavirem. Rozhodli jsme se teď zaměřit na lokality, které nejsou centrální. Chceme podporovat lokální hybatele, aby se dařilo proměňovat i menší města tak, že z nich lidé nebudou odcházet do větších měst. Je dost programů, které učí, jak se stát komunitním lídrem. My chceme být o krok dál. Vzít komunitního lídra, který dovednosti má, a ukázat mu, jak to dělat dlouhodobě.
Impact First tedy končí, ale navazuje na něj jiný program.
Přesně tak. Inspirovaný tím, co jsme viděli během posledního roku. Tím, kdo se nám začal hlásit a kde je teď větší potřeba.
FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.
Natálie Dudová
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
