Evropská centrální banka (ECB) se vrací k aktivní podpoře ekonomiky států eurozóny. Dnes snížila svou depozitní úrokovou sazbu na nové rekordní minimum minus 0,5 procenta z dosavadních minus 0,4 procenta.
Zároveň oznámila, že od listopadu obnoví nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 517 miliard Kč) měsíčně. ECB se zavázala dluhopisy nakupovat do doby, než bude situace taková, že umožní úrokové sazby zvyšovat.
Banka tak reaguje na zpomalování hospodářského růstu a nízkou inflaci v eurozóně.
Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musejí za své peníze uložené u ECB platit, připomíná agentura ČTK. ECB se tímto způsobem snaží povzbudit komerční banky k poskytování úvěrů. Některé evropské banky na to v minulosti reagovaly zápornými úroky na vklady, ale i na úvěry.
Psali jsme: Za větší úspory vás banka potrestá. Zavádí záporné úroky
Hospodářský růst v eurozóně ve druhém čtvrtletí zpomalil o polovinu na 0,2 z 0,4 procenta v prvním kvartálu. Inflace v srpnu zůstala na jednom procentu, tedy hluboko pod dvouprocentním cílem ECB.
Na ekonomiku eurozóny má negativní vliv napětí v mezinárodních obchodních vztazích, přetrvávající nejistota kolem plánované odchodu Británie z Evropské unie i zpomalování hospodářského růstu v Číně.
Ještě nejste v depresi? Blíží se krize? Objevují se příznaky z let 2000 a 2007
ECB loni v prosinci ukončila program nákupů dluhopisů, jehož prostřednictvím v minulých letech napumpovala do ekonomiky nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur (zhruba 67 bilionů Kč).
Shrnutí Víta Hradila, analytika Raiffeisenbank
Rada Evropské centrální banky na dnešním zasedání schválila stimulační balíček na podporu evropské ekonomiky. V souladu s očekáváními trhu snížila depozitní sazbu o 10 bazických bodů na -0,50 %, ostatní základní sazby zůstaly zachovány. Depozitní sazba se má udržet na „této nebo nižší“ úrovni až do doby, kdy se evropská inflace přiblíží cíli, který se nachází lehce pod 2 %.
Balíček dále obsahuje odstupňování depozitní sazby na dvě různé úrovně. Část likvidity uložené u centrální banky tak nově nebude úročena záporným úrokem, nýbrž sazbou 0 %. Tento krok má ulevit komerčním bankám eurozóny, které v tuto chvíli trpí povinností platit za vlastní přebytečné peníze.
ECB zároveň odstartovala další kolo kvantitativního uvolňování. Plán zahrnuje nákupy aktiv v hodnotě EUR 20 mld. měsíčně počínaje letošním listopadem, bez specifikace jeho trvání. Předpokládá se, že by program měl být ukončen před začátkem příštího cyklu zvyšování sazeb ECB. Prezident Draghi na tiskové konferenci odmítl upřesnit, na jaké dluhopisy se banka při nákupech bude zaměřovat s tím, že bude jejich struktura analogická k předchozím kolům uvolňování. Poslední složkou nového balíčku pak bude spuštění programu TLTRO-III s úrokovou sazbou sníženou o 10 bazických bodů oproti původně plánovanému nastavení.
ECB zároveň zveřejnila svou novou makroekonomickou prognózu, ve které snížila odhad růstu HDP eurozóny pro roky 2019 na 1,1 % (z původních 1,2 %) a 2020 na 1,2 % (z 1,4 %), ale naopak zvýšila z 1,3 % na 1,4 % pro rok 2021. I u inflace, kterou se bankéřům dlouhodobě nedaří vytlačit do žádoucí úrovně, došlo k revizi odhadu směrem dolů. Pro rok 2019 tak nyní čeká 1,2 % místo 1,3 % a pro rok 2020 1,0 % místo původních 1,4 %.
Draghi ve své řeči uznal, že ekonomický růst eurozóny znatelně zpomaluje, jak dokumentují hlavně data z průmyslu. V této souvislosti zopakoval svou tezi, že měnová politika už pro podporu evropské ekonomiky udělala mnoho a na řadu by měla přijít fiskální expanze v jednotlivých státech, pokud jim to dovoluje jejich zadlužení. Ohledně inflace, která se vytrvale drží poblíž 1 %, tedy hluboko pod cílem, Draghi odmítl diskutovanou možnost změny samotného inflačního cíle směrem nahoru, což by podle jeho názoru nic neřešilo.
Trh na rozhodnutí bankéřů reagoval nejprve tlakem na euro, které krátkodobě oslabilo proti dolaru i koruně, nicméně následovala téměř okamžitá korekce a výsledný posun tak zatím není nijak dramatický – EUR/USD 1,10 a EUR/CZK 25,86. Podobný vývoj prodělaly i výnosy na dluhopisech evropských zemí, které nejprve prudce poklesly, aby se následně vrátily na předchozí úroveň.
