Donald Trump a Jean-Claude Juncker se dohodli, že Amerika a Evropská unie budou jednat o nulových clech a nulových subvencích na průmyslové zboží (s výjimkou aut). Co víc, ve společném prohlášení ujistili, že chtějí odbourávat obchodní bariéry i v dalších odvětvích.
Šéf Evropské komise slíbil, že Evropa nakoupí americkou sóju i americký zemní plyn. Odpískal také druhou sadu odvetných cel za americké tarify na ocel a hliník, která měla zahrnout například kopírky. Americký prezident za to ujistil, že přestane hrozit novými cly (zejména na německá auta).
Junckerovy polibky kamsi pod Trumpovo ucho udělaly své a POTUS jako kdyby najednou roztál. „Juncker ví, jak si ochočit Trumpa,“ poznamenal rakouský deník Der Standard.
Zatímco až donedávna Trump označoval Evropskou unií jako „foe“ (cosi mezi protivníkem a nepřítelem), po dostaveníčku s Junckerem tweetoval, že Evropská unie a Spojené státy „se vzájemně milují“ („love each other“).
Vypadá to tedy téměř idylicky. Jenže iluze stranou. Sázka na obrat je příliš riskantní. Předpokládejme zatím jen dočasné a křehké příměří v jedné ze začínajících obchodních válek Donalda Trumpa.
Z reálného socialismu
Trump se po jednání s Junckerem snažil předvést Američanům jako „dealmaker“, tedy ten, kdo ovládá umění vyjednávat (viz jeho autobiografii The Art of the Deal). Ve skutečnosti s Junckerem vyjednal houbelec.
„Zástupci Evropské unie mi řekli, že začnou okamžitě kupovat sóju od našich skvělých farmářů. A taky budou kupovat velké množství LNG [zkapalněného zemního plynu],“ tweetoval americký prezident poté, co se v Bílém domě setkal s unijním šéfkomisařem.
ČERSTVÝ FINMAG
Evropská ruleta. Tisíce Gambijců každý rok vyrážejí za lepším do Evropy. Cestu každý desátý zaplatí životem. Markéta Kutilová na místě zjišťovala, co je na riskantní „zadní trasu“ žene.
Jak být menší kretén. Recept v rozhovoru s Petrem Ludwigem. Dál v něm najdete: dlouhověkost (podle vzoru Japonsko), boj s prokrastinací (čím dál tužší) a drogy (ale chytré).
Téma čísla: vzdělání. Státní maturita. Průšvih s vysokými školami. Budoucnost v online kurzech. IT gramotnost pro školáky. Analýzy, deprese, komentáře, naděje.
Taky vám to připadá jako prohlášení z éry reálného socialismu a centrálně řízené ekonomiky?
Copak Juncker může nakupovat sóju a plyn? Takový obchod záleží především na soukromých firmách, na jejich zájmu, nikoli na zájmu Jeana-Clauda nebo Donalda.
Slibem nezarmoutíš
Televize CNBC cituje Paula Donovana, hlavního ekonoma UBS Global Wealth Management, který označil za vítěze schůzky Junckera: „Cla na evropská auta byla odvrácena výměnou za nic.“
Evropané sotva budou dovážet ve velkém zkapalněný plyn z Ameriky. Zemní plyn dopravovaný plynovody z Ruska nebo Norska je výrazně levnější. Kromě toho byl měl být příští rok dokončen plynovod NordStream 2, který bude po dně Baltu přivádět další plyn z Ruska do Německa.
Ani američtí obchodníci s Evropou příliš nepočítají. Deník The New York Times píše, že LNG budou dál vozit přednostně do Asie (mimo Čínu) a Latinské Ameriky, kde jsou ceny vyšší.
Americká sója, na rozdíl od amerického plynu, se ale stává pro evropské obchodníky cenově zajímavou. Od ledna zlevnila o 13 procent, její cena spadla na desetileté minimum.
Je to důsledek Trumpovy obchodní války s Čínou. Americká sója spadá mezi produkty, na které Číňané uvalili odvetná cla ve výši 25 procent. Její místo na čínském trhu tak bude nahrazovat sója z Brazílie. „Zbytek světa se proto obrátí k americké sóje,“ předpovídá Pedro Dejnek, partner ze MD Commoditie v rozhovoru s agenturou Bloomberg.
Tento vývoj ale není podmíněn Junckerovými sliby. Lišák z Lucemburku to ví, jen využil situaci na trhu. Proč ne? Slibem přece nezarmoutíš.
S prstem na spoušti
Také Trump ale žádné bolestivé ústupky neudělal. Cla na ocel a hliník ponechal, byť v prohlášení schůzky se píše, že se o nich bude jednat, stejně jako o odvetných clech Evropské unie na harleye, bourbon, džíny, arašídy a další zboží.
Kromě toho newyorské Timesy píšou, že ministerstvo obchodu na Trumpův pokyn a bez ohledu na jeho romanci s Junckerem pokračuje v šetření, jestli auta dovážená z Evropy neohrožují americkou národní bezpečnost. Jeho kladný výsledek (je absurdní, přesto se dá předpokládat) by prezidentovi umožnil vyhnout se tomu, aby cla schvaloval Kongres. (Obchodní zákon dává americké vládě v zájmu bezpečnosti právo stanovit dovozní tarify v libovolné výši.)
Takže žádný zvrat. Jen příměří s prstem na spoušti, které potrvá do té doby, dokud bude vyhovovat Trumpovým zájmům v domácí politice. Padnout může s jeho každým dalším tweetem.
