Jak těžký rok čeká naši ekonomiku?
Úzce to souvisí s očkováním. Dokud neproočkujeme 60 až 70 procent lidí, bude to ještě nepříjemné. Ale i když jsou zatím průtahy, věřím, že si systém sedne a už v létě se dostaneme na rozumná čísla. Ekonomika nastartuje, panika pomine, i domácnostem se bude lépe dýchat.
Je naše ekonomika pořád v dobré kondici, nebo už se hlásí únava?
Jsem přesvědčený, že je víc fit, než slyšíme z médií. Ať se podíváme na míru nezaměstnanosti, inflaci, zadluženost státu a domácností, nebo předpokládaný vývoj HDP, vedeme si dobře. I když některá čísla, třeba nezaměstnanost, se o něco zhorší. Pocit krize je dost způsobený mediální masáží. Psychický faktor je hrozně důležitý. A když si každý večer pustíte zprávy a hodinu posloucháte o covidu a paralyzovaných oblastech ekonomiky, je to na zblbnutí. Mělo by se mluvit i o segmentech, které fungují podobně nebo lépe než před rokem. Je mi ale jasné, že říct tohle majiteli restaurace, tak se mnou vyběhne.
Netiká časovaná bomba ve veřejných financích? Schodek rozpočtu stoupá do nebes…
Když se podíváme do statistik Eurostatu na zadlužení vůči hrubému domácímu produktu, jsme na velmi dobré úrovni – kolem 39 procent. Průměr Unie je zhruba 90 procent a některé vyspělé ekonomiky, třeba Británie nebo Belgie, jsou dokonce nad stovkou. Dobře jsme na tom i co se týče zadlužení domácností. Nejvyspělejší země jako Holandsko nebo Dánsko mají málo zadlužený stát a hodně zadlužené domácnosti. U těch v problémech, jako je Řecko a Španělsko, je to opačně. V Česku je málo zadlužený stát i domácnosti, tak bych se dalšího vývoje nebál.
Takže jihoevropský scénář nás nečeká?
Zadlužení určitě poroste. Říkám to nerad, ale můžeme si to dovolit. Což samozřejmě nesmí být výmluva pro zbytečné utrácení. Zadlužování státu mě samozřejmě trápí. Jihoevropský scénář nás ale nečeká.
Co si myslíte o rušení superhrubé mzdy?
Jsem zastánce snižování daní, ale načasování téhle změny není zrovna taktické. Pro státní kasu to znamená další zářez za 80 až 90 miliard korun.
V říjnu nás čekají volby do Poslanecké sněmovny. Nepřijdou rozdávací orgie?
Snad ne. Ale nabízí se to. Ostatně dá se říct, že rozdávací orgie už máme. Politici budou určitě v pokušení, ale jsou pod veřejnou kontrolou. Přední ekonomové ani novináři jim nic nedarují. Stačí se podívat na vzkaz vládě od členů NERV, aby už s rozdáváním nebláznila. Že můžeme sáhnout do portmonky, neznamená, že bychom měli nekoncepčně vyhazovat.
Můžou být české banky v klidu, že nezačne růst počet lidí s problémy při splácení úvěrů?
Ano, můžou, hlavně díky vysoké kapitálové přiměřenosti. A díky tomu, že už vytvořily k ohroženým úvěrům desítky miliard opravných položek. Podle statistik ČNB se v prosinci sice o něco zvýšil podíl nevýkonných úvěrů u podniků meziročně z 3,2 na 4,15 procenta a u spotřebních úvěrů z 3,99 na 5,08 procenta, pořád je to ale světelné roky od maxim před pěti lety. Hypotéky se naopak v pandemickém roce zlepšily.
Banky si libovaly, kolik klientů se přesunulo do online prostředí…
A nejde jen o klienty, ale i o zaměstnance. V centrále jakékoli banky to teď vypadá jak v domě duchů. Místo tisíců zaměstnanců jen vrátný a pár desítek lidí. Neuvěřitelné je, že to funguje úplně stejně, bez jakéhokoli reálného omezení. Už je jasné, že banky budou měnit obchodní modely i personální politiku.
Zároveň se bankám citelně snížil zisk. Bude na další inovace?
Může se stát, že banky budou při utrácení obezřetnější, ale digitalizace a automatizace procesů jsou v takovém stádiu, že je nejde zastavit. Miliony lidí se utvrdily v tom, že můžou fungovat jen přes internetové bankovnictví a telefon. Že na pobočku opravdu nemusí. Předtím to byla pro spoustu lidí jen teorie, teď si to na vlastní kůži vyzkoušeli a zjistili, jak je to vlastně pohodlné.
Další oblast, kde mohla pandemie výrazně zamíchat kartami, je realitní trh. Dočkáme se tolikrát předpovídaného poklesu cen nemovitostí?
Nemovitosti na ceně neklesnou. V lepších lokalitách ceny budou dál růst a myslím, že ani v těch horších nepůjdou dolů. Málo se staví. Aby se dokázala nasytit nabídka, muselo by se stavět dvojnásobně. To jediné může vývoj na nemovitostním trhu zásadněji změnit.
Loni v květnu jste se na Twitteru sázel, že průměrné ceny nemovitostí v Praze neklesnou do dvou let o 20 procent a víc. Předpokládám, že byste si ještě přisadil…
Rozhodně. V letech 2008 a 2009 během krize spadly ceny nemovitostí o deset patnáct procent, ale něco podobného je teď takřka nemožné. A i tehdy se ceny do roka vrátily zpátky.
Překvapila vás loňská rekordní poptávka po hypotékách?
Naprosto. V březnu jsem čekal, že útlum je nevyhnutelný. Ale ukázalo se, že ve chvíli, kdy se lidi cítí být ohrožení krizí, myslí na zabezpečení do budoucna. Což znamená i to, že si kupují vlastní nemovitost.
Dá se čekat i letos podobný vývoj?
Spíš ne. Ještě pár měsíců po dobu největšího zápolení s pandemií se trend asi nezmění, ale pak už se to otočí. ČNB zvýší sazby, to se projeví v rostoucích úrocích hypoték, takže se omezí i poptávka.
Je dobře, že ČNB během pandemie uvolnila pravidla pro žadatele o půjčky na bydlení?
Já to ocenil. Chápu, že se ČNB bojí nemovitostní bubliny, zároveň jsem ale přesvědčený, že banky jsou schopné si pohlídat riziko samy.
Když jsem dělal v lednu rozhovor s centrálním bankéřem Alešem Michlem, říkal, že by i po skončení pandemie u žádostí o hypotéky sledoval jen poměr půjčky k hodnotě nemovitosti. Co vy na to?
Že je to můj člověk. K parametrům, které posuzují výši dluhu žadatele a jeho příjmy, bych se už nevracel. Scoringové modely bank jsou natolik sofistikované, že další omezení nepotřebují. Jsou mnohem komplexnější. Teď mi opravdu dává smysl, aby se půjčky na bydlení omezovaly jen tím, že má člověk k hypotéce deset až dvacet procent ze svého.
Ondřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem