Podle informací ministerstva financí hospodařil státní rozpočet ke konci února s deficitem necelých 5 miliard korun, a byl na tom tedy zhruba o 1,7 miliardy korun lépe než za stejné období loni. Vděčí za to výraznému zvýšení příjmů, absolutně o 20,5 miliardy. Určité překvapení přineslo inkaso daně z příjmu fyzických osob. Ve svých výhledech ministerstvo financí uvažovalo o propadu těchto příjmů za celý rok 2008 meziročně o 11,7 procenta. Za první dva měsíce letošního roku přitom výběr této daně ve srovnání s loňskými prvními dvěma měsíci vzrostl o 5,7 procenta.
Částečně je tento růst způsoben tím, že v lednu se ještě vybírala daň z příjmů prosincových, a tedy vyměřovaných „starým“ způsobem. V únoru se projevil vliv daňové reformy. „Zavedení nové patnáctiprocentní daně z tzv. superhrubé mzdy tak evidentně zaskočilo státní úředníky a pravděpodobně i mnohé její oponenty. Příznivci této daně nejspíš zdůrazní její motivační roli a budou mít pravdu,“ říká Vladimír Pikora, hlavní ekonom společnosti Next Finance. „My se však domníváme, že v pozadí růstu inkasa stojí hlavně překvapivě rychlý růst mezd a růst zaměstnanosti v ekonomice, se kterým návrh rozpočtu nepočítal.“
Další vysvětlení může spočívat v přestupu velkého počtu zaměstnanců a výdělečně činných osob z nejnižšího dvanáctiprocentního daňového pásma na jednotnou patnáctiprocentní daňovou sazbu. „Zatím to nelze potvrdit, protože chybějí reálná čísla, ale signály o růstu mezd a dalších příjmů naznačují, že by se to mohlo týkat velké skupiny lidí,“ připouští daňový poradce Leo Ferenc.
Ministerstvo financí dlouhodobě podhodnocuje tempo hospodářského růstu a předpovědi výběru daně. Prakticky celý minulý rok ekonomika rostla rychleji, než předpovídalo MF, a také výběr daní převyšoval rozpočtové plány. „Plnil se tak bezpečnostní polštář, díky kterému skutečný deficit státního rozpočtu byl nižší, než jak ho schválil parlament,“ vysvětluje Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank.
Nynější rozdíl mezi očekávanými příjmy a skutečností je však natolik velká, že nad skutečným důvodem zatím analytici váhají. „Chybějí podrobnější údaje, může to být technická záležitost,“ říká Michl. Rovněž Pikora připouští, že růstem ekonomiky, zaměstnanosti a platů se růst inkasa daně z příjmů beze zbytku nevysvětluje.
Neméně problematické je vysvětlení zvýšení výdajů státního rozpočtu o 12,2 procenta. Chudých ani nezaměstnaných lidí nepřibývá, lze tedy uvažovat prakticky jen o vlivu valorizace sociálních dávek. „Čekal bych, že vláda pravého středu začne svou politiku směřovat tak, aby se tempo růstu státních výdajů přiblížilo tempu růstu hrubého domácího produktu,“ říká Michl. „Nejde přitom jen o sociální výdaje, ale také o dotace podnikům a rozpočtovým institucím, investice státu do infrastruktury a další.“
Ministerstvo financí předpokládá nárůst výdajů za celý letošní rok o 1,4 procenta ve srovnání s loňskem.
Věříte v prospěšnost vládních daňových a dalších reforem? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
5. 3. 2008 10:11, Lázslo
No to snad nemyslí p.Pekař vážně, když tvrdí: "Zavedení nové patnáctiprocentní daně z tzv. superhrubé mzdy tak evidentně zaskočilo státní úředníky a pravděpodobně i mnohé její oponenty." Naopak dává oponentům za pravdu, když tvrdili, že na novém danění prodělá většina, především střední třída a že Kalousek nemluví pravdu, když tvrdil, že všichni vydělají. Výsledky potvrzují obavy oponentů a usvědčují Kalouska ze lži.
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.