Zvýhodnění stravenek je postaveno na mylném základě

| rubrika: Co se děje | 25. 2. 2008 | 14 komentářů
Zvýhodnění stravenek je postaveno na mylném základě
Tahanice o osud daňového zvýhodnění stravenek se přesunuje na půdu parlamentu. V boji za jeho zachování se ovšem často používají nepřesné argumenty a předpoklady.

Stravenkový systém je soukromý byznys provozovaný několika společnostmi. Stravenková firma prodá stravenky podniku, státní instituci či úřadu, zkrátka zaměstnavateli, a ten je s výraznou slevou prodává svým zaměstnancům.

Celý systém funguje takto: Stravenka má například hodnotu 75 korun, zaměstnanec zaplatí 34 Kč a zaměstnavatel mu přispěje zbývajících 41 korun. Těchto 41 korun může zaměstnavatel uplatnit jako daňově uznatelný náklad, obecně si může ze základu daně odečíst až 55 procent z hodnoty stravenek.

Nyní se připravuje novela zákona o dani z příjmu, která by tuto výsadu stravenkám odebrala. Firmy by tedy díky nim na daních už neušetřily. Stát by do rozpočtu získal skoro miliardu korun. Jenže proti zrušení daňového zvýhodnění jsou odbory, parlamentní opozice i zástupci zaměstnavatelů.

Daňové výhody stravenek přetrvávají na základě domněnky, že zaměstnavatel má povinnost zajistit zaměstnancům teplé jídlo, pokud pro něho vykonávají práci nejméně šest hodin v kuse. To je oběd pro ranní směnu a večeře pro odpolední, respektive noční. Taková povinnost ale ve skutečnosti neexistuje.

Podle zákoníku práce má zaměstnavatel pouze povinnost umožnit zaměstnanci stravování. Zaměstnavatel může stravování zajistit, připomíná zákoník práce, ale z toho nevyplývá, že musí. Jestliže tedy zaměstnavatel není k zajištění stravy pro zaměstnance nucen zákonem, není ani důvod, proč by měl být za tuto činnost daňově zvýhodněn.

Je pravda, že velké společnosti a instituce, které provozují vlastní zaměstnaneckou kuchyni a jídelnu, si náklady na stravování z daňového základu odečítají, ovšem kromě hodnoty použitých potravin. To je jeden z argumentů obhájců stravenek.

Jedním z důvodů, proč se podniky závodních jídelen zbavily a provozují je dnes často specializované firmy, je zjednodušení agendy stravování. Organizace sama se pak nemusí starat o provoz kuchyně a jídelny. „Ale i když závodní kantýnu provozuje samotná organizace a jídlo v ní je relativně levnější, než třeba v restauraci, buď tato organizace skutečně šetří náklady, nebo svým zaměstnancům na stravu přispívá. Ale ze svého čistého zisku,“ říká daňový poradce Leo Ferenc.

Stravenky zvýhodňují daňově i zaměstnance. Rozdíl mezi zaměstnancem uhrazenou částkou a skutečnou hodnotou stravenky se nepřiznává jako nepěněžní odměna a tedy se ani nezdaňuje. „Stravenky mají zcela zvláštní, nesystémovou daňovou úpravu. Představují fakticky výjimku, která jako taková jednak zvýhodňuje skupinu zaměstnavatelů, kteří se rozhodli stravenky zaměstnancům poskytovat, a zaměstnanců, kteří stravenky používají. A jako výjimka také celý daňový systém komplikuje,“ dodává Ferenc.

Za zachování výhod pro stravenky lobbují z pochopitelných důvodů i provozovatelé restaurací. Těm stravenkový systém udržuje stálou klientelu strávníků.

Celý stravenkový  problém by se dal vyřešit několika způsoby. Firma či státní instituce může zaměstnancům přispívat na stravu například z fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP), jehož existence a rozpočet bývá zakotven v kolektivní smlouvě s odbory. FKSP je organizacemi, které jej mají, dotován z čistého zisku (po zdanění). Další možností by bylo snižovat zaměstnancům základ daně z příjmu o určitou zákonem stanovenou paušální částku na stravování v zaměstnání. „Jinou možností je, že by zaměstnanec od zaměstnavatele obdržel stanovenou finanční částku jako příspěvek na stravování,“ říká Ferenc. Pak už by bylo jedno, jestli takový příspěvek zaměstnanec použije na nákup jídla, piva či cigaret.

Co si myslíte o případném zrušení daňového zvýhodnění stravenek? Podělte se o názor.

 

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

-7
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 14 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

25. 2. 2008 0:56, HonzaH

Já jsem pro daňové úlevy na všechny činnoti, které stát podporuje nebo by mohl podporovat pro jejich příznivý vliv na prosperitu nebo život obyvatel. Odpočet z daňového základu by mohl mít každý poplatník za to, že vykonává zaměstnání - to už teď má formou slevy na dani. Zrušení stravenek by se mohlo kompenzovat jejím zvýšením. Při rovné dani je jedno, jestli je použit mechanismus odpočtu ze základu nebo slevy na dani, avšak současná úprava se superhrubou mzdou je tak pitomá a nelogická, že to někdo navrhl tak, aby naschvál lidi nasral. Když třeba dcera - studentka - si vydělá 10K na dohodu, dostane 8.500 čistého. V pořádku. Proč ale v případě, že zaměstnavatel jí chce dobrovolně platiti soc. a zdr. pojištění, tak jí to přičtou k daňovému základu a v čistém dostane o 500 míň. Stejně z toho nikdy důchod neuvidí, tak to musí zaměstnavateli rozmluvit a raději si sjednat víc menších poměrů na dohodu, ze kterých se to neplatí.

+78
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

25. 2. 2008 1:01, HonzaH

Na druhé straně je tu ten problém, že s penězi navíc, které by každý dostal jako slevu na dani, by mohl každý disponovat svobodněji. Mnozí by do té restaurace na oběd nezašli a koupili by si 3 rohlíky se sejrem. To se pochopitelně nelíbí stravenkové lobby a restauratérům. HDP by se určitě nesnížilo, protože zaměstnanci by ty peníze zcela jistě utratili za něco jiného.

-8
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (14 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.