Velké dluhy malého Česka. Schillerová trumfla Kalouska

Korona odeznívá, ale sázky se zvyšují. Nejnovější, v pořadí třetí novela zákona o státním rozpočtu, kterou kabinet předložil Sněmovně, předpokládá, že schodek rozpočtu se prohloubí na 500 miliard korun. Státní dluh by tak na konci roku měl dosáhnout 2,12 bilionu korun.

Patří se připomenout, že před koronou byl deficit naplánován na 40 miliard korun. Poté vláda prosadila 200 miliard, a krátce nato na její žádost Sněmovna přihodila k této sumě dalších 100 miliard. V novele druhé novely vláda seškrtala na straně příjmů dalších 63 miliard a výdaje si zvýšila o 137 miliard.

Pro našince to jsou cifry z jiného světa, stěží představitelné. Názornější může být, když je přepočteme na hlavu – jsou to ostatně naše dluhy, protože stát nemá jiné peníze než peníze těch, kteří platí daně.

Pokud by tedy vláda koncem roku vskutku zatnula do futra pětisetmiliardovou sekeru (500 000 000 000 korun), dluh každého Čecha by vyskočil ze 153 500 korun na konci loňského roku na 198 300 korun. A to jen v případě, že nebude následovat novela třetí novely, která zvýší deficit třeba na 800 miliard.

Už teď je přitom patrné, že ve srovnání s 500 miliardami vypadá „deficitový rekord“ ministra financí Miroslava Kalouska v časech globální krize (2009) ve výši 192 miliard jako plochá historka okresního formátu.

Nesnesitelná lehkost deficitů

Je logické, že vláda, která vypnula ekonomiku, musí podpořit plynulý tok financí podniků, domácností i státních institucí a je jasné, že to bude něco stát. Zarážející je ale to, s jakou lehkostí žádá o další stovky miliard. V důvodové zprávě novely se nezatěžuje s popisem, jak peníze využije.

Upozorňuje na to i Národní rozpočtová rada. „Vzhledem k nejistotě spojené s budoucím ekonomickým vývojem by bylo vhodné s případným dalším navyšováním deficitu nad rámec stávajících 300 miliard vyčkat na předběžné údaje o vývoji ekonomiky za druhé čtvrtletí a předstihové ukazatele na druhou polovinu roku,” píše se v jejím nejnovějším prohlášení.

Z vládního návrhu vlastně vyplývá, že kabinet žádá 63 miliard na krytí ztrát v příjmech a 137 miliard, které si ponechá jako rozpočtovou rezervu.

Co víc, s obdobnou lehkostí, s jakou oznamuje vyšší a vyšší schodky rozpočtu, upozorňuje ministryně financí také na to, že s deficity v řádech stovek miliard je nutné počítat nejen letos, ale také v příštích letech. Z Babišova tábora se přitom ozývá odhodlaný chorál „Ktož sú boží (vládní) investoři“ a z Lidového domu „Koupím já si koně vraný (ze státní podpory)“.

K tomu se dá podotknout, že letos na podzim budou krajské volby a příští rok ty nejdůležitější – sněmovní. A za stamiliardové schodky se může skrýt hromada volebních dárků.

Blížící se termín voleb je také patrný na ministryni financí. Alena Schillerová, podle českého Forbesu nejvlivnější žena Česka, ještě nedávno prohlašovala, že „nechce být odpovědná za nejhorší schodek rozpočtu v historii“. Poté, co předložila už tři nejhorší rozpočtové schodky, tohle ujištění nepřipomíná. Zato zdůrazňuje: „Chceme masivně investovat.“  

Povolená ohlávka

Je ale jasné, že koronadeficity jednou musí skončit – a radši dřív než později. Mimo jiné proto, že Česko není Amerika a koruna není dolar. „Malé české ekonomice dluhy nikdo neodpustí," upozornila předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v rozhovoru pro časopis Ekonom.

Andrej Babiš tvrdí, že se všichni můžou přetrhnout, aby vládě levně půjčili. Pravda, rating je dobrý a situace zatím není tak vážná, aby byla zoufalá. Český dluh by koncem roku měl být někde kolem čtyřiceti procent hrubého domácího produktu, což je, poměřováno „zbytkem Evropy“, slušný výsledek.

Omezit se přitom vláda nemusí ani v příštím roce, protože si nechala od sněmovny povolit fiskální ohlávku. Poslanci na její žádost rozmělnili pravidla pro rozpočtovou odpovědnost. Vláda tak může dluh bezstarostně prohlubovat i před volbami do Sněmovny.

Kabinet s tím počítá. Schillerová už prohlásila, že konsolidace rozpočtu potrvá sedm let. To ale bylo v době, kdy byl na stole teprve dvousetmiliardový deficit. S pětisetmiliardovým schodkem se může ještě nějaký rok nastavovat.

Tak, či onak, na tom tolik nesejde. Zmíněný výhled míří daleko za nynější volební období. Tato vláda finance konsolidovat nebude. Zato bude konsolidovat moc i volební preference a dělat dluhy.

Nový Finmag už ve čtvrtek! Co v něm taky bude

Zdroj: Shutterstock

Peter Bednár 

o dokumentárním seriálu Tiger King: „K white trash patří žárlivá hrdost na životní styl, s okamžitým vyřizováním účtů rvaním. Už Alexise de Tocquevilla zarazilo při jeho cestách Amerikou v první třetině devatenáctého století nápadné množství mužů bez nosů, uší, rtů a očí, vyškrábaných a utrhaných při opileckých bitkách o čest.“

Pavel Jégl 

o akcích a podnicích, které zrušila korona. A o ekonomických dopadech na pořádající. „Pivní festival na internetu neuspořádáte. Bavorům tak nezbylo než poprvé od čtyřicátých let odvolat Oktoberfest. Pro bavorskou ekonomiku to znamená ztrátu více než miliardy eur. Riziko rozpoutání další vlny epidemie by však bylo vysoké.“

František Kalenda 

o tom, jak se ve Venezuele rozjela těžba zlatého zlata, když černé zlato přestalo zemi živit. A spolu s těžbou kvete korupce, gangsterské násilí a přibývá malárie, kterou kdysi Venezuela mýtila přímo příkladně.

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem