Náš odborník na dotace. Babiš bojuje o miliardy pro chudší země EU

| rubrika: Komentář | 20. 2. 2020 | 13 komentářů
Premiér Babiš se dnes v Bruselu účastní mimořádného zasedání Evropské rady. Na jednání o rozpočtu EU na roky 2021 až 2027 jede zabojovat proti snižování přerozdělování peněz od bohatších zemí chudším. Že v příštím rozpočtu můžeme být čistí plátci, ne příjemci, to ho nezajímá.

Evropská unie trochu připomíná rodinu, od které odešel otec živitel. Je sice možné, že v rámci nových dohod s Unií se nakonec Velká Británie uvolí, nebo spíš bude donucena podobně jako Norsko nebo Švýcarsko za přístup na jednotný trh něco platit. Ale zatím i je pravděpodobnější jiná varianta. Totiž že Londýn po roce 2020 nic platit nebude.

Stranou teď nechejme chaos, který hrozí, když nedojde k dohodě na pravidlech vzájemného obchodování po konci letošního roku, kdy končí přechodné období, ve kterém se jede podle dosavadních pravidel. Britský premiér Boris Johnson i v půlce února vypadá, jako by pořád oslavoval brexit a neuvědomoval si, co se musí (a nedá) za deset a půl měsíce stihnout. Ale i kdyby to s Británií nějakým zázrakem klaplo, obchod běžel nerušeně dál, peníze už z Londýna do unijního rozpočtu chodit nebudou. Evropský rozpočet bude chudší.

Samozřejmě i Británie z rozpočtu Evropské unie čerpala, dohodla si určité úlevy, ale suma sumárum její odchod pro něj znamená minus 12 miliard eur ročně; v přepočtu na koruny 300 miliard, za sedm let nějakých 2,1 bilionu korun. Budou chybět.

A do toho dneska přijíždí do Bruselu na summit partička unijních puberťáků, kteří si za šestnáct let členství zvykli na své pravidelné kapesné. A chtějí ho v nezměněné výši dál, ačkoli jeden živitel odchází a alimenty zjevně platit nehodlá. Výpadek příjmu domácnost pocítí: buď se na něj ostatní členové budou muset složit, nebo se budou muset uskrovnit ve výdajích. Jenže to „noví“ členové, kteří si udělali skupinu „přátel koheze“ nechce slyšet.

Andrej Babiš: Jednání bude velice těžké, protože výchozí stanoviska čistých plátců a nás, kteří peníze z Evropské unie dostáváme, jsou diametrálně odlišná. Původní návrh Evropské komise znamená snížení evropských fondů na období 2021 až 2027 o 181 miliard.

Spočítadlo

Spolek Přátel koheze

Politika koheze neboli soudržnosti vychází z předpokladu, že Unie bude jako celek dobře fungovat, když v ní nebudou velké rozdíly v životní úrovni. Proto se zaostalejší regiony už desítky let dotují. Obrátky přerozdělování nabralo po rozšíření Unie směrem na jih na konci osmdesátých let a pak s přípravou na vstup a vstupem někdejších sovětských satelitů a republik. V novém finančním rámci EU na roky 2021—2027 se předpokládá sesekání peněz na kohezní politiku zhruba o 180 miliard korun.

Přátelé koheze je neformální uskupení států zejména z východu a jihu Evropské unie. Spojují je zájmy při vyjednávání podoby evropského rozpočtu na roky 2021–2027. Společná deklarace z loňského setkání v Praze zdůrazňuje význam kohezní politiky… a diplomatickým jazykem si říká o to, aby se výdaje na ni neškrtaly. Zároveň opatrně naznačuje, že by členové uskupení stáli o to, aby mohli s penězi zacházet víc podle svého uvážení.

Deklaraci v listopadu podepsalo šestnáct států: Bulharsko, Česko, Estonsko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

Bohatí prý platí málo

V čele skupiny je jeden obzvlášť hlasitý pán. Jmenuje se Andrej Babiš. Ten Babiš jehož Agrofert, nyní – pravda – parkovaný ve svěřenském fondu, je zvyklý na každoroční příděl unijních dotací. Už to, že o čerpání z evropských fondů má vyjednávat právě Babiš, je paradox jak šitý pro absurdní drama. Babiš vyšetřovaný kvůli konfliktu zájmů – z nichž jeden je právě zájem Agrofertu na unijních dotacích

A snad, aby byli představitelé bohatších zemí, které do společného rozpočtu dávají víc, než z něj dostávají, připraveni, co je na jednáních čeká, přišla státní tajemnice pro Evropské záležitosti Milena Hrdinková, tedy premiérova pravá ruka v unijních záležitostech, s tvrzením, že bohaté země dnes odvádějí v poměru k výkonosti svých ekonomik do rozpočtu míň, než by platit měly. „Ve výsledku to vede k tomu, že, měříme-li příspěvky jako procento z hrubého národního důchodu na obyvatele, nejvyšší podíl připadá na nejchudší státy: zatímco příspěvek Bulharska dosahuje 0, 87 %, nejbohatší státy Unie jako Německo či Švédsko přispívají kolem 0, 7 % a Nizozemí nedosahuje ani 0, 67 %,“ uvedla Hrdinková v analýze zveřejněné na vládním serveru Euroskop.cz. To je dost zjednodušující a paušalizující pohled, pravdivý jen částečně a u mnoha bohatých zemí Unie, například Francie, neplatí vůbec.

Babiš si před summitem stěžoval, že jde do prohrané bitvy. „Výchozí stanoviska čistých plátců a nás, kteří peníze z Evropské unie dostáváme, jsou diametrálně odlišná. Původní návrh Evropské komise znamená snížení evropských fondů na období 2021 až 2027 o 181 miliard. Bohužel, ani pan předseda Evropské rady nezohlednil ve svém návrhu přání sedmnácti členských států, tzv. Přátel koheze,“ prohlašuje Babiš.

Finmag v novém!

Finmag předplatné

Cti chudoba netratí. Prý, měřit se to nedá. Inteligence jakžtakž ano. A vědci se doměřili k poznatku,že chudoba debilizuje. Behaviorální ekonom Petr Houdek vysvětlí jak.

Multimilionáři, kteří se dostali do čela Argentiny, Chile a Paraguaye, slibovali neúplatnost a manažerské superschopnosti. Místo úspěchů rána za ranou. Řídili estado jako firmu.

Odstěhovali jste se za město? Ti, co bydlí v něm, vám dotují bydlení, ani o tom nevědí. Ale počkejte, jak vás vyškolí, až se zdraží benzin. Architekt Peter Bednár o bydlení, které spojuje nejhorší z města i venkova.


Důležité není jen kolik, ale i na co

Česko se ale svou hospodářskou výkonností zřejmě během příštích pěti let dostane na průměr Evropské unie. O rozpočet dál se pak z čistého příjemce může stát čistým plátcem. Kohezní fondy, na jejichž udržení nebo dokonce navýšení Babiš tak tlačí, nebudou pro Česko už nadále určeny, respektive jen ve výrazně menší míře.

Výrazné zvýšení rozpočtu na kohezní projekty směrem nad jedno procento národního důchodu je správné, pokud chceme víc celoevropských projektů, pokud si jako země opravdu myslíme, že by se z našich peněz měly podporovat chudší země Evropy. A zvlášť, pokud prosazujeme rozšíření Unie o chudý západní Balkán a v delší časové perspektivě i o Ukrajinu. Ale pak to Čechům musí někdo vysvětlit.

Jenže na ničem takovém ani v české vládě, ani v české společnosti shoda nepanuje. Spíš to vypadá, jako bychom v Evropské unii byli kvůli tomu, abychom dostali peníze z unijního rozpočtu. A proto také musí být peněz k přerozdělení co nejvíc. Což je ovšem postoj i ekonomicky krátkozraký, když už zanedbáme jiná než ekonomická hlediska.

Jenže dlouhodobé uvažování nám chybí. Teď nám stačí heslo Jedu do Bruselu vybojovat miliardy. A další unijní rozpočet je daleko. Kdo ví, kdo bude premiérem, až příští spolek rodičů a přátel koheze bude chtít vybojovat miliardy na nás?

Autor je redaktor Deníku. Fotka: Nicolas Economou / Shutterstock.com

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+6
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 13 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

20. 2. 2020 12:03

Babis bojuje za Cesko? Nebo spise za SEBE?

+11
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

23. 2. 2020 13:18, Bieta

Zase článek v kterým jsou jinou polopravdy. Ne jenom Babiš bojuje ale Italy, Španělsko, Portugalsko...i další státy. EU chce v rámci úspor pokrátit peníze 20 státům, ale nejbohatším Německo, France... , nechat rozpočet stejný.

-6
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.