Jak koronavirus nakazí ekonomiku? Česko má silnou imunitu

| rubrika: Analýza | 28. 2. 2020 | 5 komentářů
I přes COVID-19 lze letos očekávat růst české ekonomiky. Ta světová může v případě pandemie zpomalit o 1,2 procentního bodu. Na dovozu z Číny je v Česku nejvíce závislá výroba počítačů.

Ilustrační foto: Lightspring/Shutterstock

David Navrátil je hlavní ekonom České spořitelny.

Za prvé: všechny před makroekonomickým dopadem zajímají odhady smrtnosti, tedy pravděpodobnost, že nakažený umře.

První obrázek ukazuje smrtnost podle věkových skupin. Do padesáti let věku se smrtnost pohybuje výrazně pod jedním procentem. Pak ale s věkem začne výrazně růst a v případě lidí nad 80 let je smrtnost téměř 15 %. V případě dětí do deseti let nebyla mezi zkoumanými více než 44 tisíci nakaženými žádná oběť.

Bez ohledu na věk je smrtnost u mužů 2,8 % a u žen 1,7 %. V případě, že nakaženého netrápila žádná dlouhodobá nemoc, tak je smrtnost pod jedním procentem, opět bez ohledu na věk.

V případě souběhu s kardiovaskulární nemocí ale vzrostla smrtnost na 11 %, cukrovky na 7 %, chronických respiračních nemocí, vysokého tlaku nebo rakoviny na 6 %.

Aktuálně jde o odhady na základě vzorku více než 44 tisíc pacientů v Číně. A jde spíše o horní odhad, protože vychází z počtu evidovaných nakažených, nikoliv těch, co COVID-19 „vyleželi“ doma jako obyčejnou chřipku. Pro srovnání: sezónní chřipka má ve vyspělých státech smrtnost cca 0,13 %.

Okamžité versus dlouhodobé dopady

Mezinárodní měnový fond snížil odhad růstu čínské ekonomiky kvůli COVID-19 z 6 % na 5,6 %. Globálně pak očekává růst nižší o 0,1 %.

Za tímto odhadem je schován předpoklad, že koronavirus bude rychle slábnout a čínská ekonomika se v březnu či dubnu vrátí do normálu. A problémy se nebudou šířit do dalších zemí.

Aktuálně zveřejňovaná čísla z Číny vypadají velmi špatně. Nejde o oficiální statistiky, ale o odhady z terénu. Ty ukazují, že v Číně poklesl například během únorových dnů prodej aut o více než 90 % a spotřeba uhlí o cca 40 %. Nicméně také se objevují informace, že čínské podniky obnovují výrobu.

Minulé epidemie ukazují, že skutečně okamžité dopady jsou velmi negativní. Například během epidemie SARS došlo v nejhorším měsíci k poklesu turistického ruchu v Hongkongu o téměř 70 %, v případě MERS pokles turistů v Jižní Koreji o více než 50 %. Nicméně následná normalizace výrazně sníží celkové negativní dopady.

Srovnání se SARS

Můžeme se tak podívat na to, co se stalo s ekonomikami v případě podobných epidemií, například SARS. V jeho případě došlo ke snížení růstu Číny za celý rok něco málo přes jeden procentní bod, USA o necelou jednu desetinku. Růst globální ekonomiky klesl kvůli SARS o cca 0,1procentního bodu. Ekonomické škody za celý rok nebyly nakonec tak dramatické, jak to vypadalo v nejhorším měsíci epidemie.

V současné době je ovšem význam Číny na světovou ekonomiku větší, než byl v roce 2002/2003. V roce 2003 byl podíl Číny na světové ekonomice necelých devět procent. Nyní to je 19 %, tedy dvojnásobek.

Ekonomický dopad by navíc měl ovlivnit i nárůst globalizace a rozšíření globálních produkčních řetězců. Podíl světových vývozů na globálním HDP dosahoval v roce 2003 24 %, loni 37 %. Podíl globálních produkčních řetězců na světových vývozech v posledních letech spíše stagnoval.

Proti tomuto srovnání může být několik námitek. Například, že koronavirus COVID-19 je vážnější epidemií: počet nakažených SARS byl přes 8000 lidí, v případě COVID-19 je to doposud přes 79 tisíc. Na druhou stranu smrtnost SARS byla téměř 10 %, COVID-19 2,3 %.

Po zohlednění těchto faktorů by se tak negativní globální dopad COVID-19 mohl pohybovat mezi 0,2 až 0,4 procenta dopadu na celoroční světové HDP. Za předpokladu, že nepřeroste v pandemii.

Stručně

  • Dopad koronaviru (COVID-19) může v případě pandemie zpomalit růst světové ekonomiky (HDP) o 1,2 procentního bodu.
  • I přes COVID-19 lze v letošním roce očekávat pozitivní růst české ekonomiky.
  • Případné negativní dopady by zmírnilo oslabení koruny, případně snížení úrokových sazeb v případě pandemie.
  • Zpomalení v Číně se v Česku nejvíce projeví v odvětví výroby počítačů (kvůli vysoké závislosti na dovozech dílů a součástek). Ostatní odvětví české ekonomiky jsou na přímých dovozech z Číny výrazně méně závislá.

Tento negativní dopad bude koncentrovaný především do prvního čtvrtletí tohoto roku a s menšími dopady do druhého čtvrtletí. Ke konci této epizody může naopak nastat přechodný pozitivní efekt díky tomu, že dodavatelé se budou snažit dohnat zameškanou aktivitu a lidé budou realizovat odložené nákupy. V tomto scénáři by růst české ekonomiky zpomalil o zhruba 0,2 až 0,4 procentního bodu.

Co když přijde pandemie

Co by se dělo v případě, že se epidemie rozšíří do podoby pandemie? Možná vás při slově pandemie napadne jako první Španělská chřipka, která si vyžádala kolem 50 milionů obětí a ekonomické náklady se vyšplhaly na cca pět procent světového HDP. Smrtnost byla nicméně pětkrát vyšší než v případě COVID-19. Počet obětí i nakažených výrazně zvyšoval souběh s první světovou válkou, absencí pandemických plánů a samozřejmě i horší zdravotní péčí (například absencí antibiotik, které mírní sekundární bakteriální infekce).

Podívejme se proto raději na odhady, jak by pandemie probíhala nyní. Trojice ekonomů Fan, Jamison a Summers, s jejichž čísly pracuje Světová banka, odhadla, že náklady mírně vážné až vážné pandemie se pohybují kolem 570 miliardy dolarů. To zní jako vysoké číslo, ale jde jen o 0,7 % světového HDP. To je zhruba na úrovni dopadu pandemie takzvané hongkongské chřipky, která si vyžádala zhruba milion obětí.

Pro představu, co to znamená středně vážná až vážná pandemie: autoři ve svých výpočtech předpokládají počet obětí ve výši 700 tisíc. Což by při odhadu smrtnosti COVID-19 znamenalo, že by se celosvětově muselo nakazit více než 30 milionů lidí. Aktuální počet nakažených je přes 81 tisíc a počet obětí necelých 2800. A nárůst počtu nakažených měl tendenci se v posledních dnech spíše snižovat.

Znamená to, že ke středně těžké až těžké pandemii má i přes aktuální šíření COVID-19 do dalších zemí aktuální situace velmi daleko. Mimochodem, sezónní chřipka si podle Světové zdravotní organizace vyžádá celosvětově 290 až 650 tisíc úmrtí. Jinými slovy středně těžkou pandemii chřipky zažíváme téměř každý rok bez výrazných dopadů na globální ekonomiku.

Hrajte na jistotu

V odhadovaných nákladech Světová banka zohledňuje i připravenost jednotlivých zemí čelit pandemii. Česko je podle ní připraveno lépe, než je ve světě obvyklé. Dopady odhaduje na cca 0,4 % HDP – pro srovnání v Asii 2 %.

Panika se šíří rychleji

Samozřejmě velikost negativního dopadu závisí na rozsahu pandemie, ale taky na tom, jak moc velkou paniku vyvolá. Panika se totiž šíří rychleji než epidemie. Až 90 procent ekonomických nákladů může být spojeno se strachem lidí potkávat se. V případě větší paniky tak náklady vzrostou. Panika vede k okamžitým propadům produkce a poptávky.

Na druhou stranu panika snižuje šíření nemoci. A především tyto náklady jsou obvykle minimálně částečně kompenzovány následným obnovením důvěry, kdy lidé se snaží snahou realizovat odložené nákupy a firmy dohánět výrobu.

Míru paniky můžeme měřit například tím, jak lidé skupují jakékoliv roušky, ale i například akcie japonské firmy Kawamoto, která vyrábí mimo jiné i zdravotní roušky. Její akcie vzrostly v letošním roce až o téměř 750 %.

Pokud bychom chtěli odhad Světové banky udělat více konzervativním, tak se po zohlednění větší globalizace (od roku 2015), vlivu sociálních sítí (rychlejší šíření paniky) a nejistoty dostaneme na 1,2 % globálního HDP. To by pro ČR znamenalo negativní dopad ve výši 0,7 % HDP.

Takže pokud se situaci podaří zvládnout během prvního čtvrtletí, může COVID-19 snížit růst české ekonomiky o 0,2 až 0,4 procentního bodu za celý rok. Pokud by epidemie přerostla na pandemii, budou se negativní dopady pohybovat mezi 0,4 až 0,7 procentními body v závislosti na míře nejistoty a paniky.

V obou scénářích to nicméně znamená, že by česká ekonomika měla zvládnout případné potíže, aniž by upadla za celý letošní do recese (což nevylučuje mezičtvrtletní pokles). I přes COVID-19 tak lze v letošním roce očekávat pozitivní růst české ekonomiky. Případné negativní dopady by zmírňovalo i oslabení koruny, případně snížení úrokových sazeb v případě pandemie.

Která odvětví to nejvíce zasáhne

Velmi bude záležet na tom, do jakých zemí se COVID-19 rozšíří a jak v nich omezí výrobu i vývoz. A jak moc velkou paniku vyvolá mezi lidmi, kteří šokově omezí nákupy.

Pokud bychom se soustředili pouze na Čínu, tak české firmy dováží přímo z ní čtyři procenta takzvané mezispotřeby, tedy součástek a dílů, což není zase tolik.

Nejvíce závislá na dovozech dílů a součástek z Číny je výroba počítačů s dvaceti procenty. Na druhém místě je výroba elektrických přístrojů, ale s výrazně nižším podílem na pěti procentech.


Virální články:

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+11
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 5 komentářů

Oblíbená témata

ekonomika, HDP, koronavirus

Partners Financial Services

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.