Očima expertů: Tipy pro Andreje a Alenu. Kde škrtat

Ekonomice dochází dech. Vláda chce začít šetřit (a taky víc vybírat). Kam by měli premiér Babiš a ministryně financí Schillerová sáhnout při úsporných opatřeních?
Očima expertů: Tipy pro Andreje a Alenu. Kde škrtat

Zdroj: Shutterstock

Období hojnosti se podle všeho chýlí ke konci, ekonomika zpomaluje a ekonomové a analytici přehodnocují svoje prognózy na letošní i příští rok. Nepříjemné je to zejména pro ministryni financí Alenu Schillerovou, která má na starost státní rozpočet. Její šéf, premiér Andrej Babiš, přitom v poslední době „naděloval“, kde mohl – a ve velkém. S tím je teď zřejmě konec. Bude se šetřit! Ministryně Schillerová to ohlásila na začátku února po zasedání vlády, kde s koaličními partnery probírala, ve kterých oblastech a rezortech by se daly najít potřebné miliardy.

Odezdikezdismus

Žranice končí. Vláda počítá, kolik stála, přemýšlí, jak vyjít s tím, co zbývá, a kde si zajistit dodatečný příjem.

Vláda dává, vláda bere

První zprávy hovořily o tom, že by úsporná opatření měla dosahovat až padesáti miliard korun. Schillerová to ale později dementovala. Jejím hlavním cílem je, aby schodek rozpočtu pro příští rok nepřesáhl plánovaných čtyřicet miliard korun. Jedním z nejčastěji zmiňovaných kroků je propouštění ve státní správě. Padáka by mohla dostat až desetina zaměstnanců. Logicky se nabízí i možnost zrušení velkých slev na jízdné pro seniory a studenty, které vláda zavedla v loňském roce. To ale podle všeho ministryně Schillerová odmítá. Kromě škrtání koalice debatovala i o možnostech, jak zvýšit příjmy státní kasy. V úvahu prý připadá zvyšování daní u tvrdého alkoholu a hazardu. Jen to ale určitě nebude stačit.

A co si o záměru Andreje Babiše a Aleny Schillerové myslí ekonomové? Kam by podle nich měla vláda sáhnout při plánovaných úsporných opatřeních? A jak dosáhnout toho, aby byla snaha o úspory skutečně efektivní?

Jiří Cihlář

analytik Next Finance

Jiří Cihlář
+50
+
-

Dlouhodobě hovoříme o tom, že na výdajové straně rozpočtu by bylo možné částečně omezit mimobilanční položky příspěvků na kulturu nebo sport. V případě současné vlády se však přímo nabízí, kde by se dalo ušetřit – zrušení nedávno zvýšených slev na dopravu pro studenty a důchodce. Také se domníváme, že by vláda měla přinést větší klid do práce podnikatelskému sektoru. Tady uvedu jeden příklad. Na jedné straně vláda za pomocí EET chce mít přehled o každé i korunové tržbě živnostníka, na druhé straně se mluví o zavedení paušální daně, která jde přesně opačným směrem – naopak by dala živnostníkovi s obratem do milionu ročně možnost se prostřednictvím jedné paušální platby zbavit povinnosti přiznávat na třech různých formulářích daň z příjmu, sociální a zdravotní pojistné. Vláda by se také měla pokusit o vytvoření stabilního a předvídatelného daňového prostředí, a to obzvlášť v době ekonomického zpomalení.


Ladislav Minčič

ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory a bývalý náměstek ministra financí

Ladislav Minčič
+7
+
-

Racionální úspory vidím v zeštíhlení státní správy, tedy ve snížení výdajů na platy. Zeštíhlení by mělo ovšem odrážet zbytnost jednotlivých agend, plošný přístup by asi nebyl optimální. Zeštíhlení by bylo i příležitostí ke změření výkonu jednotlivých státních zaměstnanců formou personálního auditu. Je ale otázka, jak nezaujatě budou posuzovat své kolegy zaměstnanci téhož úřadu. Budou-li k personálnímu auditu najaty speciální externí firmy, lze se obávat jejich malé připravenosti, neboť budou nejspíš vycházet ze zkušeností ze soukromého sektoru, které nejsou vždy přenositelné.

Nabízí se zde má starší myšlenka křížových kontrol, kdy experti z jednoho resortu „auditují“ resort jiný, přičemž část prostředků za výsledně uspořená pracovní místa v kontrolovaném úřadě připadne do rozpočtu kontrolujícího úřadu. Pochopitelně by se nepostupovalo tak, že by úřad A kontroloval úřad B a naopak, ale tak, že by A kontroloval B, B zase C atd., nakonec by úřad Z kontroloval A. Úředníci navzájem totiž nejlépe znají rezervy státní správy. Jeden z někdejších členů vlády sice nazval takový přístup nežádoucím kanibalismem, nicméně jsem přesvědčen, že v nějaké modifikované podobě by podobný motivační mechanismus mohl zafungovat.


Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Pavel Sobíšek
+8
+
-

Především vidím jako pozitivní, že iniciativa zavazující resorty k šetření vzniká. Makroekonomické prognózy se přehodnocují směrem dolů, což vytváří pro příjmy veřejných rozpočtů zatím těžko kvantifikovatelné riziko. Zvýšení efektivity fungování státní správy by mohlo ušetřit nemalé peníze, optimální cestou ale jistě nebude nechat způsoby šetření na vedení jednotlivých ministerstev. Čekal bych spíš zadání procesního auditu koordinovaného Úřadem vlády. Ten by mohl ukázat citelné úspory v provozních výdajích, ovšem stěží v rozsahu 25 miliard korun. Škrtat v jiných výdajích, tedy v investicích či dotacích, bude problém. Vládní koalice je obětí svých krátkozrakých politik z minulosti, kdy neváhala obrátit každou jednorázově získanou miliardu do trvalého zvýšení výdajů, zejména sociálních. Ohledně dodržení plánované výše schodku 40 miliard korun v příštím roce nejsem velký optimista.


Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Lukáš Kovanda
+3
+
-

Anketa

S kým byste škrtali vy?

Předně je třeba říct, že by to přece mělo být docela naopak! Pokud by fiskální politika fungovala proticyklicky (= růst vládních výdajů, když jde ekonomika dolů, a naopak), měla by nyní vláda předstoupit s prohlášením, že se kvůli zpomalení ekonomiky v příštím roce bude muset uchýlit ke stabilizaci, nebo dokonce už i nárůstu svých výdajů. Tak, aby navýšenými výdaji kompenzovala onen útlum. To není volání po ještě větším přerozdělování, které by se pochopitelně mělo dlouhodobě spíše omezovat. Když už ale jednou vláda přerozděluje, je celospolečensky mnohem více žádoucí, když bude přerozdělovat proticyklicky než procyklicky (= pokles výdajů, když jde ekonomika dolů, a růst výdajů, když míří nahoru).

Proticyklické zásahy ovšem předpokládají, že budeme mít naspořeného „strejčka“ z časů vrcholné prosperity. Čas vrcholné prosperity ovšem vláda – i ta minulá – promarnila. Navyšovala platy státním zaměstnancům, nejvýrazněji minimálně za poslední desetiletí navyšovala také jejich početní stav. Navyšovala minimální mzdu, a tím pádem mzdy zaručené a celkovou mzdovou hladinu v ekonomice, čímž snížila míru zisku tuzemské podnikové sféry na nejnižší úroveň od konce minulého století, a urychlila tak nástup sestupné fáze cyklu. Takže ano, například nyní navrhované propouštění části státních zaměstnanců je v dané situaci správným krokem. Nemělo ale ani nikdy dojít k předchozímu navýšení jejich počtu. Ideálně se měl početní stav redukovat při vrcholící prosperitě, kdy by si díky boomu nejsnáze našli místo v soukromé sféře, a nyní už v zájmu „proticykličnosti“ s početním stavem státních zaměstnanců příliš nehýbat.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+12
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 16 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

15. 2. 2019 15:57, Platypus Norwegicus

Ono to jde ruku v ruce. Myslite si, ze existuje nejaky zakon, ktery narizuje urednikum vytrhavat kytky ze zahonku, nebo provest poskytnuti parkovaci karty pro Elektromobily v Praze tak, ze si na to clovek musi vzit dva dny dovolene a dvakrat cestovat do mist, kde se neda zaparkovat?

Samozrejme, ze redukce uredniku musi jit ruku v ruce s redukci naprosto nesmyslne prace, kterou vykonavaji.

Potrebujeme nechat veci, ktere se obtizne nahrazuji jinak. Katastr nemovitosti (prectete si, jak to vypada v Britanii, ktera ho nema), starost o zivotni prostredi a par dalsich veci. Ale na to rozhodne nepotrebujeme stovky tisic uredniky, kteri si vymysleji provadeci vyhlasky.

Rovnou odpovim jeste na dalsi dve veci, ktere se tu vyskytly v diskusi:

D: jak chcete hodnotit uspesnost, nebo neuspesnot zakladniho vyzkumu? Zakladni vyzkum je v zasade to jedine, co zajistuje, aby byl aplikovany vyzkum, inovace, nove technologie a abychom byli vsichni bohatsi. Nebo si myslite, ze vas pocitac, na kterem jste napsal svuj prispevek, by stal mene, nez miliardu dolaru, kdyby se v roce 1981 zastavi vyzkum u Sinclair ZX Spectrum? A ze byste v takove situaci mel alespon tretinu dnesnich prijmu?

mydlisko: Solarni baroni vyuzili nabidky statu. Ze nekdo schvalne nenastavil limit hned na zacatku pri schvalovani neni jejich problem, ale problem vlady, ktera schvalila zakon bez limitu. Zajimave je, ze z nich nesedi nikdo.

Nejdrazsi telekomunikaci sluzby by zmizely hned, jak by sem regulator pustil dalsi 2-3 telekomunikacni firmy. Podivejte se do Polska. To je nas pruser, operatori se chovaji naproto logicky, ta banda kterenu, co za to muze je nase vlada a urednici v regulacnim organu. Ale kdyz je nutne vymlatit z aukce frekvenci miliardu, ktera se obratem rozda na pastelkovnem, tak to zaplatime vsichni a nekolikrat. Hura dostal jsem tisicovku pastelkovneho pro dite a uz nevidim, ze za rok dam operatorovi o pet tisic vic, nez Tytus Bomba z Wroclawi za horsi sluzby. Hlavne, ze je na me vlada tak hodna.

Zobrazit celé vlákno

+22
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (16 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Rozpočet skončil v minusu 289 miliard, na důchody chybí čím dál víc

4. 1. 2024 | redakce Peníze.CZ | 5 komentářů

Rozpočet skončil v minusu 289 miliard, na důchody chybí čím dál víc

Hospodaření státu loni skončilo s deficitem 288,5 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí.

Daň z nemovitostí stoupne. Experti řekli, jak ji dál vylepšit

11. 12. 2023 | Kateřina Hovorková | 8 komentářů

Daň z nemovitostí stoupne. Experti řekli, jak ji dál vylepšit

Vládní balíček zvyšuje od Nového roku sazbu daně z nemovitosti. Lidé si připlatí v průměru několik stokorun ročně. Stačí to? Jak by měla vypadat ideální daň? Zeptali jsme se.

Vládní balíček má zelenou, prezident podepsal. Přehled změn

13. 10. 2023 | Petr Kučera, Kateřina Hovorková

Vládní balíček má zelenou, prezident podepsal. Přehled změn

Desítky novel, které mají snížit zadlužení státu, jsou definitivně schválené. Projděte si, co konsolidační balíček obsahuje hlavně z pohledu osobních financí.

DPH pod lupou. Politici milují snížené sazby, ale chudým moc nepomáhají

13. 10. 2023 | Kateřina Hovorková

DPH pod lupou. Politici milují snížené sazby, ale chudým moc nepomáhají

Poslanci dnes rozhodují o zjednodušení daně z přidané hodnoty. Místo tří sazeb budou jen dvě – základní a snížená. Ekonom Vít Hradil ale tvrdí, že by se vyplatilo radikálnější řešení:... celý článek

Důchody porostou pomaleji. Poslanci změnili pravidla valorizace

26. 7. 2023 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Důchody porostou pomaleji. Poslanci změnili pravidla valorizace

Zvyšování důchodů nebude tak rychlé jako v posledních letech. Od roku 2025 se změní pravidla pro řádnou valorizaci. Místo mimořádné valorizace by důchodci dostali dočasný příspěvek.... celý článek

Partners Financial Services