Půjčka nemusí být zlo. Poznejte dobrý a zlý dluh

Červenec letošního roku. Souhrnný dluh českých domácností dosáhl podle statistik České národní banky 1 872 361 100 000 korun. Jeden bilion osm set sedmdesát dva miliard a nějaké ty „drobné“. Znamená ale astronomická částka taky astronomický průšvih?

Zdaleka ne, pokud jsme dluhy schopni splácet. Jsou konečně věci, které si většina z nás bez zadlužení nikdy nedokáže pořídit. Nebo snad máte k dispozici pár milionů na pořízení bytu nebo domu? Jestli ano, gratulujeme. Jste ale výjimka. Ostatně bilion a 387 miliard, tedy zásadní většina celkového zadlužení domácností jsou právě půjčky na bydlení. Nemůžeme říct, že dluh je vždycky špatně. Dokonce ani neplatí, že dluh je v nejlepším případě nutné zlo.

Dobré a špatné dluhy

Existuje teorie, která dluhy dělí na dobré a špatné. A hned si o ní povíme víc, přesto ale na začátek vytkneme před závorku: dobrý, nebo špatný, dluh je vždycky dluh, tedy závazek spojený s určitým rizikem. Totiž s rizikem, že nebudeme schopni splácet.

Dobrý dluh je takový, na kterém ve výsledku vyděláte. Když si půjčíte na dovolenou, asi vám zbudou pěkné vzpomínky a fotky na harddisku. Ale to se bohužel nepočítá. Oproti tomu na konci rozumné hypotéky je nemovitost, která se případně dá zase zpeněžit. A navíc – dluh vám pomůže ušetřit. Nezní to intuitivně, ale je to tak.

Nejlepší ze všech dluhů

Zdroj: Shutterstock

Za nejlepší ze všech dluhů je asi možné považovat dluh, který sežere jiné dluhy. Profíci tomu říkají refinancování. Jednoduchá věc: přihodil se vám v životě nějaký dluh. Ten má samozřejmě nějaké náklady. Nesplácíte jen sto tisíc, ale taky úrok. Třeba sedm procent. Když se vám naskytne příležitost pořídit si na splacení jiný dluh, který bude mít náklad jen pět procent, budete váhat?

Ještě lepší kouzlo může být refinancování několika dluhů najednou. Nejenže sloučením těchhle úvěrů do jednoho nového můžete získat lepší podmínky, je tu ještě jeden podstatný bonus: pořádek. Místo hlídání splátek pěti úvěrů hlídáte jenom jednu. Jinou výhodou refinancování může být šance prodloužit splácení a snížit si měsíční splátku, když je potřeba.

Vyzkoušejte si kalkulačku refinancování na Peníze.cz.

 

Na dřevo, na hypotéku

Zkuste si porovnat dva mladé páry. Jeden je poněkud konzervativní a nechce si bydlení kupovat dřív, než dokáže vysázet peníze na dřevo. A druhý si vezme na bydlení hypotéku.

Na dřevo

Byt stojí tři miliony. Příjmy má naše dvojice takové, že po umoření všech nezbytných výdajů jim měsíčně zbývá volných 20 tisíc. Tři miliony tedy dokážou uspořit za 12,5 roku. Můžeme sice počítat s tím, že jim porostou příjmy, ale s klidným svědomím to zanedbejme – řekněme, že jim stejně porostou výdaje. Například se jim za tu dobu narodí dvě děti.

Nešikovné je, že těch dvanáct let pravděpodobně rostly ceny nemovitostí. Dělají to tak už roky. Na byt už je potřeba pět milionů. Takže aby mohli sázet na dřevo, budou teď zase dalších osm let spořit a za tu dobu ceny nemovitostí…

Navíc: dvanáct a půl roku v pronajatém bytě je 150 nájmů. Takže třeba, ať se to hezky počítá, při neměnném nájemném 10 tisíc měsíčně 1,5 milionu korun. Za dalších osm let dalších devět set tisíc. To jsou peníze, které má proti nim pár s hypotékou k dobru.

S hypotékou

Druhý pár si půjčí 2 400 000 – osmdesát procent z ceny bytu, celou sumu jim dnes žádná banka nedá, ani nesmí. Zbytek budou mít z úspor nebo od rodiny. Když si vezme hypotéku na třicet let a bude po tu dobu mít úrok 4 % (teď by možná dosáhl na dost nižší, ale kdo ví, co bude za deset let). Měsíční splátku budou mít 11 458 korun a za třicet let zaplatí 4 124 880 korun. To je samozřejmě brutální nárůst – o víc než milion a sedm set tisíc korun. Teď ale přijde ten opravdový trik.

Pojďme se podívat na konec měsíce, kdy si obě domácnosti přepočítávají účty. Té první zůstává 20 tisíc, které šetří na byt a ukládá je třeba na termínovaný vklad, aby jakžtakž držely krok s inflací a neznehodnocovaly se. Druhému páru zůstává 18 542 korun – ten rozdíl do dvacíti je rozdíl mezi splátkou hypotéky a nájmem. Ale tyhle peníze nemusí ukládat, můžou je poslat do práce. Dělat peníze. Investovat je. Do podnikání, do akcií, do půjček – kamkoli, kde se pořádně zhodnotí.

„Panuje poměrně mylná představa, že půjčka je jen pro lidi bez peněz. Pětina lidí, která si u nás vezme půjčku, má ale nadprůměrný měsíční příjem. Často se rozhodnou půjčit si, protože je pro ně výhodnější volné úspory investovat než si peníze odkládat stranou a čekat, až budou mít našetřeno. Náklady na půjčku se totiž můžou rovnat inflačnímu znehodnocení peněz, případně můžou být nakonec ještě nižší než inflace,“ vysvětluje šéf marketingu a produktu společnosti Zonky Jakub Strýček.

Podobně vám může peníze a ruce uvolnit třeba i leasing na auto; vždycky potřebujete dobře zvážit, jestli vám takhle uvolněné peníze dokážou vytvořit větší hodnotu, než mají peníze, které na půjčce přeplatíte. Důležitější než procenta nebo roční procentní sazba nákladů pro vás tedy je, kolik bude celkem půjčka stát.

Riziko a jistota

Zdroj: Shutterstock

Do otroctví vás dneska kvůli dluhům neprodají a ani vězení pro dlužníky, jaké známe z románů Charlese Dickense, už neexistují. To ale samozřejmě neznamená, že se dluhy nemusejí splácet a že nesplácející dlužníci mají ustláno na růžích. Osobní bankrot je očistec. A nejhorší je, že než se k němu dlužník propadne, většinou stačí svoje závazky ještě řádně znásobit.

Existují ovšem ještě horší představy – například, že umřete a zůstane po vás partner s dluhem a dětmi na krku. U jakéhokoli většího dluhu je v takových případem nutné vyvažovat riziko vhodným pojištěním, především pojištěním životním, případně také pojištěním schopnosti splácet. Ostatně bez pojistky vám banka třeba hypotéku vůbec nedá.

Jaké dluhy ne

Hypotéka je nejlepší ilustrací dobrého dluhu. Ale příkladů bychom našli bezpočet. Za velmi dobré lze považovat i příklady investic do podnikání. Když to samozřejmě máte dobře spočítané a dobře to vyjde. Ale nejenom to – určitě to znáte z okolí a běžného života. Vyplatí se půjčit si na auto, když díky němu dokážete dojíždět do podstatně líp placené práce. Všechny ty příklady mají jedno společné: půjčené peníze přinášejí užitek. ideálně jsou to věci, které se dají znovu zpětně prodat, kdyby bylo potřeba – jako třeba nemovitost nebo auto. To neplatí u jinak taky docela rozumného dluhu: totiž dluhu, za který si kupujete vzdělání. Tedy pokud je to vzdělání, které vám pomůže dobře zpeněžit svoji práci.

Jaké dluhy jsou tedy ty špatné? V zásadě všecky, které jsou určené na spotřebu, kterou můžete odložit. Dovolená nebo o něco větší a placatější televize než ta stará? To může počkat a nevyplatí se kvůli tomu dělat dluh. Lednice o jednu třídu úspornější než ta stará? Taky může počkat, použijte selský rozum – rozdíly v účtu za elektřinu vám novou lednici ani za pár let nezaplatí. Něco jiného může být, když je parné léto a lednice přestane fungovat. Účty za stravování v restaurantu za rohem mluví jasnou řečí.

Co si pohlídat

Ať si budete brát dobrý nebo dokonce i špatný úvěr, hlídejte si v první řadě, jestli reálně budete mít na splácení. A nejen příští měsíc, ale ideálně po celou délku splácení. Pro zadlužení platí totéž co pro investování: než se do toho pustíte, musíte mít vytvořenou železnou rezervu, podle všech doporučení ve výši několika platů.

U půjček se nezajímejte jen o procenta na úrocích. Hledejte číslo označené jako RPSN – roční procentní sazba nákladů. Do toho se totiž kromě úroku připočítávají i další náklady na úvěr, tedy nejrůznější poplatky – typicky poplatek za uzavření půjčky. Poplatky si ale taky nastudujte zvlášť, například poplatek za opožděnou splátku nikdo do RPSN nezahrnuje, protože se jaksi počítá, že budete splácet včas. Může se ale stát ledacos.

Možná nejdůležitější číslo ale je, kolik celkem za úvěr zaplatíte. Zvlášť to platí pro rychlé půjčky na konci měsíce. U těch totiž RPSN jako údaj k porovnání zcela selhává – protože se zkrátka nepočítají na roky, ale na měsíce. I když konkrétně v tomhle případě je nejlepší soustředit se na jediné číslo. Deset. Takový by měl být poloměr oblouku, kterým se rychlé půjčce vyhnete.

Partnerem seriálu je Zonky

Zonky je finančně-technologická společnost, která už lidem poskytla úvěry v hodnotě přes 12 miliard korun. Na trhu se spotřebitelskými úvěry tak dnes Zonky plně konkuruje bankovním společnostem. Zároveň spravuje portfolio desetitisícům investorů. 

Gabriel Pleska

Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz. Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem