Zdroj: Shutterstock
Jenom čtvrtina lidí dokáže správně určit, která ze tří nabídek spotřebitelského úvěru je pro ně nejvýhodnější – tedy pokud už si vůbec potřebují půjčovat. Klíčový údaj přitom měli před sebou.
Vyplývá to z měření úrovně finanční gramotnosti dospělé populace České republiky, které na zakázku ministerstva financí provedla společnost ppm factum research.
Tak schválně: Kterou z variant byste si vybrali vy, když dostanete na výběr z následujících tří spotřebitelských úvěrů?
Výběr nejvýhodnějšího úvěru ze tří možností | |||
| Úvěr A | Úvěr B | Úvěr C | |
| Výše úvěru | 10 000 Kč | 10 000 Kč | 10 000 Kč |
| Doba splatnosti | 12 měsíců | 12 měsíců | 12 měsíců |
| Úroková sazba | 15 % | 6 % | 8 % |
| RPSN | 16,2 % | 16,6 % | 17,8 % |
| Celkem na úrocích zaplaceno | 830 Kč | 330 Kč | 440 Kč |
| Měsíční anuitní splátka | 903 Kč | 861 Kč | 870 Kč |
| Poplatek za vedení účtu | 40 Kč za měsíc | 40 Kč za měsíc | |
| Poplatek za sjednání smlouvy | 50 Kč | ||
| Zdroj: ministerstvo financí | |||
Správnou možnost – variantu A – zvolilo jenom 24 procent lidí. I tak je to lepší výsledek než před pěti lety, kdy šlo o 19 procent. Uspěli hlavně lidé s vysokoškolským vzděláním, s nejvyššími příjmy a s velmi vysokou úrovní finančních znalostí a ekonomické zodpovědnosti. Naopak tři čtvrtiny lidí neuspěly: 52 procent by zvolilo dražší úvěr (mnohem častěji B než C) a dalších 24 procent si nedokázalo vybrat nebo neodpovědělo.
Přestože 41 procent lidí předtím uvedlo, že zná význam klíčové zkratky RPSN, ve skutečnosti ji pak dokázala vysvětlit jenom polovina z nich (21 procent z celkového počtu). Z těch, kteří se domnívají, že význam znají, se část mylně domnívá, že se jedná jenom o úrok, a ostatní to nedokáží uspokojivě vysvětlit.
Většinou nejvíc ušetříte, když nekoupíte. Ale jsou i půjčky nezbytné a jsou půjčky, které si na sebe vydělají. Pokud úvěr vážně potřebujete, nechejte si porovnat nabídky. A pokud bude půjčka nesmysl, řekneme vám to.
Průzkum ukázal, že při rozhodování o půjčce se lidé řídí hlavně podle výše měsíční splátky (ve 42 % případů). Až poté následuje výše roční úrokové sazby (24 % případů) a ukazatele RPSN (15 % případů).
Právě údaj RPSN – roční procentní sazba nákladů – ukazuje celkovou výši nákladů spojených s úvěrem. Je tak přesnější než samotná výše úrokové sazby, protože zahrnuje také další související poplatky (jednorázové i pravidelné). Méně féroví poskytovatelé úvěrů se snaží nalákat právě na nízký úrok (měsíční splátku), ale ve výsledku dlužník zaplatí mnohem víc na dalších poplatcích.
RPSN udává podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti s čerpáním úvěru.
V dalším příkladu si pak lidé měli vybrat, jestli je pro ně výhodnější vzít si úvěr s úročením 1 % p.m., nebo s úročením 10 % p.a. Jak to vidíte vy?
Správně, tedy 10 % p.a., odpověděla jenom čtvrtina účastníků průzkumu. Třetina odpověděla chybně, zbytek nevěděl (42 procent).
Také uvádění zkratky p.m. (per mensem) místo p.a. (per annum) patří mezi časté triky poskytovatelů úvěrů. Nižší číslo před p.m. vypadá atraktivněji, nicméně je potřeba vynásobit ho dvanácti, abychom dostali srovnatelnou sazbu p.a.
První zkratka totiž znamená měsíční úrokovou míru, druhá roční. Kdo si tedy půjčí s úrokem 1 % p.m., odpovídá to úroku 12 % p.a. Dodejme, že občas můžeme narazit i na zkratku p.s. (za pololetí), p.q. (za čtvrtletí) nebo p.d. (za den).
Ve třetím příkladu pak lidé měli určit, jaká bude celková výše úroků a poplatků za celou dobu trvání úvěru, pokud mají k dispozici údaje v tabulce.
Kolik korun celkem zaplatíte na úrocích a poplatcích za celou dobu trvání úvěru, máte-li k dispozici následující údaje? | |
| Výše úvěru | 100 000 Kč |
| Doba splatnosti | 48 měsíců |
| Úroková sazba | 14,5 % |
| RPSN | 15,6 % |
| Výše jednotlivých měsíčních splátek | 2 758 Kč |
| Celková částka zaplacená klientem | 132 672 Kč |
| Poplatky spojené s úvěrem | 6 Kč měsíčně za inkaso splátky |
| Zdroj: ministerstvo financí | |
Správnou odpověď, tedy že za takový úvěr si připlatí 32 672 korun (jednoduše: všechno nad samotnou výši půjčky), řekla jenom třetina lidí. I tak je to zlepšení o šest procentních bodů oproti průzkumu v roce 2015. Špatně letos odpověděla čtvrtina lidí, zbylých 46 % nevědělo.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
