Finanční gramotnost aneb když si děti hrají nejen na rodiče

| rubrika: Tip na knihu | 22. 9. 2009 | 5 komentářů
Finanční gramotnost aneb když si děti hrají nejen na rodiče
Na světě je nová učebnice finanční gramotnosti. Vznikla v rámci projektu Rozumíme penězům a spíše než o klasickou učebnici jde o návod, jak děti finanční gramotnosti naučit. Základem je hra na fiktivní domácnosti a vedení jejich rozpočtu.

„Není to tradiční učebnice, ale spíše scénář či manuál, jak učit finanční gramotnost,“ tvrdí Jitka Kašová, její autorka a odborná garantka projektu pro výuku finanční gramotnosti Rozumíme penězům. Učitelé, kteří byli zvyklí vykládat obsah učebnic, a žáci, kterým vyhovuje si obsah knih nasoukat do hlavy, budou z této učebnice z počátku nejspíš v rozpacích. Nejde o souhrn učebních textů, ale skutečně o návod, jak si hravou formou a diskusemi nenásilně vštípit základy hospodaření domácnosti.

Zklamán bude i ten, kdo by čekal vázanou knihu, kterou dostanou učitelé a děti. Učebnice se skládá z deseti samostatných sešitů, které probírají jednotlivá témata. Ať už jde o sestavování rodinného rozpočtu, nákup dovolené, nákup auta, život na dluh či spoření a investování. Navíc v této podobě je určena jen učitelům. Ti žákům servírují texty a úkoly na samostatných okopírovaných listech, do nichž si děti dělají poznámky a mohou si je založit do svého šanonu. „Cílem je, aby na konci výuky měly děti k dispozici jakéhosi finančního rádce, ke kterému se budou vracet v pozdějších letech, kdy budou probírané situace řešit ve skutečném životě,“ dodává Martin Ježek, manažer projektu Rozumíme penězům z občanského sdružení AISIS.

Na rozdíl od některých učebnic zvolili autoři k výuce finanční gramotnosti ryze praktický přístup. Na finanční gramotnost se dívají pohledem domácností, potřeb, které musí uspokojovat její členové, a zdrojů, z nichž své výdaje financují. Proto se už na začátku výuky děti rozdělí do skupin. Každá bude po celou dobu výuky představovat jednu konkrétní domácnost. Podle učebnice si rozdělí role, které pak budou hrát. To znamená, že při konkrétním rozhodování, třeba o nákupu dovolené či auta, budou hájit své zájmy a priority.

Zejména těm žákům, kteří budou hrát otce či matky tento přístup velmi rychle ukáže, v jaké situaci se ocitají jejich rodiče, když musí čelit požadavkům svých ratolestí. Rodiče tak díky projektu získají v dětech rovnocenné partnery, kteří budou vědět, jak domácnost funguje a co její provoz stojí. Na druhou stranu to pro učitele znamená, že musí děti udržet v jejich rolích a zároveň všechny diskuse usměrňovat tak, aby žáci ve své fantazii příliš neuhýbaly od tématu.

Při výuce prožijí fiktivní domácnosti pět let. Po tuto dobu si vedou rozpočty, které učitelé zaznamenávají do připravené excelovské tabulky. Každá domácnost má stanovený počet členů, příjmy, výdaje a strukturu majetku. Do této šablony pak budou dosazovat řešení dalších situací, třeba nákupu dovolené, auta, bydlení či růstu nákladu na bydlení.

V každé z tematických sekcí se děti seznámí s klíčovými finančními a právními pojmy. Získají rovněž přehled o finančních produktech, kterými lze dané situace řešit. Pro podporu představivosti dětí a jako zdroj informací pro následné diskuse přišli autoři s tzv. příběhy ze sousedství. V nich si děti nastudují, jak konkrétní situaci řešila jiná rodina. Pak se snaží přijít na to, co tato rodina udělala dobře, jakých chyb se dopustila či jaká rizika si při rozhodování neuvědomovala.

Příkladem může být rodina Rychlých, která si ve spěchu koupila levný zájezd k moři. Teprve před datem odjezdu zjistila, že v ceně není doprava. Na místě pak utratila za jídlo mnohem víc peněz, než měla k dispozici. Výsledkem sice byla příjemná dovolená, ale také vyčerpaný účet a kontokorentní úvěr, který bylo třeba následně splácet.

S podobnými příběhy se děti setkají i v kapitole Zodpovědné zadlužování. Díky nim si budou moci uvědomit, proč se lidé zadlužují, jaké potřeby se snaží úvěry uspokojit a samy budou moci posoudit, zda zadlužení v těchto případech bylo rozumné či nikoli. V této lekci by si rovněž měli v diskusi vyjasnit, zda a kdy je přijatelné si vzít úvěr a kdy je naopak zadlužení rizikové.

Takto sestavená učebnice a výuka vyžaduje především dobře připravené učitele. O jejich školení se stará sdružení AISIS. Ve školním roce 2008/2009 prošlo semináři pro učitele na 500 pedagogů na 23 školách ve Středočeském a Plzeňském kraji. Prvními lekcemi prošlo dva tisíce dětí. Účast škol v projektu je dobrovolná.

Podle učebnice lze finanční gramotnost učit jak v tradičních školních předmětech, tak i formou projektové výuky, kdy je finančnímu vzdělávání věnován celý den. Všech deset tematických lekcí lze rozprostřít do několika let. Je jen na dané škole, jaký model výuky zvolí.

Co si myslíte o takové formě výuky finanční gramotnosti? Podělte se o názor.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+9
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 5 komentářů
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.