Návrh na posílení postavení spotřebitelů (New Deal for Consumer) napříč státy EU představili zástupci Evropské komise v polovičce dubna. Ačkoli zákony přiznávají spotřebitelům poměrně silná práva už nyní, v praxi často chybí páky na jejich účinnější vymáhání. Cílem úpravy je proto zavedení několika nástrojů, které vymáhání práv usnadní. „V současné době spotřebitelé často váhají, zda při porušení práv podniknout určité kroky. Získání odškodnění nebo náhrady totiž bývá nákladné a zdlouhavé. Navíc pokud je škoda malá, nemusí se vyplatit,“ stojí v dokumentu k návrhu. Jak konkrétně chce tedy Evropská komise usnadnit spotřebitelům život?
Hromadná žaloba s neziskovou
Jedním z navrhovaných opatření je zavedení hromadných žalob v případech, kdy nekalé praktiky, agresivní nebo zavádějící marketing obchodníků poškodí větší počet lidí. V několika zemích Evropské unie jsou sice skupinové žaloby běžnou praxí, častěji ovšem nemá spotřebitel jinou možnost než individuální žalobu. Výjimkou není ani Česko, ačkoli tuzemské Ministerstvo spravedlnosti zákon o hromadných žalobách aktuálně chystá.
Propojeno!
Hromada nebo jednotlivec. Na svých právech by měl trvat každý. Pokud řešíte spor s obchodníkem, třeba kvůli reklamaci, nemusíte hned před soud. Pomůže mimosoudní řešení sporů prostřednictvím České obchodní inspekce.
Zamítnutá reklamace, nedodané zboží? ČOI na ně!
Hromadné žaloby podle návrhu evropských politiků ale mají určité specifikum: poškozené budou před soudem hájit výhradně neziskové organizace, nikoli soukromé advokátní kanceláře. V praxi může jít například o spotřebitelskou organizaci. Nutnou podmínkou pro každou neziskovku, která se bude o zastupování poškozených při hromadné žalobě ucházet, ovšem bude pověření od příslušného státu. Dalším kritériem má být transparentní financování, současně nesmí být organizace v konfliktu zájmů s žalovanou stranou. Pro spotřebitele má být celé řízení zdarma.
K vymáhání náhrady škody pro poškozenou skupinu ale dojde teprve v momentě, kdy soud dané země uzná, že obchodník porušil zákon. Evropská komise tak chce zamezit podávání hromadných žalob v rámci konkurenčního boje.
Od zavedení a sjednocení postupu pro hromadné žaloby si Evropská komise slibuje snazší řešení sporů, které se dotýkají spotřebitelů napříč státy EU (typu Dieselgate). Pokud by k porušení práv takové rozsahu došlo znovu, mohly by se jednotlivé organizace snadněji dohodnout na společném postupu. „Přeshraniční spolupráce by se mohla stát efektivnější. Prostřednictvím zastupujících organizací spojí své síly spotřebitelé z různých členských států,“ popisuje výhody svého řešení Evropská komise.
Pokuta od Evropy
V souvislosti s možností hájit práva spotřebitelů napříč EU pomocí hromadné žaloby, chce Evropská komise zavést také jednotné evropské penále. Aktuálně se sankce řídí pravidly dané země, ty se ale v jednotlivých státech výrazně liší. Například ve Francii, Polsku nebo Nizozemsku dělají pokuty až deset procent z ročního obratu společnosti. Další země mají nastavený pevný strop – 8688 eur v Litvě, 13 157 eur v Chorvatsku. Česká obchodní inspekce může napařit pokutu maximálně 50 milionů korun. Nízké sankce podle komise nepředstavují pro velké mezinárodní podniky žádnou hrozbu.
Vedle pokut, které udělují spotřebitelské úřady v jednotlivých zemích, chce proto zavést sankci za porušení evropského práva. Půjde ji udělit v případech, kdy se porušení pravidel dotkne většího počtu spotřebitelů. Pokuta má dělat čtyři procenta z ročního obratu firmy v každé zemi, kde k porušení došlo.
Dvojí kvalita potravin
Eto vaše dělo
Součástí chystaných opatření jsou i pravidla, která mají zatnout tipec praxi, kdy se v prakticky totožném obalu prodávají v různých zemích Unie podstatně odlišné výrobky. Například pro některou zemi výrobce zpracuje do masové konzervy celé zvíře, zatímco konzumenty v jiné zemi ošidí o kopyta a do konzervy jim dá pouze čisté maso. Prý by to šlo ale bez příkazů a zákazů, míní Luboš Palata:
Vadí vám dvojí kvalita potravin v Unii? Tak co s ní uděláte?
Na změnu si počkáme
Další návrhy míří na oblast internetových nákupů. Stěžejní je především rozšíření práva na odstoupení od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dní i v případě bezplatných digitálních služeb. Myslí se tím služby, za které uživatel neplatí určitou sumou ale poskytnutím osobních údajů – opatření míří především na sociální sítě, poskytovatele e-mailových účtů a cloudových úložišť.
Jestli balíček prospotřebitelských opatření projde, rozhodnou jednotlivé země EU a později Evropský parlament. Podle zástupců Evropské komise by mohlo být jasno během první poloviny příštího roku. Členské země pak budou mít osmnáct měsíců na zapracování nových pravidel do vlastních zákonů. „V globalizovaném světě, kde mají velké podniky obrovskou výhodu oproti jednotlivým spotřebitelům, musíme postavení obou stran narovnat. Hromadné žaloby na evropský způsob přinesou větší spravedlnost spotřebitelům, nikoliv více zakázek advokátním kancelářím. A s vyššími sankcemi, které se budou odvíjet od ročního obratu společnosti, budou mít úřady na ochranu spotřebitelů konečně nástroj na potrestání podvodníků. Podvody se nesmějí vyplácet,“ hodnotí chystané změny komisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitele Věra Jourová.
