Vládní návrhy i návrhy ministra Škromacha nejsou vždy ekonomicky scestné. Mezi rozumné patří dávka na dítě nahrazující současný daňový odpočet. De facto jde o plošnou dávku na dítě pro rodiče, kteří pracují, což je koneckonců opatření jdoucí stejným směrem, jaký navrhuje ODS. Problém je v tom, že toto "A" není následováno logickým "B" - zavedení rovné dávky zrušením přídavků.
Současný stav je úplně nesmyslný. Sečteme-li daňový odpočet na dítě a přídavky, zjistíme, že u všech typů rodin celková částka této "státní podpory" dětí s rostoucí výší příjmu neklesá, ale doslova "hopsá" nahoru dolů, a to víceméně bez ohledu na skutečnou potřebnost rodiny - (viz graf a tabulka).
Příklad č. 1: Rodina se dvěma dětmi ve věku 4 a 7 let a matkou v domácnosti.

Vysvětlivka: Pozvolná stoupání jsou způsobena přesunem do vyšších daňových pásem, tři prudké poklesy nárazovým přechodem přes limitní hranici čistého příjmu pro nárok na přídavky na děti. (Může se tedy stát, že rodič dostane o stokorunu vyšší plat a přijde o několik set na přídavcích.)
Příklad č. 2: Podpora na dítě vě věku 6 let podle výše příjmů rodiče |
Hrubý příjem |
velmi nízký |
nízký |
střední |
nadprůměrný |
vysoký |
Daňový odpočet |
0 - 300 |
320 |
426 |
532 |
682 |
Přídavek |
541 |
541 |
474 |
237 |
0 |
Celkem |
541 - 841 |
861 |
900 |
769 |
682 |
Výsledkem je absurdní situace, v níž se kvůli nepatrným rozdílům - navíc mnohdy ve prospěch vyšších příjmových skupin - celá armáda úředníků zabývá testováním nároku na přídavky a jejich vyplácením, rodiče běhají na úřad, podávají žádosti a nosí potvrzení. Přitom se nárok na přídavky týká téměř 90 % rodin!
Vláda s opozicí ve shodě?
Zavedení rovné dávky namísto daňového odpočtu je tedy správné. Zkusme se ale zamyslet: vláda chce zavést plošný odpočet, ministr Škromach navrhuje, aby byly zavedeny přídavky pro všechny - ony pověstné plošné. Odůvodňuje to právě zmíněnou administrativní (a tím i finanční) náročností odstupňovaných přídavků. Vlastimil Tlustý z ODS navrhuje zavedení rovné dávky.
Jenže: stejný daňový odpočet + plošné přídavky = ve skutečnosti rovná dávka na dítě, není-liž pravda? Proč tedy nespojit obě dávky do jedné, která se bude pro jednoduchost vyplácet formou odpočtu z daně (případně doplácet formou negativní daně)? Výše by mohla být odstupňována podle věku dítěte - buď jako pevná částka nebo v návaznosti na životní minimum dítěte. (Samozřejmě s limitem pro maximální celkovou částku.) Koalice bude mít své "plošné přídavky", opozice svou "rovnou dávku" (byť zatím jen pro děti).
Vzhledem k výše napsanému jsme se rozhodli oslovit Vlastimila Tlustého z ODS, autora návrhu na rovnou dávku, a ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha, autora návrhu na plošné dávky na dítě, s prosbou o vyjádření. S odpověďmi obou pánů vás samozřejmě seznámíme. |
Mohlo by dojít konečně - snad poprvé v historii - skutečně ke snížení počtu státních úředníků. Celá agenda té části systému sociální podpory, která se týká přídavků, by mohla být zrušena. Úředníci by mohli dělat něco užitečnějšího a rodiče by přestali být obtěžováni nutností předkládat potvrzení a žádosti.
Je velmi málo rodin, kde ani jeden z rodičů nepracuje a přitom by měl mít nárok na tuto dávku. Téměř výhradně jde o plné invalidy nebo matky na mateřské a rodičovské dovolené, navíc osamělé (jinak má obvykle příjem s možností odpočtu na dítě druhý rodič). Pouze v těchto případech by se muselo o dávku žádat, a to rovněž na finančním úřadě (negativní daň). Požádat by navíc stačilo jen jednou (ohlásit narození dítěte nebo invaliditu) na rozdíl ode dneška, kdy je nutno běhat s potvrzením na úřad každý rok.
Jsme svědky mimořádného jevu - představitelé naší koalice a opozice se výjimečně téměř shodují, jediný rozdíl je v pojmenování. Pokud tedy vládu nenapadne přidat k rozumnému návrhu několik dalších z úplně jiného soudku, nemohli bychom se dočkat i zázraku v podobě shodného hlasování?
Rodiny bez příjmu |
Na rovnou dávku na dítě by neměly nárok pouze rodiny, kde nepracuje ani jeden z rodičů, ačkoli jsou zdraví a nemají dítě do 4 let. Rovná dávka na dítě ale sama o sobě nebude mít na celkovou výši dávek vliv, protože pro tyto rodiny funguje dávkový systém jinak.
Dnes První úřad (úřad práce, kromě Prahy) prověřuje nárok a vyplácí: 1. Přídavky na děti 2. Sociální příplatek 3. Příspěvek na bydlení Druhý úřad (pověřený obecní úřad) sečte předchozí dávky a vyplácí dorovnání do životního minima rodiny.
V budoucnosti Po zavedení rovné dávky na dítě a případném přesunu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení mezi dávky sociální pomoci (podle návrhu Zdeňka Škromacha): Druhý úřad vyplatí dávku ve výši životního minima rodiny. Pokud nebudou splněny podmínky, pak pouze ve výši existenčního minima. |
Autorka působí v Institutu analytických studií, kde se zabývá problematikou veřejných financí.
Jaký je váš názor na tuto věc? Myslíte si, že se opozice i vládní strany mohou na tomto shodnout?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
7. 9. 2004 9:18, Kateřina Havlíčková
Nevím o tom, takže přidat mohu pouze svůj názor - 40 až 50 % životního minima dítěte. O to se mohou klidně v parlamentu pohádat - cokoli mezi tím je přijatelné - pro státní kasu i rodiče.
V uvedených dvou příkladech by to bylo:
1. příklad 1.432 - 1.790
2. příklad 756 - 945
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
16. 9. 2004 15:38, Vetsi hak je
Větší hák je, že tam, kde je nejvíc třeba, jaksi není na daních mnoho co nechat, čili nejvíc dostanou ZE SOCIÁLNÍHO DUVODU ti kdo nejvice vydělávají...
Háček je také v tom, že levnější je prostě přendat peníze z levé kapsy do pravé (zaplatit berně a dostat plošný příspěvek), než prošacovat, sčítat, účtovat a zdůvodňovat obsah kapes (úlevy na dani-několika kapes, adresné dávky kapes všech i strýčka Váni).
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.