Chybovat je lidské. Při pojišťování majetku na to ale může dotyčný pořádně doplatit, upozorňuje nová únorová kampaň Pojistimajetek.cz České asociace pojišťoven (ČAP). Ta se pokouší nyní Čechy přimět k zamyšlení nad tím, jak a zda vůbec mají pojištěný majetek. Ve spolupráci se specialistou na neživotní pojištění ČAP Michalem Šimonem nyní přinášíme přehled šestice nejčastějších chyb, kterých se lidé běžně při pojišťování majetku dopouštějí a co jim kvůli tomu hrozí.
1. Lidé si myslí, že se jim nemůže nic stát a nepojistí se vůbec
Češi si podle ČAP velice často myslí, že se jim nemůže nic stát anebo že nemají doma ani příliš nákladné vybavení, které by potřebovali nahradit, a tak se nepojišťují vůbec. Výsledky ankety ČAP ukázaly, že 6 procent ze tří set dotázaných nemělo majetek pojištěný vůbec. Z reprezentativního průzkumu MML-TGI agentury Median mezi několika tisíci respondenty dokonce vyplývá, že takových lidí je v tuzemsku až dvě třetiny. Všichni tito lidé si přitom v případě pojistné události uhradí škodu v plné výši, zdůrazňuje ČAP.
Podle Michala Šimona mívají nepojištěnou domácnost často starší lidé nad 46 let, kteří sice kdysi měli sjednanou pojistku, kterou ovšem nikdy neaktualizovali. „Pojišťovny v podobných případech postupují tak, že těmto lidem nabídnou úpravu pojistné částky či úplné zrušení stávající pojistné smlouvy. Někteří lidé ale bohužel raději volí druhou variantu. Neuvědomují si, že v případě pojistné události, si uhradí škodu v plné výši,“ konstatuje Šimon.
2. Za podpojištěním majetku bývají nejčastěji dva důvody
Zdaleka nejčastějším problémem jsou zastaralé pojistné smlouvy, v jejichž rámci sjednané pojištění dávno neodpovídá aktuální hodnotě majetku pojištěnců. To potvrzuje rovněž lednová anketa ČAP, podle níž si celkem 62 procent dotázaných původně sjednané pojistné částky nikdy neaktualizovalo. Minimálně polovina ze všech přitom měla svůj majetek pojištěn déle než deset let. Lidé si podle expertů pojistného trhu však neuvědomují, že se cena majetku se s léty mění a své investice do majetku zapomínají v pojištění zohledňovat, čímž se vystavují zbytečnému riziku. V případě škodní události jim totiž pojišťovna škodu uhradí jen částečně, přesto stále v souladu s platnou pojistnou smlouvou.
„Lidé mívají už při sjednávání pojistných smluv zájem domluvit si takové smluvní podmínky, aby za pojištění platili co nejméně. Často přesvědčují pojišťovací zprostředkovatele či poradce, že jejich majetek má nižší hodnotu, než jakou reálně má,“ popisuje Šimon a dodává: „Odmítají si tak připustit řadu běžných rizik, která se jich mohou týkat nebo je i podhodnocují. Neuvědomují si, že rozdíly mezi cenami pojištění se obvykle pohybují v řádech desítek korun měsíčně. Nepatrně vyšší pojistné pro ně však může znamenat, že v případě škodní události budou schopni za vyplacené pojistné plnění vrátit domácnost do původního stavu.“
Další velkou skupinu těch, kteří mají podpojištěný majetek, jsou lidé, kteří v průběhu řady let do svého majetku investovali. Dostavovali například část ke své nemovitosti, rekonstruovali domácnost, anebo si pořídili nové vybavení. V pojistné smlouvě však dodatečně už zvyšující se hodnotu majetku nezohlednili. Na tyto pojištěné pak čeká podle Šimona při pojistné události nepříjemné překvapení: „Pojistné částky uvedené ve smlouvě následně odpovídají stavu domácnosti nebo nemovitosti v původní podobě. V případě, kdy dojde k pojistné události, jim pojišťovna v souladu s platnou pojistnou smlouvou škodu uhradí jen částečně. Je třeba si uvědomit, že i bez dalších investic se hodnota majetku s léty mění. Například rodinný domek pojištěný začátkem 90. let minulého století na hodnotu jednoho milionu korun, bude mít dnes s největší pravděpodobností hodnotu podstatně vyšší.“
3. Lidé nevnímají rozdíl mezi pojištěním domácnosti a nemovitosti
Řada lidí také nevnímá rozdíl mezi pojištěním domácnosti a nemovitosti. Stává se, že si klienti pro rodinný domek sjednají pojištění nemovitosti a pojištění domácnosti už neřeší v mylné představě, že pojištění domácnosti je již započítáno v ceně pojištění nemovitosti. V případě škodní události, například povodně, jim pak pojišťovna uhradí škody na nemovitosti. Škodu v domácnosti si však musí hradit ze svého.
Případy, kdy si lidé pojistí pouze nemovitost a s pojištěním domácnosti se již nezabývají, se stávají běžně, jak upozorňuje Šimon. Tato dvě pojištění je však třeba důsledně rozlišovat. Pojištění domácnosti chrání movité věci, které jsou součástí vybavení domácnosti nebo zařízení, které k provozu domácnosti slouží. Pojištění nemovitosti je na rozdíl od pojištění domácnosti určeno pro ochranu nemovitosti a ostatních staveb na pozemku náležících k této budově. Pojištění nemovitosti tedy nekryje rizika škod v domácnosti a na jejím vybavení. Pro tyto případy je nezbytné si sjednat pojištění domácnosti.
Pokud si lidé sjednávají pojištění za asistence pojišťovacího poradce, ten by jim podle Šimona měl situaci dostatečně vysvětlit a pojistit je tak, aby jim pojištění krylo odpovídajícím způsobem rizika jak v domácnosti, tak na nemovitosti. Většina pojišťoven dnes již nabízí i výhodné balíčky, kde pojišťuje nemovitost i domácnost zároveň.
4. Aktualizace pojistných smluv se netýká jen pojistné částky
Lidé podceňují aktualizaci pojistný smluv, a to nejen v souvislosti s pojistnou částkou, ale i v případě změny údajů o pojistníkovi či způsobu platby. V anketě ČAP, která se dotazovala tří set lidí, se polovina mylně domnívala, že změna osoby pojistníka (například kvůli úmrtí) neznamená důvod pro aktualizaci pojistné smlouvy. Podobně i 64 procent respondentů mylně nepovažuje požadavek na změnu platby za údaj, který je nutný ve stávající smlouvě aktualizovat.
Michal Šimon v této souvislosti upozorňuje: „Jsou známy i případy, kdy pojištění majetku (nemovitosti či domácnosti) bylo sjednáno na osobu, která zemřela. V takové situaci ale většinou pojištění zaniká (přesný zánik je specifikován v konkrétních pojistných podmínkách). Dědici nicméně dál platili pojistné, aniž by tuto skutečnost, jak jim ukládají podmínky pojistné smlouvy, oznámili pojišťovně a považovali sjednané pojištění stále za platné. V případě pojistné události je v takovém případě pojišťovna oprávněna nevyplatit plnění, právě vzhledem k tomu, že smrtí původního pojistníka původní smlouva zanikla.
5. Lidé nečtou pojistné podmínky - nevědí, co mají pojištěného
Výsledky ankety ČAP ukázaly, že jen 34 procent dotázaných si prostudovalo pojistné podmínky. 46 procent respondentů četlo pojistné podmínky pouze zběžně. Zbývající pětina dotazovaných pojistné podmínky nečetla vůbec, nebo si tuto skutečnost nevybavuje.
Skutečnost, že se člověk dostatečně neseznámí s pojistnými podmínkami, je ale podle Michala Šimona závažnou chybou. Tito lidé často ani nevědí co, jak a proti čemu jsou pojištěni. Stávají se potom případy, kdy lidé v zátopových oblastech z nevědomosti nejsou pojištěni proti povodni. „Výsledný efekt „neznalosti“ pojistných podmínek se většinou projeví, až při případné likvidaci škody. Klienti velice často uplatňují škody, na které nemají dle sjednaných pojistných podmínek nárok a následně jsou velice rozhořčeni nad zamítavým výsledkem likvidace,“ líčí Michal Šimon běžnou praxi z pojišťoven. Přitom by stačilo přečíst si před podpisem smlouvy pojistné podmínky daného pojištění a nejasnosti si ujasnit s poradcem.
6. Lidé zřídkakdy mají k dispozici dokumentaci k pojištěným předmětům
Jak vyplývá z časté praxe českých pojišťoven i z nedávné ankety ČAP, jen málokterá domácnost má dobře zdokumentovány cenné předměty ve své domácnosti. Jen necelá čtvrtina respondentů z ankety přiznala, že si uchovává dokumentaci k pojištěným předmětům a naopak 26 procent dotazovaných uvedlo, že nemá dokumentaci k pojištěným předmětům vůbec.
Pojišťovny při likvidaci podle Michala Šimona zpravidla vyžadují (zejména u věcí vyšší hodnoty) doklady o nabytí s cenou a datem pořízení, důležitá je i fotodokumentace. „Na věci umělecké hodnoty mohou pojišťovny vyžadovat i znalecké posudky. V případě nedostatečné dokumentace má pojišťovna právo krátit pojistné plnění nebo nezdokumentovanou škodu neproplatit,“ zdůrazňuje Šimon.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
26. 5. 2015 7:19, Karel
Pro ty co tvrdí, že se nic nemůže stát...
Znám jeden případ - otec od rodiny stavěl pro dceru barák. Nechtěl se zadlužit, tak to dělal pomalu a v klidu (navíc ho vlastně nic netlačilo). Po 10 letech byl dům hotov. Chtěl ho dát právě vdané dceři "pod stromeček". Týden před stěhováním během jediné noci celý dům kompletně shořel (přece novostavba se všemi revizemi blablabla...). 10 let práce za pár hodin v trapu.
Pro ty co tvrdí, že pojištění je jenom iluze. To je jen a pouze váš problém, že nečtete pojistné podmínky, že jim nerozumíte apod. (tak proč neoslovíte někoho, kdo jim rozumí aby vám to vysvětlil ???). V tom případě doporučuji opravdu někde stranou ušetřit pár miliónů pro případ totální škody.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
17. 2. 2009 8:56, Fana
Je to fakt složitý, asi tomu fakt nerozumím a nehodlám pak z někoho mámit zpět svoje peníze. Radši dělám to do mě baví nebo to, co mi víc vynese. Proto se zásadně nepojišťuju a pro takový případy mám trošku naškudlený. A nehodlám to utrácet za nový auto.
V diskuzi je celkem (19 komentářů) příspěvků.