Jak a proč optimalizovat důchodové pojištění u státu?

Důchodový systém je nestabilní stejně jako všechny složité soustavy. Příčiny nestability jsou vnější (na samotném důchodovém systému nezávislé) a vnitřní. Tedy ty, které vznikají v důsledku chybného nastavení parametrů. My se budeme zabývat těmi z nich, jejichž chybného nastavení může ve svůj prospěch, zcela legálně, využít konkrétní jednotlivý poplatník.

Chybné parametry předčasných důchodů

Že jsou dočasně krácené předčasné důchody pro jejich poživatele výhodné, ví asi každý. Jak je to s důchody krácenými trvale?

Za každé započaté tři měsíce o které odejde člověk do důchodu dříve, než dosáhne důchodového věku, se jeho výpočtový základ krátí o 0,9 %. Dá se snadno spočítat, že krácení nejen neodpovídá pojistně-matematickým zásadám, ale ani zdravému rozumu. Místo toho, aby s dřívějším odchodem do důchodu celková vyplacená částka klesala, naopak stoupá - čím dřív člověk do důchodu odejde, tím více je "odměněn" (viz následující tabulka).

Odchod do důchodu dříve o:	Doba dožití od dosažení důchodového věku (v letech)	Celkem vyplaceno navíc (v % ročního důchodu)
1 rok	20	25
2 roky	20	40
3 roky	20	50
1 rok	16	40
2 roky	16	70
3 roky	16	100
Zdroj dat: vlastní výpočty

Přitom by stačilo jednoduše přijmout nejobvyklejší systém - za každý měsíc, o který člověk nastoupí do důchodu předčasně, se důchod snižuje o půl procenta. Pak by platilo, že celková vyplacená částka s dřívějším odchodem do důchodu klesá.
Kdo tedy využije možnosti odchodu do předčasného důchodu, ten na tom vydělá (pokud není vysloveně dlouhověký typ).

Náhradní doby

V dávkově definovaném systému by měl být výpočet nastaven tak, aby byl systém ve vnitřní rovnováze. Bez ohledu na míru přerozdělování by pak člověk s průměrným vyměřovacím základem měl v důchodu dostat tolik, kolik odpovídá částce jím zaplacené na pojistném. Na první pohled se zdá, že náš systém toto splňuje: 20 % z příjmu jde na pojistné, důchod odpovídá v průměru 40 % příjmu. Průměrný člověk má započítaných přes 40 let, důchod pobírá dokonce méně než 20 let - prozatím. Takže by mělo být všechno v pořádku. Jenže ono není, a důvod je ve slově "započítaných". Započítávají se totiž i roky, kdy člověk neplatil žádné pojistné - tzv. náhradní doby. A ty jsou tak rozsáhlé, že to téměř nemá obdoby. Tvoří více než čtvrtinu započítané doby. Důchodové pojištění se vyplatí tím víc, čím víc člověk tyto náhradní doby využívá.

Příjmy, z nichž není placeno pojistné na důchodové zabezpečení

Existují příjmy, které jsou přímo zákonem z povinnosti platit pojistné na sociální zabezpečení vyňaty, ačkoli jde o příjmy za práci. Stručně jde o tři kategorie příjmů: autorská díla, tantiémy a různé druhy "pobídek" statutárních orgánů a manažerů (např. ve formě akcií) a dále dohody o provedení práce.

Proč? Ví jen Bůh a svatý Václav.

Celá soustava daní a odvodů poněkud připomíná blázinec. U jedné práce platíte daň z příjmu, pojistné na sociální i zdravotní pojištění. U jiné pouze daň z příjmu a pojistné na zdravotní pojištění. U třetí daň z příjmu a žádné pojistné. U čtvrté daň srážkou a žádné pojistné. U páté platíte daň z příjmu, ale pojistné pouze z části příjmu (OSVČ). Proč, to snad ví opravdu jen Bůh a svatý Václav, jak praví klasik.

Druhou kategorií jsou příjmy z nelegální práce (nelegálně zaměstnaní cizinci, nezaměstnaní) a také příjmy z prací, částečně placených legálně a částečně načerno (úředně minimální mzda, zbytek na ruku). Speciálně druhý typ je velice rozšířený, v některých profesích (číšníci, servírky) uplatňovaný doslova plošně.

Třetí kategorií jsou platby OSVČ, které se vypočítávají z nižšího vyměřovacího základu (letos 45 %, od příštího roku 50 %). Tento nižší vyměřovací základ má původ ve faktu, že, na rozdíl od právnických osob, fyzické osoby by musely platit pojistné i z investic (pořídí-li si živnostník obráběcí stroj, pokud by neměl nižší vyměřovací základ, zaplatil by z něj v roce pořízení pojistné z plné ceny mínus odpisy). Že by to šlo řešit logičtěji (od vyměřovacího základu odečítat investice) je nabíledni. Nejrozumnější by bylo zrušit odpisování úplně a bylo by po problému.

Nicméně co z těchto skutečností plyne pro osoby, kterých se to týká? Konkrétně to, že pokud si platí pojistné z nižšího vyměřovacího základu, než je první redukční hranice, okrádají samy sebe. Stát na tom naopak dlouhodobě vydělá. 

Výpočet důchodu

Důchod se vypočítává z tzv. výpočtového základu. Do něj se průměrný příjem ve výši do první redukční hranice (letos 8 400 Kč) započítává celý, z příjmu mezi první a druhou hranicí (letos 20 500 Kč) 30 % a z příjmu nad druhou hranicí 10 %. (Redukční hranice se každý rok zvyšují nařízením vlády, pro příští rok se počítá s poměrně vysokým zvýšením.) Kolik jsme státu zaplatili na pojistném a kolik dostaneme na důchodech, závisí kromě náhradních dob právě na této redukci.
Podívejme se na to, v zájmu srozumitelnosti, poněkud schematicky: v průměru máme započítáno 40 let, z toho minimálně 30 let jsme platili pojistné a maximálně 10 let jsou náhradní doby. Dostaneme tedy důchod ve výši 60 % výpočtového základu (procentní výměra je 1,5 % vyměřovacího základu za 1 započítaný rok) a k tomu základní výměru (letos 1 400 Kč). Kolik jsme zaplatili a kolik dostaneme?

Výše příjmu	Důchod v % průměrné hrubé mzdy*	Za 40 let zaplaceno na pojistném celkem (počet ročních platů)**	Za 16 - 20 let vyplaceno na důchodu celkem (počet ročních platů)***
Do 1. redukční hranice	75 - 95	6 - 8	12 - 19
Mezi 1. a do 2. redukční hranice	42 - 74	6 - 8	7 - 15
Nad 2. redukční hranicí	11 - 41	6 - 8	2 - 8
Zdroj dat: Vlastní výpočty Vysvětlivky: *Min. vyměřovací základ 4 000, max. 140 000 Kč, valorizováno k roku odchodu do důchodu. Jde o tzv. náhradový poměr, což je poměr prvního důchodu k poslední hrubé mzdě v %. **V závislosti na délce náhradních dob (0 až 10 let) ***V závislosti na výši platu a době pobírání důchodu (min. 16, max. 20 let)

Vidíme, že více než zaplatil na pojistném, dostane i člověk s průměrným příjmem, ač to vypadá neuvěřitelně. Jiná otázka je, jestli se mu to vyplatí.
Co to znamená? Vždy se vyplatí odvádět pojistné z příjmu do první redukční hranice - zhodnocení je vyšší než spoření téže částky v jakémkoli z "jistých" produktů - např. u penzijního fondu. U příjmu vyššího než první redukční hranice a nižšího než druhá není placení odvodů státu přímo ztrátové, není ale výhodné, protože přicházíme o výnosy z jejich případného investování (platíme cenu za "ušlou příležitost"). Tedy platit z příjmu nad druhou redukční hranici je jasně ztrátové.

Co občanům ČR prostřednictvím svých zákonů vzkazuje stát

Spočítejte si to!

Chcete vědět, jaké výše by dosahoval váš důchod v průběžném (současném) systému, kolik v systému NDC a také v systému smíšeném? Využijte naši kalkulačku!

1. Vždy si plaťte důchodové pojištění u státu z příjmu do 1. redukční hranice, i když nemusíte. Vyplatí se vám to. Nedovolte, aby vám zaměstnavatel vyplácel pouze minimální mzdu a zbytek "na ruku".

2. Jste-li OSVČ, plaťte si na důchod u státu alespoň z tohoto vyměřovacího základu. Využijte toho, že si můžete vyměřovací základ stanovit sami, aniž by to mělo vliv na odvody na zdravotní pojištění a daně. Platit si důchodové pojištění pouze z minimálního vyměřovacího základu je pro vás nevýhodné.

3. Máte-li jakoukoli možnost se tomu vyhnout, neplaťte pojistné z částky nad druhou redukční hranicí. Důchodová náhrada nemá s pojištěním nic společného, výpočet důchodu z vyššího vyměřovacího základu připomíná spíš státem organizovanou loupež.

4. Ve všech případech sledujte nařízení vlády, kterým se mění tyto dvě hranice vyměřovacího základu.

5. Do předčasného důchodu jděte čím dříve, tím lépe - pro vás, samozřejmě.

6. Klidně pracujte načerno a nechte se evidovat na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Pokud tak nebudete činit déle než 3 roky celkem, vyplatí se vám to a zaplatí to za vás ostatní. Riziko je malé, od té doby, co je povoleno si v době nezaměstnanosti "přivydělat", prakticky nulové.

7. Klidně se hoďte marod kdykoli se vám to hodí, zejména máte-li nižší plat. Pokud vám to bude tolerovat váš zaměstnavatel, nemůžete na tom prodělat. Sankce neexistují.

8. Máte-li možnost, snažte se vykazovat příjmy jako autorské či umělecké, nestávejte se zaměstnanci kulturních institucí, zůstávejte na volné noze. Řemeslné výrobky prodávejte jako výtvarná díla, místo výuky angličtiny vykazujte překlady. Pojistné plaťte pouze z příjmu do první redukční hranice, ostatní si radši spořte sami. Proč dávat státu to, co není nutné a výhodné.

9. Nemůžete-li svou práci prodat jako autorské dílo, čiňte tak alespoň na živnostenský list. Pracovní poměr je až poslední možnost. Zaměstnavatel se s vámi jistě rád dohodne, co ušetříte, můžete si rozdělit napůl.

10. Jakákoli forma naturální odměny, příspěvku na důchodové připojištění, akcií namísto části platu je výhodná pro vás i zaměstnavatele, zejména máte-li vyšší plat.

Rada navíc:
Spořte si na důchod od mládí, výhradně u institucí se zahraničním vlastníkem, kterým stát vaše peníze nebude moci zabavit. Budete to potřebovat, až tenhle systém krachne.

Také dodržujete rady, které vám "vzkazuje" stát prostřednictvím svých zákonů? Co si o tomto systému myslíte?