Technická úroková míra: mýty vs. fakta

Začněme tím, co není technická úroková míra (TÚM). Není to zhodnocení prostředků klienta, které do produktu vložil. TÚM je totiž zhodnocení pojistné rezervy, jejíž výše je dána pojistně-technickými výpočty a která je rozhodně nižší než celková výše klientem zaplaceného pojistného (viz dále). V žádném případě se tedy o procento TÚM nezhodnocují všechny prostředky, které klient pojišťovně zaplatil.

Nejjednodušším příkladem je jednorázové kapitálové pojištění pro případ dožití (v případě smrti je vyplacena hodnota zaplaceného pojistného). Pokud klient zaplatí pojistné 100 000 Kč na dobu 5 let, může být pojistná částka např. 105 401 Kč při TÚM 2,4%.
Vývoj rezervy v jednotlivých letech (0 značí okamžik sjednání) je zachycen v tabulce 1. Rezerva na počátku je rovna zaplacenému pojistnému sníženému o počáteční náklady, v dalších letech je ponížena o administrativní náklady a zúročena technickou úrokovou mírou.

V příkladu jsme zanedbali rizikové pojistné. Není tak z důvodu neexistence pojistného rizika, ale spíše z jeho nízké významnosti. Přestože v případě smrti je vyplaceno zaplacené pojistné, i taková smlouva představuj pro pojišťovnu určité riziko. Všimněte si, že je hodnota rezervy v prvních dvou letech nižší než zaplacené pojistné – pokud by klient v těchto letech zemřel, musí pojišťovna vyplatit více, než je hodnota rezervy. To je důvodem, proč i u smluv na dožití je výše pojistné částky ovlivněna pravděpodobností úmrtí.

V příkladu jsme uvažovali TÚM 2,4%. Pokud bychom tímto úrokem zhodnocovali celé pojistné po dobu 5 let, byla by naspořená částka 112 590 Kč. Tak tomu ale není, rezervu na počátku tvoří 90 % - 96 % zaplaceného pojistného, v dalších letech je část použita na správní náklady.

Výše TÚM není pro klienta základní informací při orientaci mezi jednotlivými produkty. Tou je garantovaná pojistná částka, která v sobě nese informaci po odečtu nákladů. Pokud pojišťovna chce nabídnout oproti konkurenci zajímavější produkt z hlediska "naspořené" částky, má tři základní možnosti:

1. Úspora nákladů (nižší nákladové koeficienty)
2. Konstrukce produktu (výše podílu na zisku pro klienty)
3. Vyšší technická úroková míra

Zatímco úspora nákladů nebo konstrukce produktu je čistě záležitostí pojišťovny, výše použité technické úrokové míry je regulována platnými zákony.

Regulace TÚM

Do roku 2002 nebyla výše TÚM regulována, stát se její maximum ale později rozhodl omezit. V dubnu 2002 vstoupila v platnost vyhláška Ministerstva financí, která stanovila maximální výši TÚM na 4 %, v lednu 2004 pak klesla na 2,4 %, kde se drží. V současnosti se řídí vyhláškou 303/2004 Sb. k zákonu o pojišťovnictví z 6. května 2004, která potvrzuje jako maximální 2,4% TÚM. Hodnota je zvolena tak, aby pojišťovna byla dlouhodobě schopna dosahovat tohoto výnosu a o tento úrok byla schopna zhodnotit své pojistné rezervy.

Lze ji chápat jako ochranu klienta před nabídkami produktů s nereálně kalkulovanými předpoklady. Pokud by pojišťovna kalkulovala s TÚM např. 1 0%, nabídka pro klienta by byla jistě bezkonkurenční – nejvyšší pojistná částka za dané pojistné. Alespoň tak by se nabídka jevila v okamžiku sjednání, realita po několika letech by pro klient mohla být zcela jiná. Pojišťovna by nebyla schopna dlouhodobě dosáhnout tohoto výnosu, ztrátu na úroku by musela dorovnat z jiných zdrojů. Pokud by byly nedostatečné, pojišťovna by nemohla vyplatit pojistná plnění (dostát svým závazkům) a zkrachovala by.

Ve vyhlášce je ale definována výjimka, která umožňuje použít vyšší TÚM. Pokud se jedná o jednorázovou smlouvu s dobou trvání maximálně 8 let, je výše TÚM neomezena a záleží pouze na pojišťovně, kterou hodnotu zvolí. Důvod této výjimky lze nejspíš nalézt v následující úvaze: u jednorázového produktu je pojistné investováno celé na počátku. Pokud pojišťovna má v tomto okamžiku možnost nákupu cenného papíru s vyšším výnosem než 2,4 % se stejnou dobou splatnosti jako je doba trvání pojistné smlouvy, může ho použít jako podkladové aktivum ke svému závazku (pojistné smlouvě). Tak lze klientovi garantovat stejný úrok, jako má cenný papír, který má pojišťovna v držení až do jeho splatnosti.

Ve vyhlášce není pamatováno na fázi výplaty pojistného plnění ve formě důchodu, výše TÚM během výplaty není regulována. To umožňuje konstruovat např. produkt, kdy klient vloží jednorázově pojistné a po 8letech je vyplácen důchod např. na 10 let. Pojišťovna po celou dobu používá technickou úrokovou míru vyšší než 2,4 %. V prvních 8 letech díky výjimce ve vyhlášce; v době výplaty důchodu proto, že výše není nijak regulována.

Jiným příkladem může být ihned splatný doživotní důchod. Zde je doba trvání smlouvy 0 let, technické úroková míra pro dobu výplaty není definována, záleží pouze na pojišťovně.

Výnosy na trhu

Omezení TÚM dané vyhláškou ale není jediné a nejdůležitější. Základem je paragraf 18 zákona o pojišťovnictví. Odstavec (4) říká: "Použitá technická úroková míra však nesmí přesáhnout výnos z aktiv vypočítaný způsobem, který je potvrzen odpovědným pojistným matematikem."
Tato věta tedy "reguluje" i jednorázové smlouvy do 8 let doby trvání. Mělo by platit, že TÚM musí být nižší než výnos podkladového cenného papíru. Srovnejme TÚM u těchto produktů s výnosem státních dluhopisů.

Z tabulky je patrné, že pojišťovny, které nabízí produkty s vyšší TÚM než 2,4% musí jako podkladová aktiva používat jiné cenné papíry než státní dluhopisy. Jejich výnos je v současnosti nižší než 3,5%. Jiný závěr plynoucí z tabulky se týká podílu na zisku. Vzhledem k současným výnosům státních dluhopisů nelze v dohledné době očekávat vysoké podíly na zisku a modelové výpočty s celkovým zhodnocením 5 % - 6 % patří spíše do říše snů a přání.

Jaký údaj je pro vás z hlediska výhodnosti pojištění nejdůležitější? Klesne ještě TÚM, nebo poroste? Jakému životnímu pojištění dáváte přednost?