Když svou chybou nebo neopatrností způsobíme někomu škodu, musíme ji taky nahradit. Říká to nejen selský rozum, ale výslovně i zákon. Jen necelá třetina z nás se proti finančním dopadům takové povinnosti chrání pojištěním odpovědnosti v občanském životě. Také si myslíte, že ho nepotřebujete?
O tom, co nám vlastně může hrozit, si povídáme s Marcelou Machovou, specialistkou pojištění majetku a odpovědnosti České asociace pojišťoven. Asociace se totiž letos ve své osvětové kampani zaměřila právě na pojištění odpovědnosti.
Jak moc je škod, které člověk způsobí při běžném provozu domácnosti?
Škody způsobené běžným provozem domácnosti patří mezi „odpovědnostními škodami“ k těm nejčetnějším. Provoz domácnosti jejich vzniku otevírá poměrně široký prostor, od denní údržby domácnosti, obsluhy všech elektrospotřebičů a domácích pomocníků až po kutilství nebo například pěstování nejrůznějších koníčků.
Můžete uvést konkrétní situace?
Nejčastěji jde o škody, které způsobí voda přetékající z umyvadla nebo vany do bytu v patře pod námi, časté jsou také škody způsobené starou a nefunkční hadicí u pračky nebo myčky na nádobí. Ke škodě související s provozem a údržbou bytu ale nemusí dojít jen zanedbáním nebo nepozorností, svou roli může hrát i náhoda. Časté jsou pády předmětu na cizí majetek, například při mytí oken nebo zahradničení na balkonech. Propálit čalounění nové sedačky nebo drahý koberec na návštěvě, nemusí nezbytně jen kuřáci, stačí chvilka nepozornosti při zapalování svíčky. Příliš rázným gestem můžeme na návštěvě shodit příteli jeho starožitnou vázu po babičce nebo přišlápnout kabel a strhnout ze stolu notebook nebo tiskárnu…
Na kolik takové nehody vyjdou?
Například průměrná „vodovodní“ škoda je čtyři a půl tisíce korun. Každý případ je ale jiný. Pokud voda prosákne lehce a je poškozená část malby v koupelně o patro níž, je škoda skoro zanedbatelná. Když se nám ale podaří vyplavit hned několik domácností, může jít škoda do statisíců. Z průzkumu, který si nechala vypracovat Česká asociace pojišťoven, vyplynulo, že nejčastěji se výše škody u respondentů pohybovala v rozmezí pět až padesát tisíc korun. Tři procenta dotazovaných řešila škodu od padesáti do dvou set tisíc korun, další tři procenta dokonce škody vyšší než dvě stě tisíc. To už ale souvisí s tím, že tři procenta dotazovaných způsobila někomu škodu na zdraví a tam bývá odškodnění zpravidla podstatně vyšší než u majetkových škod.
Počkejte, ono je možné způsobit druhému škodu na zdraví běžným provozem domácnosti?
Nejen že je to možné, bohužel k takovým škodám také dochází, například při zmíněném pádu předmětu z okna. Pokud z okna spadne květináč nebo kbelík s vodou a urazí zrcátko zaparkovaného auta, dá se vlastně mluvit o štěstí. Může také spadnout i na chodce, a když to bude vážné, škoda na zdraví se vyšplhá až do milionů. Běžně se stávají také nehody s vroucí vodou nebo horkým nápojem, ať už člověk opaří návštěvu nebo kolegu na pracovišti. I tady můžou škody narůst až do statisíců, v závislosti na rozsahu popálení. Některé představují „jen“ kratší pracovní neschopnost, některé si můžou vyžádat opakované plastické operace.
Jak postupovat, když se něco stane?
Pokud dojde ke škodě na zdraví, jasná priorita je postarat se o zraněného, poskytnout mu první pomoc, případně zavolat záchranku. Jestliže to situace vyžaduje, je třeba provést opatření, která by zabránila zbytečnému zvyšování rozsahu škody. V druhé řadě je pak nezbytné zdokumentovat okolnosti vzniku škody a zjistit totožnost a kontaktní údaje případných svědků. Následně by člověk měl zjistit a zdokumentovat rozsah škody. Pojišťovně by se škoda měla nahlásit co nejdřív. Škodní událost oznamuje zpravidla pojišťovně ten, po kom je nárokována náhrada, nový občanský zákoník však připouští i nahlášení škody poškozenou stranou.
Chybují klienti pojišťoven nějak zásadně při hlášení škod?
Klienti často hlásí škody, které způsobili sami sobě nebo osobě blízké, na ty se ale pojištění odpovědnosti nevztahuje. Mnohdy také nárokují škody, na které je ale potřeba jiné pojištění, například škoda způsobená zaměstnavateli při výkonu povolání. Tyto chyby mají většinou příčinu v nedostatečném povědomí o různých typech pojištění a o tom, co kryjí.
Jindy sice správně oznamují škodu, která se k pojištění odpovědnosti vztahuje, ale uvádějí nepřesné nebo zkreslující informace, které mají vliv na posouzení odpovědnosti. Také zapomínají dostatečně zdokumentovat vznik a okolnosti škody. Podle fotky samotné poškozené věci pojišťovna nemůže objektivně vyhodnotit míru odpovědnosti. Proto doporučuji vždycky pořídit dokumentaci co nejpřesněji, tak, aby z ní byl patrný nejen rozsah škody, ale i příčina.
Sdílejte článek, než ho smažem