Když při sportu ublížíme sami sobě, je to mrzuté, Když zranění způsobíme někomu jinému, může nás to navíc stát peníze. Nemalé, ostatně ne nadarmo se říká, že zdraví je to nejcennější, co máme – ani za milionové odškodné ho zpátky nekoupíš.
Proti škodám způsobeným při rekreačním sportu je možné se pojistit. Tomuto – ne příliš známému – pojištění, pojištění odpovědnosti v občanském životě, je věnovaná letošní osvětová kampaň České asociace pojišťoven a my si o něm povídáme s Marcelou Machovou, specialistkou České asociace pojišťoven na pojištění majetku a odpovědnost.
K jakým škodám nejčastěji dochází při sportu a rekreaci a jak se liší od ostatních škod, proti kterým se můžeme zajišťovat pojištěním odpovědnosti v občanském životě?
Zatímco u škod způsobených běžným provozem domácnosti se jedná ve většině případů o menší a majetkové škody, škody způsobené při sportování jsou z odpovědnostních škod finančně nejnáročnější. Pojistné události samozřejmě zahrnují i rozbitá kola, čluny, zlámané lyže a jiné sportovní vybavení, ale velké procento tvoří škody na zdraví. A jejich výše se pak mnohdy pohybuje v řádu stovek tisíc až milionů korun.
Navíc po zavedení nového občanského zákoníku vzrostla průměrná výše, jak bolestného, tak i odškodnění za takzvané ztížení společenského uplatnění. A vedle nich může poškozený nově chtít také náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti nebo ušlý zisk, náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného nebo náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.
V krajním případě může dokonce i zdravotní pojišťovna poškozeného vymáhat peníze, které musela vynaložit na platby za zdravotní péči.
Při jakých sportech k takovým škodám dochází nejčastěji?
Frekvence škod na zdraví souvisí jak s popularitou sportu, tak i s jeho charakterem. Obvykle se jedná o sporty nebo činnosti, kde je větší pravděpodobnost nechtěného kontaktu s dalšími lidmi. Ke škodám dochází na zimních stadionech, v akvaparcích, bazénech, ale i v parcích nebo na oblíbených a často velice frekventovaných cyklostezkách. V zimě jsou ukázkovým příkladem horské sjezdové tratě, na kterých dochází velice často ke střetu lyžařů nebo snowboardistů.
Jaké informace přinesl průzkum, který k tématu odpovědnostních škod Česká asociace pojišťoven realizovala?
Zajímalo nás, jakým sportům se Češi věnují, jak vnímají rizika, která při sportování vznikají, jestli si uvědomují, že můžou ublížit i druhým, a samozřejmě také to, jestli a jak jsou pojištění. A tak například víme, že celých 86 procent populace provozuje zimní sporty a 76 procent se věnuje cyklistice. Že by při sportu a rekreaci mohli způsobit nějakou škodu, si ale připouští jen 58 procent tázaných. A jen necelá třetina – což bylo zjištění nejsmutnější – má sjednané pojištění.
Za zimními sporty se často jezdí do zahraničí. Lze říci, že sjednat si pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou mimo Česko je důležitější?
Nechtěnou škodu můžeme způsobit v Česku stejně jako v zahraničí. Navíc i na škodu v zahraničí nám obvykle stačí běžné pojištění odpovědnosti, sjednané například v rámci pojištění domácnosti. Rozdíl je v tom, že škody způsobené v zahraničí se můžou vyšplhat ještě výš, proto je dobré si před cestou zopakovat, jaké má naše pojištění limity, a případně se připojistit v rámci cestovního pojištění. I menší zranění nás může stát na odškodném několik tisíc eur a při zraněních vážnějších, s delší dobou léčení nebo trvalými následky, jdou částky náhrady škody do statisíců eur. Například týdenní nošení fixačního límce, který lékař předepíše prakticky vždy, stojí v Itálii okolo dvou tisíc eur, vykloubené rameno, jehož léčení je zdlouhavé a často komplikované, může stát dvacet až osmdesát tisíc eur, poranění obličeje s následnými jizvami nebo vyražené zuby a jejich náhrada implantáty může stát například v sousedním Rakousku sto tisíc eur i víc.
Je-li pak poškozený následkem zranění byť i jen částečně invalidní, částky osobního odškodnění, nákladů léčení a ztráty příjmu mohou být astronomické.
Liší se nějakým způsobem postup při škodě, srazíme-li někoho na sjezdovce v zahraničí?
Naši sousedé mají podstatně větší povědomí o svých nárocích a se svými právy jsou velmi dobře obeznámeni. Proto také dobře vědí, jak se při nehodě zachovat, aby mohli své nároky na náhradu škody úspěšně vymoci.
Velkou chybou českých lyžařů je, že opustí místo nehody na „dobré slovo“ jakmile se přesvědčí, že se nic vážného nestalo nebo že je o zraněného postaráno. Často se totiž později dočkají nepříjemného překvapení v podobě nároku na náhradu škody nebo dokonce i soudní žaloby, pro případný spor jsou ale vybaveni jen nepřenosnými a velmi často už nepřesnými vzpomínkami.
Jak bychom tedy měli postupovat, pokud škodu na horách způsobíme?
Rozhodně doporučuji zaznamenat okolnosti vzniku škody a zajistit si veškeré možné svědecké výpovědi. V případě rozporů zavolat policii, nepodepisovat nic, čemu nerozumíme a uvést svou verzi v českém jazyce. V případě pochyb může být také užitečné kontaktovat asistenční službu a situaci s ní konzultovat ještě před tím, než se rozhodneme odpovědnost za škodu uznat.
Při lyžování v zahraničí je vhodné se seznámit s pravidly Mezinárodní lyžařské federace (FIS). Dojde-li totiž ke srážce dvou nebo více lyžařů, bývá pro posouzení rozhodující, kdo porušil pravidla tato pravidla nebo místní předpisy. Pravidla Mezinárodní lyžařské federace jsou v některých zemích součástí právního řádu.
Ne vždy ale jde s určitostí průběh srážky popsat a určit viníka, který ponese odpovědnost za škodu.
Jsou se škodami při sportu spojené nějaké konkrétní výluky z pojištění?
Z pojištění odpovědnosti jsou vyloučeny škody, které způsobíme úmyslně nebo pod vlivem alkoholu či omamných látek. V případě škod na majetku se pojištění nevztahuje na vypůjčené věci.
Sdílejte článek, než ho smažem