Malé peníze: Chtěl jsem se vzdát podpory v nezaměstnanosti. Prý to nejde!

Dotaz: Odešel jsem ze zaměstnání (pracoval jsem na vyšší pozici v bankovním sektoru). Protože jsem chtěl, aby se mi i doba bez práce započítávala do důchodu, rozhodl jsem se, že se do té doby, než najdu vhodné zaměstnání, přihlásím na úřadu práce. Protože jsem ale měl relativně dost peněz, rozhodl jsem se, že se vzdám podpory v nezaměstnanosti. Paní na přepážce mi ale tvrdila, že to není možné. Je to opravdu tak?

Malé peníze: Tento dotaz pěkně ilustruje, jak mohou také fungovat státní úředníci. Z vlastní zkušenosti asi každý potvrdí, že lidé na úřadech jsou různé nátury, a tak se při kontaktu se státním molochem setkáte s různým přístupem, s různou mírou profesionality a také s různými výklady zákonů a předpisů. Někdy s výklady neuvěřitelnými.

Státní aparát utěšeně roste

Podle serveru iDnes měl český stát v roce 2010 kolem čtvrt milionu úředníků. Lidí placených tak či onak státem je však mnohem víc – přes jeden milion. Kromě úředníků jde například o policisty, hasiče, zaměstnance státních firem a další. Zůstaňme ale u stavu úřednického. Dnes u nás tedy připadá přibližně jeden úředník na 40 obyvatel. V polovině 30. let minulého století to byl jeden úředník na 143 obyvatel.

Podle některých údajů vzrostli mezi roky 2000 a 2008 počet lidí ve státní správě včetně policistů ze 175 tisíc na 291 tisíc (to je ještě vyšší číslo, než uvádí iDnes – a vcelku lhostejno, které je přesnější, stejně jako u Štorchových lovců mamutů jsou čísla nad určitou hranicí prostě mnoho; u lovců mamutů bylo ovšem mnoho víc než tři). Na ministerstvech je dnes zaměstnáno o 30 procent víc úředníků než v roce 1996. Ani reforma státní správy v roce 2003 nepřinesla úsporu, naopak při přechodu některých kompetencí úředníků na nově vzniklé kraje lidí ve státních úřadech přibylo.

Tady se tedy penězi daňových poplatníků právě nešetří.

A samozřejmě všichni ti noví úředníci musí nějak ospravedlnit svoji existenci, vymýšlejí tím pádem mnohdy různé zbytečnosti a vykazují nadbytečnou nebo zcela nesmyslnou činnost.

To by mohl být i případ tazatele. Čistě teoreticky – obhajuje se vysoký počet úředníků lépe, když je objem vyplacených dávek (jako je například podpora v nezaměstnanosti) rostoucí, nebo když klesá?

Jak to je ve skutečnosti

Podle informací ministerstva práce a sociálních věcí se má věc takto.

Anketa

Chtěl se zříct podpory! Je normální?

Není. Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebereNormální není, ale zachoval se správněNenormální je především to, že mu ji někdo nabízel

Pokud jste bez práce, můžete se na úřadu práce registrovat – je to však zcela na vaší volbě, registrace není povinná. Při registraci totiž podáváte na úřadu práce žádost, tedy můžete podat zároveň i žádost o vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Pokud ji nepodáte, nebude vám podpora vyplácena – lze se jí tedy zříci.

Pokud jste u úřadu práce registrováni, a jste tedy uchazečem o zaměstnání, stát za vás hradí zdravotní pojištění bez ohledu na skutečnost, zda pobíráte podporu v nezaměstnanosti. Za stejné situace jste také účastníky důchodového pojištění.

Tedy suma sumárum, pokud jste nezaměstnaní, na úřad práce se registrovat jít nemusíte. Registrace má tu výhodu, že za vás stát hradí zdravotní pojištění a doba nezaměstnanosti se vám započítává po dobu až tří let do důchodu. Jestli berete podporu v nezaměstnanosti, na to nemá vliv a nemusíte pochopitelně o podporu ani žádat.

Je ovšem paradoxní, že by se měl člověk předem informovat i o takovýchto věcech před tím, než dojde na státní úřad, který by mu měl správně poradit. A který by zároveň neměl plýtvat svěřenými penězi.

Partnerem rubriky Malé Peníze je web Malé peníze, praktický průvodce světem osobních financí. Chcete-li autorům webu poslat svůj dotaz i vy, napište na info@malepenize.cz.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem