Jaké velké změny v řízení čekají firmy, které chtějí být po covidovém období dlouhodobě úspěšné?
Podle mě je důležitá změna struktury. Uvnitř firmy nesmí být jednotlivé týmy, které spolu bojují, ale tým, kterému jde o stejnou věc. Nesmíte být fixovaní jen v jednom oboru, ale mít přesah i jinam. Díky tomu se lépe vidí souvislosti a možnost propojení zdánlivě nesouvisejících věcí. A pak je podstatné mít velké cíle. Velcí lidé mají velké cíle.
Odráží se to nějak na personálním trhu?
Firmy se znovu rozhlížejí po talentech a obnovují nábor. Proti roku 2020, kdy personální trh spíš stagnoval, se mluví o nárůstu až o 40 procent. Týká se to zejména menších lokálních firem, které mají po lockdownech ambice maximalizovat svůj růst v rámci země nebo expandovat do zahraničí. U korporací je trend spíš opačný. Nejsou tak dynamické, procesy v nich trvají déle, spíš stagnují nebo čerpají z vlastních zdrojů.
Hledají se lídři, kteří mají schopnost ve firmách prosadit change management, kteří s sebou přinášejí svou vizi a nové cíle. Čekají nás změny: poroste počet sdílených pracovních míst, víc se bude pracovat na dálku, kanceláře se budou zmenšovat, budou přibývat zkrácené úvazky, ale především se budou hledat cesty, jak získat image atraktivního zaměstnavatele.
Vy byste ty cesty hledala kde?
Důležitou roli bude mít firemní komunikace. Je odpovědná za percepci značky, za to, jak firmu vnímají potenciální i současní zaměstnanci a jak oslovuje cílovou skupinu zákazníků. Nastavení správné komunikační strategie a volba vhodných nástrojů dokážou firmě maximalizovat zisk a budovat reputaci. Ta se vytváří roky, ale shořet může během okamžiku.
Jakou roli by komunikace měla ve firmě mít?
Komunikace – jako tým – by měla být součást nejužšího vedení, měla by mít podporu vedení firmy, znát obchodní plán firmy a podílet se na jeho tvorbě.
Při transformaci firem hraje velkou roli interní komunikace, která cílí na zaměstnance. Ti by měli být vždy přednostně informováni o firemní strategii, o klíčovém vnitrofiremním dění, případně o změnách. Dřív, než se informace dostane do médií. Je prokázané, že firmy, které se tím řídí, mají vyšší míru angažovanosti a loajality zaměstnanců. Roli tu hraje ale také třeba employer branding, HR marketing nebo chcete-li aktivity, které napříč pracovním trhem pozitivně propagují firmu jako dobrého zaměstnavatele.
Ke komunikaci dnes patří nedílně online nástroje, jako jsou správa sociálních sítí, blogy nebo nově například podcasty. Mix nástrojů komunikace je potřeba zaměřit na budování image firmy nejen navenek, ale i dovnitř – udržet si zaměstnance, investovat do nich přes HR a být atraktivní i pro ty potenciální.
V mnoha firmách přitom, jak zaznamenávám, expert na komunikaci úplně chybí. Důležitost manažera nejen marketingové komunikace, klidně i outsourcovaného, je ale často zásadní.
Sama pracujete jako externí PR konzultant. Jak taková spolupráce konkrétně vypadá?
Začínáme auditem komunikačních nástrojů a jejich nastavení, pak je uvádíme do praxe podle potřeb firmy. Následuje zaškolení lidí z firmy, jejich vedení a supervize. Nebo trvalá externí spolupráce.
S kým jste třeba spolupracovala a na čem?
Spolupracuji například s komunikační agenturou Marka Hanče Hero & Outlaw, kde působím jako konzultant pro vybrané klienty z průmyslu, například pro skupinu MTX Group miliardáře Petra Otavy, řešíme spolu také transformaci Sokolovské uhelné v moderní energetickou skupinu SUAS GROUP, nastavujeme mediální komunikaci jedné nadnárodní consultingové společnosti, která dosud nekomunikovala navenek vůbec. Ve finančním sektoru je mým klientem skupina nemovitostních fondů ZDR Investments. Zajímavá je pro mě práce s českými firmami, kde se obsah tvoří lokálně a nepřebírá se od globálních matek. To jsou velké výzvy, které mám ráda.
Obecně teď převládá trend zaměřený na využívání nových a atraktivních komunikačních nástrojů, jako jsou třeba podcasty, důležitou roli teď po covidové krizi hraje interní komunikace a společenská odpovědnost firem a věřím, že svůj význam najdou znova eventy.
Se společenskou odpovědností firem volně souvisí i genderová otázka. Vy se potkáváte s nejužším vedením firem. Mění se u nás složení top managementu, co se genderové diverzity týče?
Zastoupení žen ve vedení firem u nás je stále pod průměrem regionu střední a východní Evropy. Sama jsem v nejužším vedení firmy působila, když jsem vedla komunikaci a marketing v české pobočce globální průmyslové společnosti ABB. A zejména v průmyslu a v technologiích je žen ve vedení opravdu málo, je to spíš maskulinní svět a jako žena jsem se v něm často potkávala se stereotypními názory. Ženy ve vedení firem potkávám minimálně. Přitom v diverzitě týmu – a to se týká třeba i věku – vidím jednoznačně přínos. Diverzifikované týmy jsou víc efektivní a podle mě jsou i známkou toho, jak je firma otevřená.
Dřív jste jako mluvčí nebo šéfka komunikace vždycky zastupovala jedinou společnost. Teď pracujete pro řadu firem – jak jste se s tou změnou, že najednou místo jednoho šéfa máte několik klientů, srovnávala?
Těší mě dělit se o know-how, které jsem nabyla za dvacet let práce pro globální společnosti. Korporace vám dají řád, orientaci na výsledek, naučí vás fungovat jako člen týmu a dají vám i praxi lídra. Svět korporací je ale často málo operativní a taky na to ve svém fungování doplácí.
Práce pro víc klientů mi dává větší rozhled a všestrannost, stává se ze mě díky tomu vzdělanější a otevřenější člověk. V práci s klientem je pro mě důležité mít stejné myšlení, je potřeba, abychom uvažovali podobně, abychom měli stejný tah na branku. Rozhodně mám v sobě díky tomu i pokoru. Proti jednotvárnější práci v korporaci mám teď postaráno i o přísun nových myšlenek. Samozřejmě to ale zabírá mnohem víc času, takže musím hledat, jak být efektivnější a rychlejší, používat technologie, plánovat, mít vysokou míru sebedisciplíny. A jasnou hlavu. K té mi pomáhá sport.
Radim Zelený
Studoval žurnalistiku v Praze. Pro Peníze.cz a Finmag píše články o korporacích, ale i malých a středních firmách. Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem