Jaké podvody vaší firmě hrozí? A od koho?

"Celosvětový průzkum Ernst & Young zaměřený na problematiku podvodů zjistil, že více než polovina respondentů má obavy z počítačových podvodů, ale jen každého pátého znepokojují účetní podvody. Ironií je, že podstatou všech velkých ekonomických skandálů posledních let bylo právě zfalšované účetnictví," říká Martin Smekal, partner pražského zastoupení poradenské sítě Ernst & Young.

Mezi nejběžnější typy podvodů, s nimiž se společnosti v praxi setkávají, patří podle Ernst & Young zpronevěra, zfalšované účetnictví či korupce. Naopak některé počítačové podvody patří mezi mýty. Počítače prý nejsou nic jiného než další nástroj, který podvodníkům umožňuje podvody páchat. Celou zprávu Podvody: realistická řešení reálných rizik si můžete přečíst zde.

Omezení rizika na minimum

Tak jako u každé strategie zaměřující se na prvenci kriminality, také v případě omezování rizika podvodu je klíčem k úspěchu pochopení jeho příčin, identifikace oblastí, kde je jeho výskyt nejpravděpodobnější, a zavedení postupů na jejich ochranu. Podvod je možný jedině tam, kde je k němu příležitost, například slabina nějakého interního systému, a kde má potenciální podvodník pocit, že výhody, které podvodem získá, převažují nad rizikem, že bude odhalen a skončí ve vězení.

Z toho vyplývá, že také boj s podvody musí probíhat na dvou frontách. Jednak je důležité eliminovat příležitosti k podvodu a jednak je nutné dát potenciálnímu podvodníkovi jasně najevo, že bude odhalen a že výhody, které mu z podvodu poplynou, zdaleka nestojí za následky, které ponese. V tom hrají nezastupitelnou roli interní zásady zaměřující se na prevenci podvodů.

Poznej svého podvodníka

Většina lidí se domnívá, že riziko podvodu jim hrozí především z vnějšku. Nicméně podle Ernst & Young platí, že 85 % nejzávaznějších podvodů způsobují zaměstnanci a jiné interní subjekty. Desetkrát častěji je pachatelem management vlastní firmy než zloděj zvenčí.
Jak můžeme poznat, že právě naší společnosti takový podvod hrozí? Zpráva uvádí celou řadu signálů v personální oblasti, v oblasti procesů či výnosů, které jednotlivě nemusí nic znamenat, ale pokud se jich vyskytuje víc, mohou vzbuzovat podezření. Mezi takové signály patří:

Personální oblast:

• Management je ovládán jednou osobou nebo malou skupinou osob a není pod dohledem žádného dozorčího orgánu.
• Životní úroveň některého ze zaměstnanců neodpovídá jeho příjmům.
• Neúměrný počet přesčasových hodin, úkoly nejsou delegovány na jiné zaměstnance, nečerpání nároku na dovolenou v plné výši.

Procesy:

• Zaměstnanci, odběratelé ani dodavatelé nejsou prověřováni, například na základě referencí.
• Existují náznaky, že management nerespektuje interní kontroly.
• Bankovní účty, dceřiné společnosti či pobočky jsou neodůvodněně zřizovány v daňových rájích.

Výnosy:

• Neobvyklé nebo složité transakce, které mají významný dopad na výnosy nebo jsou příliš složité na to, aby je laik pochopil.
• Neobvykle velké zisky nebo ztráty oproti jiným podnikům ve stejném odvětví.

Kdo je nejčastěji pachatelem podvodů poškozujících firmu

Co s odhaleným podvodem?

Řada organizací má nouzové plány pro případ požáru, výbuchu bomby nebo výpadku informačních systémů, ale jak postupovat v případě podezření na podvod, to vědí jen málokde. A přitom právě chyby při ověřování podezření a zajišťování důkazů mohou napáchat nedozírné finanční škody a nenávratně poškodit dobré jméno organizace.

"Při odhalení podvodu je velice důležitá jednoznačná, rychlá a adekvátní reakce. Pokud chcete odradit další potenciální podvodníky, musíte jim dát jasně najevo, že vaše organizace je při odhalování hospodářské kriminality nekompromisní. To je důležitá věc, kterou by si měl každý ředitel uvědomit,“ říká Per Sundbye, senior manažer Ernst & Young.

Některé záležitosti, které je nutné zohlednit při sestavování nouzového plánu pro případ podvodu:

• Nouzový plán pro případ podvodu musí být schválen kompetentními orgány společnosti,
• Musí v něm být obecně stanoveno, kdo povede vyšetřování,
• Musí v něm být definovány cíle a kompetence vyšetřovacího týmu,
• Postup při vyšetřování – identifikace podezřelých, zajišťování a uchovávání důkazů,
• Spolupráce s policií,
• Výkaznictví a informování veřejnosti.

"Střední Evropa zažila již několik velkých podvodů, a to v soukromém i ve veřejném sektoru. Hospodářská kriminalita je tak stará jako podnikání samo. Spolu s tím, jak organizace rostou a mají složitější strukturu a mezinárodní charakter, roste i prostor pro podvody. Podniky ve střední Evropě jsou zvlášť zranitelné, protože v nich tržní ekonomika funguje historicky velice krátkou dobu a s řízením a správou mají málo zkušeností,“ uzavírá Sundbye.

Setkali jste se s podvodem ve vaší firmě? Jakého druhu? Důvěřujete svým zaměstnancům?