Lék na dlouhodobou nezaměstnanost? Nízké sociální dávky

| rubrika: Sloupek | 14. 2. 2008 | 18 komentářů
Lék na dlouhodobou nezaměstnanost? Nízké sociální dávky
Počet lidí bez práce v Česku už několik let rychle klesá. Jenže se příliš nesnižuje počet těch, kteří o práci nezavadili už více než rok. K aktivnímu hledání práce by je přitom přimělo výrazné snížení sociálních dávek, které pobírají.

Poslední tři roky zná míra nezaměstnanost v Česku jen jeden směr – dolů. Trh práce těží z celkového růstu ekonomické aktivity. Ovšem dobré zprávy o poklesu  nezaměstnanosti až na desetileté minimum často odkrývají i hlavní stinnou stránku domácího trhu práce, vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných.

Nezaměstnanost na začátku roku 2005 byla těsně pod 10 procenty a postupně se snížila až na nynějších 6 procent. V absolutních číslech to znamená, že z úřadů práce do výrobního procesu přešlo necelých 200 tisíc osob. Hlavní část tohoto poklesu souvisí se zrychlením domácí ekonomiky a rozjetím proexportních kapacit v domácím průmyslu. Pracovních míst přibývá, pracovníků se nedostává. V lednu letošního roku úřady práce registrovaly 145 tisíc volných míst, což je největší počet v historii.

Trh práce má ovšem i stranu nabídky a zde údaje statistického úřadu ukazují, že skupinu nezaměstnaných můžeme rozdělit na dvě skupiny – na jedné straně stojí lidé bez práce, kteří hledají zaměstnání a relativně brzo ho nacházejí a na druhé straně jsou ti, co, kulantně řečeno, hledají méně úspěšně, což statistici klasifikují, že jsou bez práce déle než rok.

Zatímco od roku 2005 rychle klesá počet lidí bez práce, armádu dlouhodobě nezaměstnaných tři roky trvající silný růst ekonomiky oslabil jenom minimálně. Pokud mluvíme o dlouhodobě nezaměstnaných, některé by mohlo napadnout, že postihuje rizikové skupiny, jako jsou lidé těsně před důchodem či absolventi škol. Jenže největší skupinu dlouhodobě  nezaměstnaných tvoří lidé v produktivní věku (20-29 let a 30-39 let) a například v roce 2005 nejpočetnější skupinou byli muži ve věku 20-29let.

Při vysvětlování tohoto jevu nepomohou argumenty jako mateřství, nezkušenost po škole či rizika předdůchodového věku. Naopak jasným vysvětlením je malá ochota přijmout zaměstnání, kvůli štědrým sociálním dávkám. Navíc řadě nezaměstnaných prochází, že na systému parazitují hned dvakrát. Zkouší totiž vydělávat načerno, tedy bez placení daní. 

Ztráta zaměstnání není nikdy příjemná, ale nejhorší na nezaměstnanosti je, pokud trvá hodně dlouho. Čím déle lidé zůstávají bez práce tím více ztrácení pracovní návyky, hůř hledají práci a oslabují se veškeré sociální návyky. Problém nezaměstnanosti ve většině zemí EU se týká dlouhodobé nezaměstnanosti. Navíc se ukazuje, že byť důvody pro nezaměstnanost jsou různé, všude je nejefektivnějším a ze strany státu nejlevnějším řešením po nějaké době (6-12 měsíců) snížit sociální dávky. Tento jednoduchý recept vedl k poklesu dlouhodobé nezaměstnanosti jak v USA, tak v severských státech. Důvod je jasný, zvyšuje motivaci hledat a přijmout práci.

V posledních letech vláda pružnost trhu práce na straně nabídky i poptávky zvyšovala jenom mírně. V letošním roce se díky zpřísnění nároku na sociální dávky snaží vehnat do práce více těch, kterým se zatím pracovat nechce. Bude zajímavé sledovat, nakolik tento krok povede k prořídnutí početné armády dlouhodobě nezaměstnaných.

Autor je hlavní ekonom Atlantik FT.

Sníží zpřísnění nároku na sociální dávky dlouhodobou nezaměstnanost? Podělte se o názor.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+2
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 18 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

15. 2. 2008 10:13, rpolasek

Já jsem nějakou dobu nezaměstnaný před pár lety byl. Posílal jsem životopisy s popisem toho, co jsem studoval na vysoké škole a 15 let praxe jako technik ve fabrice, marně čekal na nějaké ohlasy a marně přemýšlel proč. Nikoho to tehdy nezajímalo, firmy a 18 leté personalistky s půlletou zkušeností měli dostatek perspektivnějších uchazečů pro naplnění výběrových řízení a na úřadech práce to tehdy bylo ještě horší. Pochopil jsem, proč Marx, Engels a Lenin dokázali svého času zblbnout tolik lidí. O nezaměstnanosti, ani o současné za současných podmínek nemá cenu žvanit od stolu, jako že zmenšením sociálních dávek si lidi sami začnou shánět práci. Nezačnou, protože za současných podmínek už nemůžou. Je jen otázka, kdy nastane souběh dvou okolností, až za prvé současný hospodářský růst daný vysokými investicemi do hospodářství opadne a za druhé, až se objeví v politice skutečně nebezpečný člověk využívající stejné demagogie jako svého času Sládek. Pak se najednou budeme všichni divit, o co se ti nezaměstnaní a lidi blízko nezaměstnaným začnou zajímat.

Zobrazit celé vlákno

+57
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

17. 2. 2008 13:55, Pavel Vabrousek

Tak tohle je ukazkovy priklad zastydleho marxismu-leninismu nejhrubsiho zrna.
1. vsichni "Zli" se poznaji protoze
a) maji nad 20 tisic platu (jako podnikatele nebo i zamestnanci?)
b) rikaji o tech druhych ze jsou socky
c) na techto sockach parazituji
d) penize stejne vydelavaji jen kvuli tomu aby jim ostatni mohli zavidet
e) stejne dopadnou spatne ( a ja se na to tesim).
2. Ekonomicke nesmysly o zakazovani podnikani a vysi minimalni mzdy snadani nema cenu komentovat.

Podobne xonofobni (nebo tridne uvedomele) nazory uz staly v minulem stoleti nekolik desitek milionu lidskych zivotu (dosad si za ty zle Zidy, Kulaky, Burzousty....). Dekuji nechci, tyhle slepe cesty nacionalniho socialismu a vedeckeho komunismu jsou uz snad za nami.

Zobrazit celé vlákno

-15
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (18 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.