Jak se vedlo a povede světovým ekonomikám: červenec

Spojené státy

Čtvrteční zasedání měnového výboru FEDu vyústilo v jasný závěr. Ben Bernanke po svém nástupu nadále pokračuje ve zvedání sazeb. Nová úroveň 5,25 % bude možná poslední v tomto roce, v ročním horizontu trh počítá s 5,50 %. Především tisková konference a následné prohlášení vyznělo velmi umírněně. Signály ohledně ochlazení růstu ve Spojených státech jsou totiž stále zřetelnější.

Inflační tlaky jsou nyní největší hrozbou pro globální růst ve světě. Jádro indexu CPI v USA vzrostlo meziměsíčně o 0,3 %, tentokrát téměř bez následků. Trhy byly po silné korekci spíše přeprodány, pravděpodobný růst inflace je již do cen započten, proto byla reakce trhu minimální.

Kondice amerického trhu práce je na výborné úrovni (nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti klesly pod 300 000), v poslední době ale začíná převažovat jiný faktor - ochlazení na trhu s nemovitostmi. Ceny hypoték kvůli nárůstu amerických úrokových sazeb poskočily až nad 6,5 %, růst americké spotřeby v závislosti na sníženém disponibilním důchodu amerických domácností slábne také, což se může projevit v poklesu růstu HDP.

Z makroekonomického pohledu je dnes stěžejní role FEDu. Ten v prvé řadě sleduje inflaci, nikoliv produkt. A největší obavy trh vidí v přestřelení navyšování sazeb, které povedou k rapidním výprodejům na všech trzích globálně, pokles růstu celosvětové ekonomiky může vést až k stagflaci. Především ale pokles růstu ještě neznamená zklidnění inflačních tlaků, jež jsou vyvolány spíše nabídkovou stranou na komoditních trzích (energie) než poptávkovými faktory.

Kvůli velmi přísným komentářům představitelů FEDu posílil v průběhu června také americký dolar (profil, názory). Ten se podíval až na úroveň 1,25 USD/EUR. Po posledním zasedání ale dolar k euru oslabil, trh kalkuluje s možností ukončení seriálu navyšování sazeb ze strany FEDu.

Eurozóna

Spotřeba je však stále pozadu, silnější růst HDP také brzdí silné euro. Indikátory poukazují na velmi silnou současnou úroveň, zatímco budoucí vývoj bude velmi záviset na rychlosti utažení měnových politik ze stran centrálních bank.

Fundament se příliš nezměnil ani v eurozóně. Slušný růst zaznamenala spotřeba domácností, je však ale stále pozadu, rostly také maloobchodní tržby. Tyto faktory jasně hovořily pro zvýšení odhadů růstu HDP v roce 2006. Jenže na druhé straně stojí jiná fáze ekonomického cyklu ve Spojených státech, jejíž vrchol se již patrně dostavuje. Zpomalení amerického hospodářství s sebou samozřejmě stáhne i evropský region. Také stále silné euro brzdí možnosti evropských exportérů a s nimi i HDP.

Meziroční nárůst cen v zemích eurozóny se pohybuje na úrovni 2,5 %. Číslo je mírně vyšší, než by si přála Evropská centrální banka, inflace bez cen potravin a energií byla pro změnu nižší. ECB spíše sleduje zásobu peněz v ekonomice a její 9% růst v dubnu naznačuje, že červnové navýšení o 25 b.b. na 2,75 % nebylo poslední. Futures na evropské mezibankovní sazby počítají s 3,50 % ke konci roku 2006.

Také trh práce se díky strukturálním reformám v Německu lepší, zčásti to je také díky světovému šampionátu (na toto téma více viz článek Fotbal a bohatství země: jak nakopnout ekonomiku). Německá míra nezaměstnanosti klesla o jeden procentní bod na 10,9 %. V celoevropském měřítku (eurozóna) se míra nezaměstnanosti pohybuje okolo 8,5 %. Data o zaměstnaných i zvyšující se domácí poptávka jsou faktory, které zlepšují vyhlídky růstu evropské ekonomiky.

Na počátku měsíce překvapila čísla indexu sentimentu ekonomických očekávání ZEW, která signalizují oslabení růstu. To se ale v průběhu června nepotvrdilo, naopak velmi sledovaný index podnikatelského klimatu Ifo posílil více než trh čekal. A to i přes stále vysoké ceny ropy a relativně silné euro (profil, názory). Trh tak i přes spíše pozitivní vývoj stále nemá v ruce výraznější potvrzení ekonomického oživení.

Česká republika

Růst HDP v prvním čtvrtletí dosáhl 7,4 % meziročně. Ekonomika rostla nejrychleji v historii. Za čísly stojí stále pozitivní bilance zahraničního obchodu (export +17,0 %, import +15,3 %), vzrostly také investice a spotřeba domácností (maloobchodní tržby: +5,1 %).

Růst cen na úrovni 3,1 % byl sice 0,2 p.b. nad očekáváním analytiků, nicméně v ekonomce jsou inflační očekávání ukotvena, inflace není tažena poptávkou, ale spíše vysokými cenami energií.

Také proto neměla ČNB (profil, názory) při svém zasedání na konci června mnoho důvodů ke změně sazeb. Oslabení české koruny jen pomohlo k výsledku 7:0 pro ponechání sazeb na stávající úrovni 2,00 %.

Nejistá situace po červnových volbách se promítla jen minimálně na devizovém trhu s českou měnou (profil, názory). Ta se ke konci měsíce pohybuje na úrovni 28,45 CZK/EUR. V delším horizontu převládají pozitivní faktory značící výbornou kondici domácího hospodářství. Proti může působit zejména patová povolební situace, ale také vnější faktory přicházející z regionu: v Polsku politika, v Maďarsku fiskální problémy. Také poslední vývoj na Slovensku a vstup nacionalistické SNS a již "prověřeného" Vladimíra Mečiara do vlády, viz článek Slovenský tygr pod novým bičem zkrotne: reformy reforem, kurz nijak nepodpoří.

Autor pracuje jako Portfolio Manager Assistant ve společnosti Atlantik-Kilcullen Asset Management.

Jaký vliv budou mít události na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku na českou korunu? Jak ekonomiku USA ovlivní napětí v Izraeli a Koreji? Vzpamatovala se konečně eurozóna?