Jak se bránit nižší podpoře v mateřství

Dcera paní Ivany oslaví v říjnu třetí narozeniny. Dárek dostane jedinečný: slib, že od začátku příštího roku bude mít nového sourozence. Pro paní Ivanu to ale znamená starosti. V říjnu jí skončí rodičovská dovolená, na níž byla s dcerkou. Na novou mateřskou dovolenou může nastoupit až šest týdnů před porodem, tedy letos v prosinci. Není si však jistá, jestli po tak dlouhé době, kdy nepracovala, bude mít zase nárok na peněžitou pomoc v mateřství, a jak vysoká tato dávka bude.

Ivana může být klidná. Peněžitou pomoc dostane, protože je stále oficiálně zaměstnaná u firmy, která jí po dobu mateřské a rodičovské dovolené "držela" její pracovní místo. Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je totiž nutné, aby se matka účastnila nemocenského pojištění (součást sociálního pojištění odváděného ze mzdy) minimálně 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před zahájením výplaty této dávky. Proto pokud je maminka na mateřské či rodičovské dovolené a trvá jí někde pracovní poměr (tj. někde jí "drží" místo), tak tuto podmínku splní a v případě narození dalšího dítěte bude mít na peněžitou pomoc v mateřství nárok.

Jestliže ale ženě pracovní poměr zanikl před nebo v průběhu mateřské či rodičovské dovolené a ona nestihne na další mateřskou nastoupit do šesti měsíců ode dne ukončení pracovního poměru, na peněžitou pomoc v mateřství nárok mít nebude. Zůstane jí pouze rodičovský příspěvek, který se administrativně "převede" na nově narozené dítě. Takže bude pobírat jen jeden rodičovský příspěvek na obě děti, tedy dnes 7 582 korun měsíčně.

Běžně se peněžitá pomoc v mateřství vypočítává z hrubého příjmu za posledních dvanáct měsíců. Pokud žena v oněch dvanácti měsících neměla žádný příjem - třeba proto, že nepracovala a byla na mateřské či rodičovské dovolené -, posouvá se toto období opakovaně o tři měsíce dozadu tak dlouho, až se nějaké období s příjmem najde.

Jenže kdyby se měl tento postup dodržet do detailu, mohlo by to být pro matku nevýhodné. Často se totiž stává, že maminky si při mateřské a rodičovské dovolené přivydělávají. Ovšem příjem z těchto "přivýdělků" je nižší než mzda, kterou dostávaly v zaměstnání před nástupem na první mateřskou dovolenou. Pokud jim účetní ve firmě vypočte peněžitou pomoc v mateřství pro druhou mateřskou dovolenou z těchto příjmů, bude dávka nízká. Stejná situace nastane, pokud účetní vypočítá peněžitou pomoc v mateřství ze mzdy, kterou maminka dostala jako náhradu za dovolenou, kterou v souladu se zákoníkem práce čerpala mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou. Často se stává, že náhrada za dovolenou je nižší než mzda a proto je nižší i vypočítaná podpora v mateřství.

Nejvyšší správní soud však loni v prosinci rozhodl, že trestat nastávající matky, které si přivydělávají, nižší mateřskou, není správné. Má se podle něj dodržovat § 18 odst. 7 zákona č. 54/56 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, který poživateli rodičovského příspěvku, který současně vykonává zaměstnání, umožňuje požádat, aby se při výpočtu peněžité pomoci v mateřství k příjmu z takového zaměstnání nepřihlíželo. Za výkon zaměstnání se dá považovat i dovolená, protože ta se čerpá místo výkonu práce. Názor soudu je závazný.

Spočítejte si výši peněžité podpory v mateřství

Pokud tedy nastávající matka pobírá rodičovský příspěvek a současně pracuje nebo si vybírá dovolenou, může zaměstnavatele či okresní správu sociálního zabezpečení (v případě "malých organizací" do 25 zaměstnanců) jako plátce peněžité pomoci v mateřství požádat, aby při jejím výpočtu k příjmům z přivýdělku či za dovolenou nepřihlíželi. Pak se bude výše dávky počítat až ze mzdy, kterou matka pobírala před nástupem na první mateřskou.

Protože paní Ivana si dovolenou po mateřské vybrala a navíc měla občasné příjmy i během rodičovské dovolené, vyplatilo by se jí požádat zaměstnavatele, aby ani jeden typ výdělku do výpočtu podpory v mateřství nezapočítával. Měla by se rovněž rozhodnout, jak překlene dobu mezi koncem rodičovské dovolené (až dcera dovrší 3 roky) a dobou, kdy bude moci nastoupit na další mateřskou. Může odejít na nemocenskou z důvodu rizikového těhotenství, nebo se vrátit na těch pár měsíců zpět do zaměstnání. Může se rovněž domluvit se zaměstnavatelem, aby jí poskytl neplacené volno. Na to ale nemá právní nárok a záleží tedy na firmě, zda ji takto vyjde vstříc.

Je rodičovský příspěvek dostatečný, nebo by se měl zvýšit?