V návrhu vládní reformy veřejných financí se počítá i se změnami, které se mají týkat osob samostatně výdělečně činných (dále OSVČ). Pokud by záměr vlády prošel, odváděly by příští rok OSVČ pojistné místo ze současných 35 % rozdílu mezi dosaženými příjmy a vykázanými výdaji z procent 40. V roce 2005 pak ze 45 % a v roce 2006 z konečných 50 %. Ze základu pojistného OSVČ povinně platí 26 % na důchodové pojištění a 3,6 % na státní politiku zaměstnanosti. Kdo chce být pojištěn i pro riziko pracovní neschopnosti, přispěje ještě dobrovolně 4,4 % na pojištění nemocenské.
A zde právě vyvstává otázka, na kolik se po takové úpravě OSVČ ještě vyplatí nemocenské pojištění hradit. Vzroste-li totiž základ pro výpočet pojistného, vzrostou i odvody. Efekt v podobě "pěkné" nemocenské se ovšem nedostaví. Možnosti státního systému jsou i budou z hlediska finančního zabezpečení v době pracovní neschopnosti omezené. U osob se středními a vyššími příjmy proto dochází v době pracovní neschopnosti k finanční ztrátě, která s výší příjmu roste. "V případě dlouhodobé pracovní neschopnosti, kterou je finanční rozpočet rodiny vážně narušen, je skoro nemožné dostát všem finančním závazkům," uvádí Renata Werliková z Generali.
Na českém trhu ale působí několik pojišťoven, které nabízejí pojištění denních dávek při pracovní neschopnosti na komerční bázi. Takové produkty jsou sice dražší, ale plnění z nich lze považovat za příjem, nikoli za almužnu.
Tento produkt je proto vhodný zejména pro ty, kterým stát vyplácí dávku výrazně nižší, než je jejich čistý plat, tedy pro osoby s nadprůměrnými příjmy a OSVČ vůbec. Jen pro zajímavost, za rok 2002 připadlo na dávky nemocenské pro OSVČ jen 1,4 %, tedy 401 424 Kč, z celkově vyplacené částky, která činila 28 222 372 Kč.
Za málo peněz málo muziky
Informace o daňových a odvodových povinnostech OSVČ získáte zde! |
K zákonnému nemocenskému pojištění je přihlášeno cca 33 % OSVČ, které vykonávají samostatnou výdělečnou činnost. Pokud OSVČ platila zálohy na pojistné na důchodové pojištění v roce 2002 z minimálního vyměřovacího základu, tj. z částky 1775 Kč, má v roce 2003 nárok na nemocenské za první 3 dny pracovní neschopnosti ve výši 30 Kč a za čtvrtý a každý další den pracovní neschopnosti ve výši 41 Kč.
Pokud OSVČ v roce 2002 nebyla povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a v roce 2003 platí pojistné na nemocenské ve výši 82 Kč měsíčně, tj. z minimálního vyměřovacího základu 1850 Kč, činí nemocenské za prvé 3 dny pracovní neschopnosti 31 Kč a za čtvrtý a každý další den pracovní neschopnosti 43 Kč.
Částky jsou to opravdu mizivé. Měsíční vyměřovací základ si sice OSVČ může kdykoli zvýšit nad hranici, která je pro ni minimem. Ze stejného vyměřovacího základu je však povinna kromě pojistného na nemocenské pojištění platit i zálohy na důchodové pojištění. A to představuje nezanedbatelný výdaj.
Komerční produkt není pro všechny
Budoucí maminky čtěte!!! Soukromé zdravotní pojištění rozhodně není vhodné pro vás! |
Komerční zdravotní pojištění mohou využít pouze osoby v hlavním pracovním poměru nebo OSVČ. Produkt si mohou pořídit jak nemocensky pojištěné OSVČ, tak ti, kteří se ke státnímu systému nepřihlásili (zaměstnanci si nemocenskou hradí povinně). "Pro OSVČ, které se odhlásily ze zákonného nemocenského pojištění, lze navíc toto pojistné daňově uplatnit jako nákladovou položku. Pouze však do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění," upozorňuje Werliková.
Na rozdíl od státního pojištění musíte u komerčního splňovat určité podmínky. K uzavření soukromého zdravotního pojištění jsou nutné informace o zdravotním stavu jednotlivců. Předchozí zdravotní problémy lze z pojistné ochrany vyloučit či zahrnout do pojištění za zvýšenou sazbu pojistného. Sazba pojistného je závislá na pohlaví, věku a zdravotním stavu pojištěného.
Vstup do pojištění je omezen věkovou hranicí 55 let. Dolní hranice se u jednotlivých pojišťoven liší, nejčastěji jde o 18, případně 20 let. Pojištění končí přiznáním starobního, invalidního nebo částečně invalidního důchodu, popřípadě odchodem do předčasné penze, nejpozději dosažením 65 let věku klienta.
Motivace pracovat zůstává
Částku, kterou pojištěný chce v době své nemoci dostávat, si zvolí sám. Plnění si tak nastaví na 100 až 1 500 Kč denně. Samozřejmě čím vyšší je denní dávka, tím dražší je pojistné.
Pojišťovny obvykle nastavují limit svého plnění tak, aby pojištěný dostával v součtu všech dávek méně, než je určené procento jeho čistého platu. Bývá to kolem 70 až 80 %. Nemůže tedy v případě pracovní neschopnosti spolu se zákonnými nemocenskými dávkami dostat více peněz, než kolik vydělá, když pracuje.
Pokud totiž pojištěný dostává v případě nemoci dávky ve výši téměř celého čistého platu (nebo dokonce víc), zvyšuje se průměrná doba jeho pracovní neschopnosti. "Bez takového omezení by se muselo zvýšit pojistné, aby bylo možné krýt zvýšené náklady na pojistná plnění," zdůvodňuje mluvčí ING Nationale-Nederlanden Jana Burdová
Kolik a za kolik
Další informace o pojišťovnách získáte v sekci pojištění! |
Denní dávka se vyplácí od 15., 22., 26., 29., 26., 36. nebo 43. dne neschopnosti. Záleží na nabídce konkrétní pojišťovny. Pojistné se pak odvíjí od délky této tzv. karenční lhůty - s kratší dobou se pojistné zvyšuje. "Pojištěný si tak může zvolit, jestli chce dostávat denní dávku i při kratších neschopnostech, ovšem za vyšší pojistné, nebo zda mu stačí krýt za nižší pojistné jen opravdu dlouhé výpadky příjmu," říká Jana Burdová.
Výhodou státem organizovaného nemocenského pojištění je plnění již od prvního dne. Jen těžko se asi lze divit, že podle statistik průměrná délka jednoho případu pracovní neschopnosti odpovídá 30,8 dne. Odkladní době v systému soukromého zdravotního pojištění nahrává fakt, že OSVČ uléhají pod peřinu až v okamžiku, kdy se cítí opravdu špatně. Nachlazení, chřipky či jiná onemocnění, pokud to jen trochu jde, "přechází".
Sjednanou částku získá pojištěný od komerční pojišťovny i za víkendy a státem uznané svátky. Samotná výše pojistného se pak určuje v závislosti na věku, pohlaví, typu příjmu (jedná-li se o zaměstnanecký poměr či samostatně výdělečnou činnost), výši denní dávky a zmiňované karenční lhůtě.
Roční pojistné (v Kč) - muž 30 let, OSVĆ |
Pojišťovna
|
Denní dávka 300 Kč |
Denní dávka
500 Kč |
Denní dávka
800 Kč |
od 15. dne |
od 29. dne |
od 15. dne |
od 29. dne |
od 15. dne |
od 29. dne |
|
Česká pojišťovna Zdraví (profil, názory) |
4 614 |
1 794 |
7 690 |
2 990 |
12 304 |
4 784 |
Generali (profil, názory) |
4 800 |
1 650 |
8 000 |
2 750 |
12 800 |
4 400 |
ING Nationale-Nederlanden (profil, názory) |
7 036 |
2 658 |
11 726 |
4 431 |
18 762 |
7 083 |
Kooperativa (profil, názory) |
3 690 |
1 800* |
6 600 |
3 000* |
10 560 |
4 800* |
Uniqa (profil, názory) |
4 200 |
1 830 |
7 000 |
3 050 |
11 200 |
4 880 |
Pojišťovna ČS (profil, názory) |
2 880 |
1 296** |
4 880 |
2 160** |
7 680 |
3 456** |
Pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti
Vysvětlivky: * - plnění od 26. dne, ** - od 29. dne sjednává nestandardně Zdroj: pojišťovny
|
Roční pojistné (v Kč) - žena 30 let, OSVĆ |
Pojišťovna
|
Denní dávka 300 Kč |
Denní dávka
500 Kč |
Denní dávka
800 Kč |
od 15. dne |
od 29. dne |
od 15. dne |
od 29. dne |
od 15. dne |
od 29. dne |
|
Česká pojišťovna Zdraví (profil, názory) |
5 493 |
2 169 |
9 155 |
3 615 |
14 647 |
5 784 |
Generali (profil, názory) |
5 700 |
2 040 |
9 500 |
3 400 |
15 200 |
5 400 |
ING Nationale-Nederlanden (profil, názory) |
8 361 |
3 156 |
13 934 |
5 260 |
22 295 |
8 415 |
Kooperativa (profil, názory) |
4 680 |
1 800* |
7 800 |
3 000* |
12 480 |
4 800* |
Uniqa (profil, názory) |
5 100 |
2 280 |
8 500 |
3 800 |
13 600 |
6 080 |
Pojišťovna ČS (profil, názory) |
3 600 |
1 620** |
6 000 |
2 700** |
9 600 |
4 320** |
Pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti
Vysvětlivky: * - plnění od 26. dne, ** - od 29. dne sjednává nestandardně Zdroj: pojišťovny |
V prvních třech měsících pojištění se uplatňuje čekací doba, kdy se dávka vyplácí jen v případech pracovní neschopnosti v důsledku úrazu a vyjmenovaných akutních infekčních onemocnění. V případě pojišťovny Uniqa jsou jimi zarděnky, spalničky, plané neštovice, meningitida, úplavice a jiné. "Účelem čekací doby je ochrana před spekulativním sjednáváním pojištění před očekávanou neschopností, které by vedlo ke zbytečnému zdražení pojistného," vysvětluje Jana Burdová. Podobná tříměsíční lhůta se uplatňuje i u státního nemocenského pojištění. Nevyžaduje se pouze v případě, kdy účast na nemocenském pojištění vznikla v okamžiku zahájení či znovuzahájení samostatně výdělečné činnosti.
Soukromé zdravotní pojištění je zatím podle Jany Burdové vnímáno spíše okrajově. Vzhledem k rostoucí oblibě různých úvěrových produktů, a tím nutnosti splácet veškeré své závazky, jistě ale za zvážení stojí.
Máte s popisovaným produktem zkušenost? Kolik dní v roce marodíte? Považujete nemocenskou za odpovídající tomu, kolik na ní odvádíte? Své zážitky a zkušenosti přidejte k názorům ostatních!!!
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
2. 9. 2003 14:02
Nemáte tak úplně pravdu. Podporu v nezaměstnanosti vymysleli bohatí vlastníci továren, aby si jejich výrobky kupovali i ti nevzdělaní a nezaměstnatelní. Proč by se podpora nevyplácela, když si ji platí chudí a středně bohatí z daní (protože bohatý má takové náklady, že daně stejně neplatí). Nejbohatší se placení daní dovedou vyhnout, bohužel. Četl jste Carnegieho?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.