Můžete si dovolit onemocnět?

Můžete si dovolit onemocnět?
Dávky, které stát vyplácí podnikateli ve chvíli kdy onemocní, lze s klidným svědomím nazvat almužnou. Soukromé zdravotní pojištění přináší větší efekt a navíc poskytuje další nezanedbatelné výhody.
Osoby samostatně výdělečně činné se většinou snaží zuby nehty odolávat nemoci, aby nemusely ulehnout na lůžko a vystoupit z pracovního procesu. Často je to za cenu přecházení chorob, nedodržování rad lékařů a podobně, ale není se jim příliš co divit. Jestliže totiž podnikatel odvádí České správě sociálního zabezpečení minimální měsíční dávku na nemocenské pojištění, která činí 75 korun měsíčně, v období pracovní neschopnosti bude dostávat denní dávku ve výši přibližně 36 korun (placení nemocenského pojištění je dobrovolné, narozdíl od důchodového pojištění ve výši 526 korun měsíčně). A za tyto peníze nepořídí v podstatě nic.
V České republice již v současné době zhruba desítka pojišťoven nabízí svým klientům tzv. soukromé zdravotní pojištění. To má několik variant, můžete se například pojistit pro případ pro případ pobytu v nemocnici a podobně. Nás bude zajímat tzv. pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti, pomocí něhož je možné ztrátu příjmu v době nemoci více či méně dorovnat.

Nejen pro podnikatele

Soukromé zdravotní pojištění mohou využít nejen podnikatelé, ale i zaměstnanci. Výpočet denních dávek, které v pracovní neschopnosti budou dostávat, se však pro obě skupiny pochopitelně liší. Obecně existují v zásadě čtyři způsoby jejich výpočtu. Určují se jednak podle výše platu, resp. daňového přiznání, dále podle fixních nákladů OSVČ, také se určuje pevná dávka bez zkoumání výše příjmu a za čtvrté podle typu a oboru zaměstnání.
Pokud chce podnikatel co nejvíce minimalizovat finanční ztrátu v době nemoci, má dvě možnosti. Buď bude soukromé pojištění kombinovat se státním, anebo státní zruší a svěří se do péče soukromého ústavu. "Doporučuji podnikatelům státní pojištění odmítnout. To soukromé jim totiž přinese vyšší efekt a navíc je spojeno s dalšími výhodami, například možností přesně si určit, kolik peněz budou dostávat, když onemocní " říká Jiří Žid z firmy Broker Trust, která poskytuje služby finančním poradcům. Srovnat efektivnost státního a soukromého pojištění není složité. Pokud budete státu platit minimální měsíční poplatek 75 korun, ročně odevzdáte 948 korun a vaše denní dávka v případě pracovní neschopnosti bude zhruba 36 korun. A teď si pro porovnání vezměme například třicetiletého podnikatele odhlášeného od státního nemocenského pojištění, s čistým měsíčním příjmem 20 tisíc korun. Bude-li České pojišťovně Zdraví (profil, názory), která se na tento segment pojišťovnictví u nás specializuje, platit ročně 2307 korun, bude od osmého dne nemoci dostávat 100 korun denně (minimální denní dávka u této pojišťovny pro OSVČ). Což je zhruba trojnásobek částky, kterou vám vyplatí stát. Pokud byste pro porovnání vynásobili oněch "státních" 948 korun třemi, dostanete se roční částkou o přibližně 500 korun výše, než u pojišťovny Zdraví. Toto je však pouze modelový případ, denní dávka závisí na výše zmíněných faktorech. Pojišťovny pak mají různě stanovené minimální i maximální denní dávky.

ROČNÍ POJISTNÉ PŘI DENNÍ DÁVCE 100 Kč*
Od 15 dne Od 29 dne
ČP Zdraví

1538 Kč

598 Kč

ING

2340 Kč

888 Kč

Generali

1600 Kč

550 Kč

* Muž, OSVČ, 30 let, neplatí státní nem. pojištění, čistý měs. příjem 20 tisíc Kč

Odpisy jen na úroveň státu

Soukromé zdravotní pojištění je možné odečíst od daňového základu. "Podnikatelé se někdy dopouštějí omylu, když se snaží odepsat celou část. Je to možné pouze do stejné výše, jakou by OSVČ zaplatila státu," vysvětluje Jiří Žid. Po uzavření smlouvy následuje čekací lhůta, po kterou vám pojišťovna nevyplatí nic. Obvykle se jedná o tři měsíce a společnost tím chce zamezit tomu, aby někdo nemoc "nepřipravoval" a pojištění nezaložil účelově kvůli tomu. Tato lhůta se ruší ve chvíli, kdy klientovu pracovní neschopnost způsobí úraz.
Důležitým pojmem jsou tzv. karenční lhůty. Ty určují den, od kterého vám pojišťovna začne denní dávku vyplácet. Například pojišťovna Generali (profil, názory) nabízí tři varianty, s výplatou od 15 dne, 22 dne a 29 dne pracovní neschopnosti, pojišťovna ING (profil, názory) má taktéž tři možnosti počínaje 15 dnem neschopnosti. Spodní hranice, od které vám mohou být vypláceny denní dávky, je 8 dní. Karenční lhůta v podstatě znamená spoluúčast pojišťovny a je to jedna z dalších výhod soukromého pojištění. Čím pozdější den si totiž pro zahájení výplaty denních dávek v nemoci stanovíte, tím méně na pojistném zaplatíte. Navíc je známo, že podnikatelé, narozdíl od mnohých zaměstnanců, ulehnou do postele skutečně až ve chvíli, kdy je to nezbytné. Možnost nastavit si začátek vyplácení dávek tak jistě přivítají. Stát vám dávky nemocenského pojištění vyplatí již od prvního dne nemoci, což neudělá žádný soukromý ústav. Výhoda je to ovšem velmi relativní. A jen pro zajímavost, nový návrh ministra financí Sobotky, který se snaží najít úspory ve státním rozpočtu, počítá s tím, že v prvních třech dnech nemoci nedostane zaměstnanec ani korunu.

Potvrzení jen od určitých lékařů?

Co se stane podnikateli, kterého v době, kdy by se měl potit pod peřinou, kontrola doma nezastihne? Pojišťovna může pojistné plnění odmítnout, popřípadě požadovat zpět i to, co již bylo vyplaceno. Faktem je, že pojišťovací ústavy jsou na nedodržování léčebného režimu stále citlivější."V České republice není příliš velkým problémem získat neschopenku a možnosti pojišťoven jsou pochopitelně omezené, protože si nemohou dovolit platit armádu kontrolorů," říká Martin Hubený ze společnosti ČP Partner. Výsledkem podle něj je, že některé ústavy již dnes tento produkt nenabízejí. Podle Hubeného bude docházet ke snahám o různá omezení, pojišťovny budou například přijímat uznání neschopnosti jen od určitých lékařů a podobně.
Podle Jiřího Žida je soukromé zdravotní pojištění velmi vhodné pro podnikatele a zaměstnance s vyššími příjmy. V případě nemoci totiž mohou přijít o skutečně velké peníze a pokud například splácí hypotéku, může to být opravdu velký problém. Z dalších výhod soukromého pojištění je třeba zmínit možnost rozšířit si pojistnou ochranu například pro případ invalidity a podobně. Dále si můžete poměrně přesně nastavit kolik peněz v nemoci dostanete, respektive hranici, pod kterou nechcete klesnout. A také již zmíněná volba karenční lhůty patří bezesporu k výhodám systému. Můžete si totiž nastavit vyplácení denních dávek až na chvíli, kdy vás začne ohrožovat skutečně něco vážného, a to celkem levně (viz. box).
Je samozřejmě možné platit si vyšší částku na státní nemocenské pojištění, to ovšem neznamená, že se vám poměrným způsobem navýší denní dávka vyplácená v pracovní neschopnosti. Část této dávky jde totiž vždy i na povinné důchodové pojištění. Na České správě sociálního zabezpečení navíc neexistuje vzorec, podle nějž by vám její zaměstnanci byli schopni vypočítat denní dávku po zvýšení odváděné částky. "Můžeme si o pojišťovnách myslet co chceme, ovšem narozdíl od státu mají ceny stanovené ne na základě politické vůle, ale statistiky škodních případů," uzavírá Žid.

DENNÍ DÁVKA VYPLÁCENÁ V PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI*
Max. denní dávka Roční pojistné** Roční pojistné***
ČP Zdraví

590 Kč

9074 Kč

3528 Kč

ING

460 Kč

10788 Kč

4080 Kč

Generali

580 Kč

9280 Kč

3190 Kč

* Muž, OSVČ, 30 let, neplatí státní nem. pojištění, čistý měs. příjem 20 tisíc Kč
** Dávka vyplácená od 15 dne nemoci
*** Dávka vyplácená od 29 dne nemoci

 

Více informací o dalších pojistných produktech naleznete v naší sekci pojištění

Jste spokojeni s nemocenským pojištěním, které poskytuje stát? Setkali jste se už se soukromým životním pojištěním? Co si o něm myslíte? Napište nám své zkušenosti a názory!

Penzijko s finančním bonusem

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+11
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 7 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

9. 12. 2002 14:14, Wally

Srovnání pojistného ČP Zdraví a pojistného ve státním pojištění není korektní. Z příkladů je vidět, že pojistné je hodně ovlivněno karenční dobou.
Státu se platí třikrát víc ve srovnání s ČP Zdraví, ale stát plní od prvního dne (první tři dny, pravda, platí nižší dávku). Při karenční době 8 dní přitom zůstane neproplacena třetina nemocenských (třetina jich má délku do 1 týdne). Navíc ČPZ (asi) vyplácí za neschopnost od 8. dne - takže stát vyplatí opět o něco víc.
Každý si musí rozvážit, co preferuje: Dražší pojištění u státu s nulovou spoluúčastí, nebo levnější u komerčních pojišťoven s nižším celkovým plněním. Pokud člověk má nějakou rezervičku, se kterou umí přežít krátké chřipkové neschopnosti, pak je lépe mít soukromé pojištění (a podle toho, jak dlouho s rezervou přežije, si může vybrat karenci 1, 2 nebo 4 týdny). Pokud žije "od výplaty k výplatě" (čímž myslím, že mu příjmy sotva stačí k vyžití - to se stává i OSVČ), pak je asi lepší státní pojištění.
Pro autora článku: Pozor na trojčlenku, nedá se používat mechanicky.
A pro rychle reagující radikály: Nejsem advokátem státu, píšu to jen pro pořádek.

+12
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Myslete na zdraví i peněženku

15. 5. 2002 | Petra Lampová

Myslete na zdraví i peněženku

Chtěli byste příspěvek na vitamíny, antikoncepci, plavání či lyžařský výcvik pro dítě? Vyberte si zdravotní pojišťovnu, která vám toto a mnoho dalších výhod nabídne. Orientace na českém... celý článek

Ostrá munice, nebo slepé náboje?

2. 5. 2002 | Martin Pawinger

Ostrá munice, nebo slepé náboje?

Platba sociálního a zdravotního pojištění jako by se v "oblibě" povinností vůči státu krčila za daněmi nesměle v koutku. Arzenál zákonných zbraní proti neplatičům je ale oproti daním... celý článek

Partners Financial Services