Ostrá munice, nebo slepé náboje?

V České republice se zdravotní pojištění odděluje od sociálního, rozdílný je i způsob financování a doba přiznání. Zatímco přehled o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně jste měli, pokud jste samostatně výdělečné osoby, odevzdat do desátého dubna, termín správy sociálního zabezpečení vypršel koncem minulého měsíce.

O co jde?

Správu zdravotního pojištění zajišťují zdravotní pojišťovny, pojištění sociální je financováno prostřednictvím státního rozpočtu. Pojistné tvoří příjmy od pojištěnců (zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných apod.) a zaměstnavatelů, zdravotní pojištění platí za některé osoby (nezaopatřené děti, důchodci, uchazeči o zaměstnání aj.) také stát.

Sazby pojistného

	u zaměstnavatele	u zaměstnance
sociální pojištění	26 %*)	8 %**)
zdravotní pojištění	9 %	4,5 %

Poznámky:
*) z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 19,5 % na důchodové pojištění a 3,2 % na státní politiku zaměstnanosti
**) z toho 1,1 % na nemocenské pojištění, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti

Pobírá-li tedy zaměstnanec například hrubou mzdu 14 500 korun, podělí se spolu se zaměstnavatelem o platby následovně:

	zaměstnavatel	zaměstnanec
sociální pojištění	3370 Kč	1160 Kč
zdravotní pojištění	1305 Kč	653 Kč

Sankce a pouty

Co však může nastat v případě nesplnění povinností s pojištěním souvisejících? Penále se uplatňuje tehdy, jestliže pojistné nebylo zaplaceno včas nebo v celé výši, přičemž základní sazba činí 0,1 % dlužné částky za každý kalendářní den. Odvede-li tedy zaměstnavatel sociální pojištění za sebe i zaměstnance ve výše uvedeném příkladu s měsíčním zpožděním, vyšplhá se penále na 136 korun. Vyhnout se jeho placení u sociálního pojištění (nikoliv u zdravotního) může buď osoba samostatně výdělečně činná za dobu, kdy své podnikání neprovozuje, organizace v době, kdy nesplňuje kritéria pro zařazení do této kategorie, nebo roztržitý plátce. Je-li totiž pojistné zaplaceno na nesprávný účet, upouští se od sankce, jestliže byla částka dodatečně uhrazena do osmi dnů po zjištění omylu. Stejně tak je důvodem pro odpuštění přeplatek na dávce nemocenského pojištění. Neplatí se ani penále nižší než 100 korun ročně. Penále v nižší sazbě 0,05 % za každý kalendářní den se platí tehdy, byla-li povolena úhrada pojistného ve splátkách. Povolení lze vydat plátcům, na něž není podán návrh na likvidaci, konkurz či vyrovnání, a podmínkou pro jeho trvání je samozřejmě včasné placení. Pokuta se vyměřuje při nesplnění povinností nepeněžního rázu a její výše je závislá na konkrétním prohřešku:

sociální pojištění max. 20 000 Kč (při opakovaném porušení 100 000 Kč) u organizací např.:  nepředložení přehledu o vyměřovacích základech zaměstnanců  neoznámení změny termínu výplat za pozdější  nepředložení přehledu o zúčtovaných dávkách nemocenského pojištění  používání jiných než předepsaných tiskopisů nebo produktů výpočetní techniky u osob samostatně výdělečně činných např.:  nedodání přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok  neohlášení změn ve výši příjmů na základě opravného daňového přiznání  používání jiných než předepsaných tiskopisů nebo produktů výpočetní techniky objektivní promlčecí lhůta – 2 roky, subjektivní promlčecí lhůta – 5 let zdravotní pojištění max. 50 000 Kč např.:  porušení povinností při kontrole (např. zatajení nebo nepředložení dokladů)  nedodání přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok osobou samostatně výdělečně činnou  nesplnění oznamovací povinnosti (název, sídlo firmy, číslo účtu apod.)  použití jiných než předepsaných tiskopisů subjektivní promlčecí lhůta – 1 rok, objektivní promlčecí lhůta – 5 let max. 100 000 Kč  neuchovávání kopií záznamů o pracovních úrazech max. 200 000 Kč (při opakovaném porušení 400 000 Kč)  nesplnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem (nástup zaměstnance do zaměstnání, změna zdravotní pojišťovny zaměstnancem apod.) subjektivní promlčecí lhůta – 1 rok, objektivní promlčecí lhůta – 3 roky

Nedodání přehledu o vyměřovacích základech zaměstnanců nebo přehledu o příjmech a výdajích může mít ještě jeden důsledek. Správa sociálního zabezpečení může stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného, kterou bude vymáhat. Předtím však musí provinilce na tuto možnost upozornit a poskytnout mu lhůtu pro dobrovolné splnění povinnosti.

Přirážkou k pojistnému je sankcionována organizace, jejíž zařízení nevyhovuje hygienickým předpisům či předpisům o bezpečnosti práce, neprovozuje zařízení nezbytné na ochranu života a zdraví zaměstnanců (přirážka k sociálnímu pojištění), nebo se u ní opakovaně ve stejném roce vyskytly pracovní úrazy ze stejných příčin (přirážka k zdravotnímu pojištění). Výše přirážky činí maximálně 5 %.

Na zvlášť závažné případy pamatuje i trestní zákon. Pro toho, kdo ve větším rozsahu neplatí pojistné, stanovuje peněžitý trest, nebo odnětí svobody na šest měsíců až tři roky. V případech, kdy dotyčný získá prospěch velkého rozsahu, zvyšuje trestní sazbu na jeden rok až osm let.

Smysl zmíněných opatření bohužel poněkud sráží konkrétní aplikace, při níž se často s hříšníky svezou i ti méně pozorní. Opožděně zasílané upozornění na nedoplatky (s již připočítaným patřičně tučným penále), či zákonem stanovená povinnost odvádět na zvláštní účet zdravotní pojištění, na jiný penále, na další přirážku k pojistnému (bez možnosti převodu mezi účty) tak mnohdy lov dlužníků redukuje na odchyt malých rybek.

Podali jste přehledy o příjmech výdajích pojišťovně a správě sociálního pojištění včas? nebo jste šťastní, že nepodnikáte a nemusíte se o podobné termíny starat? Už na vás někdy uplatnil úřad sankci? Podělte se s ostatními o své názory.