Byznys, kde se točí velké peníze

Dvěma hlavními produkty v pojištění aut jsou povinné ručení a havarijní pojištění. Každý z nich míří někam jinam, zatímco havarijní pojištění slouží ke krytí škod, které vzniknou na autě poškozeného, povinné ručení je především ochranou těch účastníků silničního provozu, kteří nehodu nezavinili. O velikosti trhu pojištění automobilů nejlépe svědčí pojistné, které každoročně pojišťovny od motoristů vyberou. Loni vybrané pojistné v havarijním pojištění činilo 10,3 miliardy korun. Tato částka již ale několik let stagnuje, naopak nepříjemný je pro pojišťovny fakt, že roste objem vyplacených pojistných plnění. Zatímco v roce 1999 to podle statistik České asociace pojišťoven bylo 6,16 miliardy korun, o rok později 7,94 miliardy, v loňském roce šlo už o 9,43 miliardy korun. Hlavní příčinou tohoto jevu je především rychle stoupající počet pojistných událostí. V roce 1999 jich podle statistik bylo necelých dvě stě tisíc, loni to bylo už 366 tisíc. Z pohledu celkové sumy je ještě lukrativnější povinné ručení. Loni se na něm vybralo téměř 16 miliard korun (při 5,2 milionu pojištěných vozidel), což bylo o dvě miliardy více než v roce 2000. I zde roste objem vyplaceného pojistného plnění, ovšem ne tak dramaticky jako u havarijního pojištění, loni pojišťovny zaplatily asi 7,2 miliardy korun. Průměrné pojistné plnění na jednu škodu přitom zůstává stejné, v roce 2000 i loni činilo 24 480 korun. Vzhledem k výši pojistného krytí (často až do výše 50 milionů korun) však musí pojišťovny vytvářet na toto pojištění velké rezervy. K jejich čerpání pak dochází především u škod na zdraví, které většinou znamenají dlouhodobé platby za ošetřování, různé renty, náhrady ušlé mzdy a další pravidelné platby.

Výrazné změny přijdou nejdříve za dva roky

Velkými změnami prošel v minulých letech systém povinného ručení. Ten do roku 1999 provozovala jen Česká pojišťovna (profil, názory), později na tento trh mohla vstoupit konkurence, ceny však byly regulovány. Úplná deregulace přišla až letos a projeví se v cenách na příští rok. Toto uvolnění vedlo především k růstu sazeb, které svorně zvýšily v průměru asi o deset procent všechny pojišťovny. Nejvíce se tento krok projevil v povinném ručení u tahačů, které u řady pojišťoven vystoupaly nejméně na dvounásobek. Důvodem je podle Miloše Velíška, ředitele úseku pojištění vozidel v Allianz pojišťovně (profil, názory), především velké množství škod, které tahače způsobí v zahraničí, což s sebou nese velké množství vyplacených škod a tím i nutnost vyžadovat podstatně vyšší pojistné. Jediným, kdo své sazby vůbec nezměnil, je Česká podnikatelská pojišťovna (profil, názory).

Kdo zaplatí škodu?

Povinné ručení je produktem, který neodmyslitelně patří k vlastnictví automobilu. "Mohlo by se nazývat 'daní' z provozu motorového vozidla," říká k tomu Miloš Velíšek, ředitel úseku pojištění vozidel v Allianz Pojišťovně, "bez ohledu na to, jak jej nazveme, plní především funkci ochrany pro ostatní účastníky silničního provozu." Škoda způsobená vozidlem je tak poškozenému zaplacena pojišťovnou a odpadají sáhodlouhé soudní spory a dohadování o tom, kdo to zaplatí. Až do roku 1999 byla jediným provozovatelem povinného ručení Česká pojišťovna (profil, názory). Poté, co byl v roce 2000 její monopol zrušen, začalo o tento trh bojovat 11 pojišťoven (Komerční pojišťovna mezitím odešla z trhu, a tak je jich dnes jen deset). Konkurence mezi pojišťovnami již dnes existuje nejen v sazbách, ale i v doplňkových službách. Někde tak můžete získat různé slevy v autoservisech, jinde třeba kvalitní asistenční služby včetně zaplaceného odtažení apod. Prvkem, který bude naopak toto konkurenční přetahování brzdit, bude systém bonusů a malusů. Již dnes tak můžete mít u Kooperativy (profil, názory) až 30 procent slevu, pokud jste u nich v uplynulých třech letech neměli žádnou škodu. Podobně vypracovaný systém má většina pojišťoven. Rozdíly bývají často jen v provedení. V některých pojišťovnách se vám tyto bonusy za řádné používání auta budou sčítat po řadu let, až po sedmi (někde deseti) letech konečně dostanete k nejvyšší možnou slevu 50 %. Pokud naopak máte hodně nehod či třeba jen jednu velkou, připočte se vám tzv. malus. Pak může být sazba pojistného vyšší až o 150 procent. Otázkou ale je, zda-li takový klient raději nezběhne ke konkurenci, pojišťovny si totiž zatím informace o klientech nevyměňují, a tak se druhá pojišťovna o jeho "hříšcích" nemusí dozvědět a bude mu účtovat běžné pojistné. Nevýhodou nové deregulace jsou limity pojistných plnění. Zatímco dříve za neexistence těchto stropů zaplatila Česká pojišťovna neomezenou výši škody, na liberalizovaném trhu existují stropy plnění. Zákon vyžaduje, aby jeho výše byla minimálně 5 milionů na škody na majetku a 18 milionů u škod na zdraví. Většina pojišťoven nabízí tyto částky jako základní variantu a dále nabízí produkty s krytím škod do třiceti, padesáti a více milionů korun na oba typy škod. Vyšší krytí stojí většinou jen o pár stokorun více, neboť pravděpodobnost toho, že škoda přesáhne zákonem dané limity, je sku-tečně mizivá. Pokud však tato varianta nastane, mají problém jak ten, kdo způsobil škodu, tak i poškozený. Tomu by měl škodu nad výši pojistné ochrany zaplatit ten, kdo ji způsobil. Pokud ale půjde o člověka s průměrným příjmem, škoda v řádu statisíců či milionů je pro něj okamžitě (a pravděpodobně i dlouhodobě) téměř nezaplatitelná. Jak se poškozený domůže svých práv se zatím moc neřeší, v praxi mu asi nezbude nic jiného, než pravidelně čekat na splátky. Řešením by mohlo být neomezené povinné ručení, to by však pro pojišťovny znamenalo dražší zajištění a tím i vyšší pojistné požadované od klientů.

Začátkem listopadu (sazby na další rok se většinou zveřejňují koncem října) se jejich sazbami začala zabývat Česká kancelář pojistitelů (instituce sdružující pojišťovny zabývající se povinným ručením) a dokonce vydala tiskovou zprávu o tom, že se obává o systém právě kvůli chování ČPP. Jiří Borský, ředitel marketingu v ČPP se ale domnívá, že obavy nejsou na místě. Říká, že jeho pojišťovna se zaměřuje především na starší obyvatele z venkova a malých měst a na nižší příjmové skupiny. Tito lidé používají svá auta mnohem méně než ostatní, téměř s nimi nejezdí do zahraničí a tak jsou škody jimi způsobené nižší, což umožňuje nabízet nižší sazby než konkurence.
Růst sazeb povinného ručení budou určitě pokračovat i nadále. Největší vliv bude mít inflace a v příštím roce se projeví i změny legislativy upravující výšku náhrad za újmy na zdraví, které vzrostou až na několikanásobky původních hodnot. Další změny, především ve struktuře sazeb, by se mohly projevit v následujících letech. "Ještě minimálně dva roky se systém moc měnit nebude, pak předpokládáme, že už bude dostatek údajů pro podrobnější segmentaci (klientů)," říká k tomu Miloš Velíšek. Navíc dodává, že brzy může přijít chvíle, kdy některé havarijní pojištění bude levnější než povinné ručení. U havarijní pojistky je totiž rozsah možných škod omezen, u povinného ručení však pojišťovna nikdy neví, jak velkou škodu klient způsobí.

Pořád ještě je s čím přicházet

České pojišťovny se zatím soustřeďují především na havarijní pojištění a pojistné ručení. Existuje ale řada produktů souvisejících s automobily, které u nás zatím chybí. Jeden z těch, který ještě nedávno chyběl, je tzv. Gap pojištění. To ocení ti, kdož mají automobil na leasing. V případě ztráty auta (při krádeži nebo totální škodě) je totiž obrovský rozdíl mezi náhradou od pojišťovny a zůstatkovou cenou vozidla v účetnictví leasingové společnosti (splácení má jiný průběh než pokles hodnoty vozu). Výsledkem tak často bylo, že klient přišel o auto a ještě musel doplácet to, co leasingové společnosti chybělo. Gap pojištění je přesunutím tohoto rizika na pojišťovnu. Produkt zatím nabízí prostřednictvím svých dealerů makléřská společnost MAI CEE. Za jednorázově zaplacené pojistné získáte krytí rozdílu mezi pořizovací cenou vozu a pojistným plněním, které dostanete v případě krádeže či totální škody.
Další pojistný produkt, který na českém trhu chybí, je podle Ivana Špirakuse z makléřské společnosti Portfolio Alfa možnost koupit si prodloužení záruky na auto. To zatím nabízejí pouze dealeři některých značek automobilů. Ač by se mohlo zdát, že by takovou službu měl nabízet výrobce auta, jde spíše o produkt pojišťovny. Ta stanoví pojistné podle poruchovosti dané značky automobilu (v podstatě pravděpodobnosti, že nastane nutnost opravy – pojistná událost). V řadě zemí je možné si takto dokupovat záruku na nejen na budoucí opravy automobilu, ale i na řadu jiných výrobků.

 

Další informace získáte v sekci povinné ručení. Znáte nejdůležitější pojmy povinného ručení? V orientaci vám pomohou také názory připsané k profilům jednotlivých pojišťoven. Nezapomeňte, že smlouvu na povinné ručení můžete online uzavřít zde!

Myslíte si, že deregulace na trhu povinného ručení přinese kromě zvýšení cen také něco pozitivního? Proč podle vás není v České republice větší zájem o havarijní pojištění? Napište nám své zkušenosti a názory!  

Napsáno pro The Prague Tribune.